Odpor ke státnicím - nechut se učit

Ahoj,

mám za sebou bakalářský studium, který jsem zvládla a dokončila. Teď mám dokončit magisterský studium a už prostě nemám sílu... Na přelomu ledna a února bych měla mít státnice a mám pocit, že už to nedám. Magisterský studium mě vůbec nebavilo, naprosto nudný a teoretický zbytečný předměty. Vyjela jsem aspoň na půl roku do zahraničí, kde jsem si dala zábavný a praktický předměty k něčemu. Loňskej červen jsem si zvládla dodělat všechny předměty z magistra i tady a věděla jsem, že už mi zbejvá jen diplomka a státnice. Diplomku jsem nakonec začala psát až v říjnu, strašně se mi do ní nechtělo, protože byla náročná a psala jsem jí po večerech a nocích, přes den jsem byla v práci. Nakonec jsem jí přece jen minulej tejden dopsala a odevzdala. Uf! Nechápu, jak jsem to zvládla, ale napsala jsem jí. Jenže ty státnice... na našem oboru je to opravdu vyhlášený tím, že státnice jsou ultra těžký. A já mám prostě pocit, že už to nezvládnu, že už to nedam, zase se po večerech a nocích učit (namísto psaní) totální hovadiny k ničemu, kterejm nerozumim, ráno vstávat do práce. Teď jsem se konečně odhodlala podívat se na okruhy, kterejch je cca 30, ale kamarádi mi napsali, že otázek (tahají se otázky, ne okruhy) je dohromady asi 150 (každý si vytáhne 4 otázky). Já z těch otázek nebo okruhů nic neznám, pamatuju si, že jsme nějaký věci probírali, ale nebavily mě, nesnášela jsem je. Nedokážu si představit se ty kvanta naučit. Nedokážu si představit zas nemít čas na rodinu, na kamarády, na přítele a jen dělat něco, k čemu mám odpor. Chce se mi z toho brečet.

Nejradši bych se na to celý vykašlala. Jenže už mám všechny předměty hotový, diplomku napsanou a opravdu zbývají jen státnice. Jenže já nevím, jak na to. Už nemůžu.