Nejste přihlášen/a.
Milá baruško,
klíčem k přežití této situace je tvá motivace. Pokud budeš vědět, proč tu školu chceš dokončit a jak toho dosáhnout, přestaneš neuroticky utíkat do spánku, což sis vypěstovala během minulé návštěvy školy a značně to posílila únikovými mechanismy, kterými ses vyhýbala nepříjemnému.
Pokud bys to sama nezvládala, nezbyde nic jiného, než si tuto neurózu a vyhýbavé chování vyřešit s psychologem, ale stejně tě na konci čeká jen to, co asi tušíš - se donutit. V opačném případě tě vyhodí a skončíš opět někde v supermarketu, u pásu nebo u úklidu, což je možná fajn na odpočinek tak rok, ale jako celoživotní kariéra dost deprimující. Zdá se, že u tebe hodně hraje roli to, co se tam děje, zkus si to nějak ve škole ozvláštnit, aby ses tam těšila na lidi nebo na něco, co se tam bude dít. Pokud tam nic takového není, pomni, že spát se dá i ve škole, akorát se tam člověk musí dopravit.
S něčím podobným jsem se kdysi také potýkal. Neporadím ti, jen chci napsat, že jsem tohle řešil asi rok, kdy jsem nebyl schopen vstát z postele na ranní směnu. Měl jsem tři budíky, půl metru od hlavy a když jsem se probudil v devět, deset, byly "vyzvoněné" (to byly kdysi ještě takové mechanické potvory) a já o tom nevědel, že mi zvonily u ucha. Jak to přišlo, tak to zase odešlo. Resp. odešlo to se změnou zaměstnání a z odchodem z třísměnného provozu. Asi je to dáno špatným životním stylem, nepravidelá hodina uložení se k spánku, časté flámování do noci. Takže možná zkusím poradit. Změnit styl života. Pravidelnost ve všem, v jídle, vstávání, ulehání. Nejíst před spánkem cca 4 hodiny, nepít před spánken alespoň 2 hodiny a alkohol před spánkem už vůbec. Sadno se to řekne, těžko se to dodržuje, ale myslím, že musíš dát svým dnům nějaký řád.
Tak běž někam na brigádu a školu si dodělej dálkově při práci.
Případně se zeptej, jestli by ti škola povolila individuální výukový plán...většinou toto povolují kvůli zdrav. problémům nebo mimoškolním aktivitám. Jestli máš dobré známky, zkus se na to optat. Pak bys chodila do školy pouze na zkoušky.
Možná kvůli pracovním povinnostem by to mohli povolit, na soukromé škole by to nebyl problém.
Na státní škole spíš na nějaké potvrzení od doktora, zkus psychiatra, neurologa apod.
Na doporučení lékaře většinou nebývá problém a s dobrými známkami by ti škola mohla vyjít vstříc. Možná i pedagogicko-psychologické poradny. V každém případě se obrat na odborníka, běž na konzultaci k psychiatrovi a terapeutovi
Asi vám chybí pocit zodpovědnosti ... k sobě. Anebo je to leností. Když s vámi nehne ani to, že byste taky školu mohla nedodělat, tak to je pak těžké. Choďte večer dříve spávat, abyste se probudila v dobu, kdy máte. A představte si sebe za pár let, jen se základní školou, jak se živíte .. čím tak asi? Nyní možná máte přítele, který se o vás jakž takž postará, ale bude tomu tak i napořád?
Myslím, že kýbl studené vody do postele by tě probral raz dva. Nevěřím tomu, že tě z postele nedokáže vykopat máma ani přítel - spíš tě místo radikálního řešení podporují ve flákání. Většině lidí dělá vstávání problém, ale musí, takže vstanou.
Anebo navštiv doktora a měj svůj zajímavý stav podložený lékařským vyšetřením (pokud se samozřejmě najde něco, kvůli čemu nejsi schopná vstát.
Milá zlatá, psychické a zdravotní problémy má kdekdo. Včetně mě. Dokonce jsem jeden čas brala léky a zvažovala psychiara. Kvůli zdravotním potížím jsem u doktorů jako doma. Jsem ráda, že Vás to baví .
A přesto vstanu v pět do práce, protože prostě musím. Teda pokud chci plat a slušně žít.
Zajímavé, jak lidi mají plnou hubu keců a přitom s prominutím h ovno ví Milá Martino, moje mamka pracuje jako učitelka, takže rozhodně neosuhlasí s tím, že nevstanu z postele... problém je, že o tom ani neví, protože se jí to bojím říct... a přítel mě taky nepodporuje v tom, abych flákala školu a nenazvala bych to flakáním, ale spíš vy jste zabedněná, jako další půlka republiky a nevěříte v to, že někteří mají různé problémy a to i psychické... já zde žádám o radu, kdybych byla jen lína, tak se tím nechlubím na internetu... píšu sem, protože mě to trápí a protože nevím, co s tím... a jak jsem zde už psala, do práce jsem vždy vstala na čas a i jsem tam šla ráda... takže Vaše rada mě možná akorát tak pobavila...
No tak vy třeba vstanene a já ne do práce nemám problém... každý má jiné problémy, já nejsem vy... já mám při pomyšlení na školu a na to, co mě v ní čeká úzkosti... hold každej je jinej
jo mel jsem to podobne, navic jsem se uplne minul oborem, rikali mi stredoskolak, protoze pak uz jsem tam chodil jen ve stredu, kdy bylo nejkratsi vyucovani takze neporadim jak na to mel jsem za pololeti treba okolo 300 omluvenych hodin... Na vstavani pomaha okamzite vyskocit pri prvnim tonu budiku, zkuste to a nejlepe se necim hned zabavit, drink, tv, wc a najednou jste ok a s dobrou naladou. Vstavani na dlouhe lokte je na houby a clovek si tu ranni lenoru pak tahne cely den ssebou. Btw neumim chodit do prace ani ted, resp umim, ale proc bych se premahal... zaridil jsem se, a ted jsem vstaval treba
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.