Nejste přihlášen/a.
Lilien, pokud chceš s něčím pomoci, měla bys nám dát k dispozici více "materiálu".
V odpovědi Kartágince najdeš, že může jít o dva slovní druhy.
Pokud slovo neuvedeš v kontextu (nejlépe celou větu), nelze říci, o který druh jde.
______
Úkoly tu za nikoho neřešíme.
Příště bys měla napsat celou větu, navrhnout své řešení a nechat si je zkontrolovat.
Je to spojka.
Spojky jsou slova neohebná, která spojují jednotlivě větné členy nebo věty.
Figurku, vaše reakce je celkem vtipná, ale postrádám u ní jinou vhodnou nápovědu. Z praxe vím, že předložky se určují celkem snadno. Problémy bývají se spojkami a s příslovci. U příslovce bych do nápovědy psala o okolnostech děje. Jak byste přiblížil spojky vy? I když většinou určím slovní druh správně, ráda se poučím.
Začíná mě mrzet, že jsem se do Figurka trochu navážela. Ještě abychom se tady začali sami mezi sebou popichovat! To by bylo špatné. A tazatelka Lilien - zatím nic... To je také špatné.
Sám od sebe bych si nebyl jist, shrnu obsah nástledujícího textu: je to buď spojka (souřadící), nebo příslovce. Ale musel jsem si to vyhledat.
SSČ
však sp. souř.
1. odpor. (ne na zač. věty) ale 1, 4: chtěl nás navštívit, nepřijel však; představení skončilo, potlesk však trval; — ve spoj. (sice) — přece však, přesto však má význ. odstín přípust.: slunce (sice) svítí, přesto však, přece však je zima; vyčerpávající, přitom však zajímavá práce; — zato však má význ. stupň.: na přednášky nechodí, zato však pilně studuje
2. důvod. expr. (na zač. věty) vždyt: nediv se, však ho znáš
□ však část. hovor. expr. s význ. zdůraznění, vždyt: však jsem si to rozmyslel; však já ho dostanu
SSJČ
však (ob. šak Něm., Jir., Herb. aj.) sp. a přísl.
I. sp. souřadicí
1. (též zast. kniž. všaktě Wint., řidč. všakt Čech) (zprav. na druhém místě po přízvučném slově, řidč. na dalších místech, zř. na prvním místě) spojuje věty, řidč. větné členy, kt. si významem odporují n. předchozí tvrzení omezují, opravují; ale I 1, avšak: představení skončilo, potlesk v. trval; den skončil, nikoli v. život a ruch; včera jsem ho nezastihl, dnes v. se mi to podařilo (n. dnes se mi to v. podařilo); jeho stanovisko má své výhody, rovněž v. i úskalí; mnohé se k sobě nehodí — v. co mi po tom (Ner.); zajímavá, také v. užitečná práce
2. (též zast. kniž. všaktě Jir., řidč. všakt) vyjadřuje důvod toho, co je obsahem předcházející věty; vždyt: nediv se mu, v. ho znáš; počkám s tím, v. přijde čas (Vrchl.)
3. (zprav. na prvním místě) poněk. zast. zdůrazňuje, zesiluje n. stupňuje výpověď: tma k naší zemi padá, v. také svatý mír na srdce lidí (Svob.); zde by bylo mokro v trávě — v. už nyní je vlhko (Jir.)
II. přísl.
1. (zprav. na prvním místě) hovor. zdůrazňuje tvrzení, kt. se přehlíží, něj. ubezpečení n. vyhrůžku; vždyt 3, ovšem I 1, dojista, jistě 1: v. ono to není tak jednoduché; v. on tam nemá na růžích ustláno; - v. vy to už dokážete; v. si o tom ještě promluvíme; - počkej, v. já tě dostanu; nech, v. já mu posvítím (Něm.); v. on ho trest nemine
†2. zdůrazňuje obsah věty řídící vzhledem k vedlejší větě přípustkové, přece I 1, přesto: ačkoli král nežádal nijaké pomoci, páni v. sami dobrovolně podvolili se platiti (Pal.); ač sen to byl, v. hoden upomínky (Frič) nicméně
3. nář. vyjadřuje přitakání, ano 1: " Vždyt jste vypil sotva jednu skleničku!""V., v.!"(Rais)
_______________________
Zdá e, že by to chtělo kontext a že odpověď není úplňe automatická.
Figurkův "příspěvek bych raději nekomentoval.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.