Vztahy mezi Čínou a Tibetem

Dobrý den,

mohli by jste si to přečíst a sdělit mi jestli je to dobré.

Mám totiž do školy připravit referát o Tibetu na 1A o Čínské anexi. Na internetu je mnoho informací, tak jsem se snažila udělat nějaký výcuc. Myslíte, že mám všechno? Mám něco vynechat?

Děkuji za přečtení.

Čínská anexe Tibetu

V době od zániku Čchingského impéria do zabrání Tibetu čínskými vojsky v roce 1949 byl Tibet de facto nezávislým státem. Vztahy mezi Čínou a Tibetem se radikálně změnily poté, co z čínské občanské války vyšli vítězně komunisté. Dne 1. října 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky.

V říjnu 1950 jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády vpochodovaly do Tibetu, aby "zachránily tři miliony Tibetanů před imperialistickým útlakem a zabezpečily ochranu západní čínské hranice".Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Dne 17. listopadu 1950 uveden do funkce. 14. Dalajláma (Tändzin Gjamccho).

O rok později Čína s představiteli Tibetu podepsala tzv. Sedmnáctibodovou dohodu. Ta zaručovala Tibetanům velkou míru autonomie a možnost vyznávat buddhismus.

Během následujících let se ale komunisté snažili Tibetanům vnutit radikální komunistické reformy a to vyvolalo bouři nevole, která vyvrcholila 10. března 1959 povstáním. Brutální zásah čínské armády nepřežilo 87 tisíc Tibetanů.

O sedm dní později uprchl dalajlama tajně do indického exilu. Ještě v roce 1959 se dalajláma usídlil v malém indickém městě. Ustanovil Ústřední tibetskou správu. Ta dodnes funguje coby tibetská exilová vláda a sama se považuje za jedinou oprávněnou vládu Tibetu.

Do Dharamsaly dalajlámu následovalo přibližně 80 000 Tibetanů.

Od té doby se na náhorní plošině odehrálo nesčetně nepokojů. V Tibetu byly ničeny buddhistické kláštery i další kulturní památky, páleny knihy a Tibetany stíhaly vlny represálií.

Dalajláma též naléhal na Organizaci spojených národů, aby se zabývala situací v Tibetu. Výsledkem těchto snah byly tři rezoluce OSN - první byla vydána ještě v roce 1959, další v roce 1961 a 1965. Všechny vyzývají čínskou vládu, aby zajistila dodržování lidských práv Tibetanů. V roce 1963 dalajláma vydal demokratickou ústavu pro budoucí Tibet, založenou na Všeobecné deklaraci lidských práv.

V průběhu dalších desetiletí dalajláma začal cestovat po celém světě. Setkal s mnohými význačnými představiteli; ( např. papež Jan Pavel II. nebo Václavem Havlem s nímž se setkal hned několikrát). Pro své mírové aktivity v roce 1989 obdržel Nobelovu cenu míru.