Nejste přihlášen/a.
Nekonečná diskuze. Mě je jedno, kdo té placce jak říká, ale zajímá mne, proč je vošouch vošouchem? Bramborák = brambory, cibule, česnek, sádlo, majoránka, kmín, sůl, pepř, mouka, vajíčko. Vošouch =?
Nikdo mi to tady v Plzni zatím nevysvětlil. Není třeba vošouch bramborák se škvarkama? Nebo bramborák s uzeným a zelím? Proč je vošouch vošouch? Díky
Dobrý den, zde jsou nějaké odpovědi. Zdravím!
doplněno 10.04.14 14:17:Je to slovo nespisovné a jeho původ bude nejasný. To máte za to, že jste "zesplzně".
doplněno 10.04.14 14:24:magdon - jo, já to vím. To byl jen přátelský "štouch".
Vošouch je jihočeský termín pro bramborák. Na severu mají pro změnu sejkory, ale ty se vyrábějí trošku jinak.
doplněno 10.04.14 15:39:Cmunda je obecně starý název pro bramborák. Na Hané je to cmonda. U vošouchu se uvádí buď šumavský původ, nebo Plzeň a široké okolí. Mám rád bramborák s kysaným zelím a silně okořeněný česnekem, ale docela bych vyzkoušel sejkory. Údajně jsou nejlepší. Ostatně - ještě se umřít nechystám.
doplněno 10.04.14 16:53:Strécu, tož asi ste tam špatně poslóchál.
Pánové, být tu smajlík s hozenou rukavicí, tak už házím
1) Kdo napíše, že je kdokoliv nebo cokoliv ze s Plzně, toho prokleju do desátého kolena a stane se vošouchem. Připáleným. A přepepřeným.
2) Vošouch je ryzí plzeňština. Jihočeši mají, pokud vím, cmundu.
3) Vošouch je prostě vošouch. Pokud v sobě má škvarky nebo uzené, je to vošouch se škvarkama nebo uzeným. Proč se třeba palačinky jmenují palačinky? Taky v těstě nemáte činky
Vošoušky, křimické kysané zelí a , to je paráda.
Spravne.
A pro ostatni. Spravny nazev je jedine vosouch a nekde mu rikaji i bramborak. Nikoliv naopak. To potvrdi kazdy zapado-plzeno-sumavo cech.
Kromě všech těch výrazů, kterí tady padly - cmunda, bramboráky, sejkory, vošouchy... jsem slyšela ještě dva další.
Moje babička říkala bramborákům "kramfleky" a tchyně zase "kostrbáky". Jsou to krajové názvy.
Nic to ale nemění na to, že at se to jmenuje, jak chce, je to pokaždé velikánská dobrota! ** Jaga.
No to zní sice dost pravděpodobně, ale nevysvětluje to smysl toho slova. Možná, že je český "vošouch" příbuzný se slovenským "osúchem", ale z čeho to slovo vzniklo?
2. bacan
Nejlépe je popsán chodský bacán [12]. Je to (zkracuji) buchta z řídkého těsta, jež se nalije na pekáč; těsto bývalo z mouky ječné a ze syrových bramborů, do nichž se přidalo mléka a trochu kvasnic; nyní bývá i ze pšeničné mouky. Hruška dí, že „některé hospodyně přidají jen málo strouhaných bramborů vařených, aby byl bacán kypřejší“; z toho je vidět, že starodávný bacán asi příliš kyprý nebyl, namáčel se ostatně do omáček, do mléka atp. U Kdyně a u Staňkova se říká bacan [13] s krátkým a, jinde v západních Čechách zkráceně bác nebo báč. Ve východních Čechách, u Nové Paky, [14] bacánek je „nevzhledně upečený bochánek chleba nebo koláč“, zřejmě se míní pečivo jakoby rozlité, neforemné. Jiné zprávy z Čech nemáme, není však pochyby, že to slovo bude známo na oblasti jistě veliké. Odtud přechází jeho oblast na Moravu [15]: han. bacan je „nepodařené pečivo“, a tento význam nás přivádí — jak se domnívám — na stopu další souvislosti, k dalšímu článku řetězu, na jehož začátku bude — osúch. „Nepodařené pečivo“ se u jiných Hanáků zve bacúch (u Střílek) a bacóch (u Kyjova). Jinde se uvádí bacóch jen jakožto „vdolek“ (z Boskovska) nebo „velký vdolek“ (z Brněnska); jč. je bacouch, [16] k tomu se dále svým c pojí slovo ocouch „koláč, placka“, běžné za Jungmanna.
Není nesnadné rozeznati, že bacúch je pokažený posúch. Slovenský posúch je „pečivo z poškrobka“ [17], t. j. bochníček nebo placka nikoli kvalitní, ale zbytková, ze zbytků těsta seškrabaného po díži, a tvarem je to slovo zajisté ze staršíhoosúch: na Valašsku je to koláč z chlebového těsta (= č. podplamenice), nemazaný placek [18]. Slovo osúch bylo známo i na Slovensku [19]; jeho u bylo patrně vždy dlouhé, psaní osuch, posuch (Jg.) bude asi mylné.
Poslední člen této řady, osúch, souvisí ovšem se slovy suchý, sušiti; je to vlastně postverbální jméno k slovesu osúšat, č. osoušeti. Dnešní doba pro osvětlení té významové spojitosti neposkytuje už nic. Ale od Poláků se dovídáme, že jejich osuch je „koláč suchý, bez kvasu“; Rostafiński [20] ztotožňuje staropol. osuch s horalským ovesným chlebem. „Ovesný chléb u Lachů se pekl toliko z nouze, v dobách hladu, ale u horalů byl to chléb vezdejší; pekli jej v podobě plochých kruhů s velkou dírou uprostřed a navlékali jej na bidlo, visící pod stropem; taková bidla jsou do dneška v horských chatách.“ Vedle Poláků znají osuch dále Ukrajinci (osuch = suchar, suchý kus chleba) a Lužičané (hl. wosuch, dl. wósuch pokrutina, dl. wósušk podplamenice).
U nás tedy pozorujeme pronikavé změny jak formy, tak i významu. Příčinou toho je, že starý způsob sušení pečiva na žerdích pod stropem zanikl; s ním zaniká u nás i stará podoba hlásková: místo o- proniká předpona po-, nemající zde smyslu; a protože nemá smyslu, přispívá k přeměně celkové: jako osúch dává ocouch
Uf. Naprosto vyčerpávající odpověď . Obdivuju vaší trpělivost při řešení takové ptákoviny . Takže promaštěný bramborák má své západočeské jméno vlastně podle vysušeného chleba bez kvasu . To jsou věci...
Vošouch,cmunda ,bramborák,vždyt je to jedno,hlavně když je dobře usmažená dokřupava a když se ještě horký kousek vloží do úst,to vám pak je úplný ,,orální orgasmus,, ! :--))
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.