Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer chci vás poprosit o radu já mám takový problém Já jsem hrozně žárlivý typ člověka! Nemůžete mi něco doporučit na to jestli se dá proti tomu nějak bojovat? Ano možná sem směsný v tom ale já mám úžasnou holku-jsme se poznali přes Facebook a nerad bych o ni přišel nebo dokonce ztratil to nechci! Ale já si furt myslím že někoho má nějakého jiného borce ale přitom můj Miláček nikoho nemá kromě mě(Doufám že nee!) A já jí vyčítám ze má někoho ale přitom má jenom mě! Jí to už poslední dobou sere...Nemůžu se toho zbavit té mojí žárlivosti co s tím? Poradíte mi prosím?..Děkuji a Nashledanou
Dobrý večer. Buď jí věříte, nebo pochybujete a podezíráte. Důvěra je ve vztahu důležitá a pokud nemáte k žárlivosti důvod, nechápu, proč si ničíte vztah s člověkem, kterého milujete a věříte, že i on Vás. Ubližujete sobě i jí. Naučte se ovládat a jak říkám, hlavně důvěřovat jí a především sám sobě. Protože žárlivost je jen nedostatek sebevědomí a pochybování o sobě samém...
Dobrý den, říkejte si neustále větu: "Je lepší mít krásnou i mladou a třeba se o ní s někým dělit, než starou i ošklivou jenom pro sebe." Mohlo by to pomoci vyrovnat se s problémem.
Zdravím!
Je potřeba zvýšit si sebevědomí. Prosím nezaměňovat s arogancí a s agresí. Vědět a znát svou hodnotu, nepředvádět se, neničit si vztah žárlivostí. Může se vám stát to, co se stalo mému muži. Když už žárlení, podezírání, špehování, urážení, bylo opravdu dost, tak jsem řekla, že když se mnou jedná jako s nevěrnou děvkou, předvedu mu to. Předvedla jsem a ihned odešla. Navždy! Chtěl to tak, měl to tak, ukázala jsem mu, jak vypadá to, co mi nesmyslně kladl za vinu. A víte co? Pravil, že mi odpouští a nevěří a prosil. Marně! Ještě se vás zeptám. Co uděláte, když zjistíte to, co si nesmyslně myslíte je pravda? Jste na to připravený? Ne! Že ne?! Tak přestaňte!
Žárlivec dokáže rozbít jakýkoliv vztah. Nedá se s ním nastálo žít. Začne podezírat poštáka, že s ním slečna promluvila, pokladního v obchodě, že se na ni usmál, nakonec třeba i kominíka či popeláře. Žárlivost je nemoc a takový člověk je skutečně nemocný. Přesto já si myslím, že je navíc i hňup.
Navíc psychologové tvrdí, že tím, jak svému protějšku podsouvá různé fiktivní nevěry, nakonec ho dovede k tomu, že skutečně k nevěře dojde. A má, co chtěl. S takovým člověkem se nedá žít.
Příklad: znala jsem manžele středních let, pán na paní neskutečně žárlil. Ona ho požádala, aby ji dovezl autem na nákup /neměla řidičák/. On, že ne, že má jinou práci. Ona vzala tašky a vyrazila tedy pěšky. O po chvíli vzal auto a vpozdálí za ni. Běda, když ji nějaký známý pozdravil, či s ní dokonce prohodil pár vět. Doma pak bylo boží dopuštění. Přitom ona mu nezavdávala žádnou příčinu.
Paní to dlouho snášela, pak je na její popud rozvedli. Ona má dneska klid, z něj se žlučovitý, pomlouvačný, nespokojený dědek.
Písnička Jakuba Smolíka:
Jen blázen žárlí, až umírá, dívku krásnou neuhlídá,
jen blázen neví, co ví celej dům, co každý přeje žárlicům.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.