Je těžká práce cukrářky?

Ahoj, cukrářku nedělám, ale myslím si, že je to stejné jako u každého jiného oboru. Aby ti šel co nejlépe, musíš k němu mít dobrý vztah a ta práce tě musí bavit. Pak to jistě těžké nebude ani pro tebe.

8-10 hodin denně na nohou. Tahat pláty s piškoty, s naplněnými korpusy, o zdobení dortů si budete muset nechat dost dlouho zdát, to je výsada starších cukrářů. Teda jak kde. Pokud se dostanete do větší výrobny, tak monotonní stále stejná práce, na 2-4 druzích zákusků, které budete dělat kolem dokola. Občas když někdo omarodí, tak i něco jiného, prostě fabrika. V malých cukrárnách je to jinačí kafe. Výroba celého sortimentu, muset znát receptury, mít fantazii, dělat i ty dorty, sama si péct, náročné ale hezké. Navíc krásně voníte vanilkou. Moje manželka mě na tu vanilku kdysi "ulovila". Bóže to už je let...

Cukrářka opravdu nejsem, ale i tak mohu s jistotou říci, že je to povolání pěkné, ale časově náročné. Pokud má být cukrářka úspěšná, musí zvládat nejen technologii cukrářské výroby, ale mít také fantazii a hlavně chut do práce, která je, ač se to nezdá, často velmi pestrá... Mrkněte se na cukrářku ze Lhoty u Vsetína.

Obecně jsou práce "kuchyňské" poměrně náročné na fyzičku - nataháte se dost těžkých věcí, většinou se pracuje ve stoje... ale docela bych řekla, že na tom budou cukrářky ještě docela dobře. Co ale být musí, a mám takový dojem, že se kolem toho týkají i přijímací zkoušky (nebo t tak alespoň bývalo), manuálně velice zručné, jinak řečeno šikovné. Prostě někdo ty růžičky, pusinky a pičičurky dělat musí a chce to mít nějaké základní předpoklady, které škola už jenom rozvine.

Všichni rádci mají pravdu. Musíte mít vztah k té práci a dělat ji opravdu s láskou. Jinak "z musu" se Vám to dařit nebude a cukroví by nebylo nic moc. Fyzicky náročné taky, než je na talíři ten krásný řez, tahaly se plechy s těstem, hlídala trouba, krájelo se a promazávalo. Také si musíte uvědomit ty hromady použitého nádobí a to myjí pokaždé učni, mistři cukrářští ne. Je to povolání krásné, ale náročné. A také budete muset mít hodně pevnou vůli a málo ochutnávat, abyste se brzy nedostala na velikost XXXXL. To je u sladkostí natotata.

Jinak cukráře a jejich výrobky obdivuji, co všechno se dá z těsta a polevy vykouzlit. V Pardubicích je soukromé perníkářství, pozná se to z nádherné kořeněné vůně už 200 m, než k němu dojdete. Pokaždé vydržím půl hodiny u výlohy a obdivuji, co všechno dokáží šikovné ručičky udělat pro radost a mlsné jazýčky nás ostatních. Je to pastva pro oči. Jsou tam takové věci, že bych do nich nekousla ani za nic, to by snad bylo přímo zneuctění těch mistrovských děl. Jaga.

Přečtěte si knížku PUSINKY, od Stanislava Rudolfa. Je to taková milá knížečka pro mladá děvčata a pojednává o kamarádkách, které se učí na cukrářky.

Cukrářka, cukrář je umělec. Nejen na pohled musí mít výrobky pěkný, ale i chut musí být krásná a pohladit.