Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Již jste zde psala pod různými nicky několikrát a neustále řešíte, jestli bude agresivní, jestli má dvě tváře, že se rád předvádí, že nechápete jeho vtipy. a hledáte seznámení s hodným klukem. Z toho mi vychází, že byste raději měla řešit sama sebe a ne jeho. Nemyslím to ve zlém. On je prostě svůj a Vy ho nezměníte. Vám prostě na něm neustále něco vadí, tak si najděte jiného a neřešte pořád dokola co na to říkají jiní. Sama musíte vědět co k němu cítíte a co na něho říkáte především Vy sama!
Chybí docela zásadní informace... jestli je Ti patnáct, nebo pětadvacet.
V každém případě chlapec dost tlačí na pilu. Sotva ví, jak se jmenuješ a už by u Tebe bydlel. Za měsíc přijde se svatbou a za tři s dítětem.
Ledacos tomu nasvědčuje. Navíc mám trošku pocit, že chlapec je značně nevyzrálý... z těch jeho řečí o gauči apod. Takhle mluví šestnáctiletý puberták, ne pětadvacetiletý mladý muž.
Na druhé straně, my jsme v tomhle věku už měli děcko a mnohde už čekali druhé.
Třeba se chlapec snaží zahnízdit, že to má tak v sobě nastavené. Má pocit, že už tu pravou našel a předpokládá totéž z její strany.
Jsou lidé různí. Dívka to vidí kolem sebe, že většina chlapů do chomoutu jen tak nevleze..
A tenhle ji zaskočil, že se vymyká
Milá slečno,
jako děda řeknu jen tolik: i když od období namlouvání uběhlo cca 50 let, nikdy jsem tehdy neměl žádnou tendenci své známosti jakkoli představovat rodičům nebo dalším příbuzným. A že nějaké byly... Proč: inu proto, že v případu nezdaru vztahu by to byla ostuda, nepříjemné vysvětlování proč a jak a kdy ... Jedinou vyjímku jsem učinil jednou v neděli, kdy jsem svou milou, i když naše známost trvala jen 2 měsíce, bez váhání a rozpaků a jakékoli předchozí přípravy uvedl k mým rodičům. Byla to smrt, která nás rozdělila krátce před 47 výročím svatby, už jsou to dva roky. Za dobu manželství jsme prožili i různé strázně, počínaje bytovou situací, nedostatkem finančních prostředků atd atd. Nikdy však nepřišly na přetřes řeči o nevěře nebo rozvodu, i když někdy to také zlehka zabouřilo. 3 děti, 5 vnuků.
Bez dalšího komentáře: stačí to?
Mějte se hezky, ve Vámi popsané situaci není do ničeho spěchat.
Takhle se moje dcera rozešla se svou velkou láskou. On už měl za sebou maturitu, začal studovat VŠ stavební a začal projektovat dům, ve kterém spolu budou bydlet. Přijel za mou 17letou dcerou a ptal se jí, na kterou stranu chce mít okna kuchyně, jaké střešní okno a pod. Vybral pozemek u nich v obci vedle svých rodičů...A ona začala couvat. Tuto totální jistotu v tomto věku nechtěla. Chtěla s ním jezdit na kole, které je spojovalo a chodit na kulturu. Jeho si zatím doma dobírali, že si neumí udržet holku. A tak se jí přehnaně dvořil. Zůstával u nás sedět, ale nikdo neměl čas se mu věnovat a ona z jeho společnosti začala utíkat. Skončilo to. Oba to obrečeli, ale nešlo to jinak. Kdyby netlačil a nevnucoval jí společnou nalinkovanou budoucnost, nevycouvala by.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.