Hazard, nebo normální situace?

Nedělejte si o té péči v porodnici iluze. Rodila jsem mezi svátky, takže mám čerstvý zážitek. Dítě vám frknou i když se vám díky ztrátě krve točí hlava, pár hodin po porodu jsem si musela dávat hodně pozor, abych sebou někde nesekla. Ale běda, jak vyjdete 3. den s dítětem v náručí na chodbu, to se nesmí, co kdybyste náhodou upadla. Že jste sama na pokoji kde můžete také omdlít, to nikoho nezajímá. Když máte večer nějaký zdravotní problém, který chcete konzultovat, musíte počkat do rána na vizitu. Sice vám donesou jídlo až pod nos a nemusíte uklízet, ale jinak je pobyt v porodnici opravdu stresující a to laktaci ani rekonvalescenci fakt nepřidává. Neustále někdo leze do pokoje, jedna vydezinfikovat povrchy, další vytřít, další umýt koupelnu, do toho jedna vizita, druhá vizita, čekat nebudou, vzbudí dítě co právě po kojení usnulo, takže se poblije a můžete začít znovu, do toho neustálé vážení po kojení, měření teploty, zapisování času kojení a jestli dítě mělo podělou plínu. Mají vás za pitomou nesvéprávnou osobu, co si nemůže sama bez dovolení vzít ani tabletku Paralenu, ale když o ní požádáte, žádnou nedostanete, protože tu budete potřebovat až se vám spustí laktace a abyste nepřekročila dávku. Co na tom, že nejvyšší denní dávka je 8tbl a vy jste měla zatím jen jednu. Prostě nedají. Ještě že bydlíme nedaleko, tak jsem si řekla partnerovi a zdravotnický personál tím neobtěžovala. Sice je to zákázané, ale fakt nejsem debil, co nezná léky a dávkování. V pokoji se musí svítit i v noci, protože oni tam lezou i o půlnoci, přetopeno kvůli miminu.

Vy jste asi zažila porodnici, kde vám dítě přivezli po třech hodinách na kojení a pak si ho zas odvezli. Ale dnes, když je na pokoji více matek a když neřve jedno dítě, řve zas druhé, se nedivím, že chce někdo domů. Já jsem taky uháněla mílovými kroky. Ostatně kamrádka rodící v Anglii odcházela s dětmi domů druhý den, stejně jako princezna Kate. Holt jiný kraj, jiný mrav.

Jestli je kamarádčina dcera zkušená druhorodička a porod měla nekomplikovaný, všechno zvládne úplně v pohodě, i tu péči o starší dítě. Já jsem teď den po propuštění dělala chlebíčky na Silvestra a s prvním dítětem po císaři jsem týden po porodu vytřela celý barák. Však nám pořád tvrdí, že těhotenství není nemoc a porod je fyziologický děj, tak jakýpak copak, neulejvat se a makat .

Nikdy bych hned po porodu z nemocnice neodešla. Nikdo neví ,jaké komplikace mohou nastat. Můj první porod byl ukázkový ,čítankový, za 4 hodiny vše hotovo, dcera v pořádku a zdravá. Přesto, když mi ji prvně přinesla sestra na pokoj, se mi začala dusit. Do dneška to vidím, jak mi modrala.Byla jsem strachy bez sebe Ihned jsem volala sestru, odnesla ji, rozdýchali ji a později zjistili, že neuměla polykat nebo vyzvracet takové ty zbytky plodové vody, vdechla je. Když mě potom dali s dcerou na rooming , abychom se sžily, byla jsem já i sestry stále ve střehu,kdyby se něco stalo. Dceři je dnes 20. I v nemocnici se mohou přihodit nejrůznější věci, ale myslím si, že je větší šance na pomoc, než doma. Brzký odchod z nemocnice mi připadá jako zbytečné hazardování se životem matky i dítěte.

Dcera rodila 3 x a v porodnici byla spokojena. Ono se to těžko hodnotí, každá porodnice je jiná a každá rodička je jiná,

neliší se jenom názorem, ale také zdravotním stavem, prostředím doma a další a další aspekty. Za mne asi bych se takového postupu bála.

A proč ne? Jsou maminy, které odrodí a řeknou, že u zubaře to je mnohem horší.

Já sama děti nemám, ale hlídala jsem prcky celkem asi 4 žen, které mi vyprávěly o tom, jaké byly první dny po návratu domů z porodnice. Můj zájem o to vyvolala sestra, která šla domů z porodnice 7 týdnů po narození neteře (nedonošenec). Tvrdila, že první dny doma byly nejhorší, přitom už měla dětátko, se kterým se měla možnost sžít a věděla, co péče o holčičku vlastně obnáší. Říkala, že tvrdě snášela nemožnost se poradit se sestrou ohledně každé blbůstky a že bylo těžké se zorganizovat, sžít se v nějakém řádu s domácností, dítětem, přítelem. (A vůbec na nic nebyla sama, v rámci jejího zájmu o výpomoc tam skoro pořád někdo byl a vypomohl at už s malou, tak s domácími pracemi.)

Takže když píšete, že žena, která se po porodu cítí dobře, jde ihned domů, tak si říkám - nemohlo by to být třeba i dobře, že nevypadne z rutiny, neodloučí se od zaběhlého řádu, nebude tak pro ni snazší postarat se o dítě? Samozřejmě ne pro každou ženu, mnohým určitě udělá dobře, že z toho vypadnou a jsou pod dozorem a v blízkosti pomoci.

A i kdybych se mýlila - spálit se o ta kamna musí každý sám

Musela jsem v nemocnici zůstat ,kvůli nedonošenosti a také větší vzdálenosti místa bydliště,celý měsíc .Vůbec jsem tam netrpěla hladem.Sice se mi chování některých sester také nelíbilo ,ale když to jinak udělat nešlo ,tak jsem to musela vydržet.Podle mě tam mohla zůstat alespoň do druhého dne.

Známá rodila v Belgii. Pár hodin po porodu ji manžel odvezl domů. Tam se v nemocnici nezůstává, jenom komplikované porody. Moje prabába rodila všechny /11/ děcka doma. Zadělala na buchty, porodila, dala těsto do trouby a šla se umýt do potoka. Když jsem to povídala Radimu Uzlovi, u kterého jsem ležela na oddělení, tak ten mi poopravil názor na věc. Že prý takovéto rodičky měly časté výhřezy rodidel, krutá zjizvení a taky na kontě pár mrtvých plodů a infekcí..

Už je narozené. Mě se na tom nezdá nic špatného, jednak záleží na nemocnici, některé jsou jak lazaret zajatců, jinde je to 5* hotel. A co hrozí miminu? Nějaké bacily?

Jsou ženy co rodí doma a také vše zvládnou. Nevidím v tom nic špatného. Já byla v porodnici se třemi ženami na pokoji, děs, běs. O půlnoci jsem porodila a ráno po vizitě si mě manžel odvážel domů. Doma to byl ráj i když manžel po převozu domů se vrátil do práce. Příště bych to neudělala jinak. Doma rodit ne, ale pobyt v porodnici také není třeba, pokud je vše v pořádku.

Je svoboda, tak se každý může řídit podle svého rozumu nebo demence, ale musí také nést následky.

Při případných komplikacích to nebude bolet nikoho jiného, než ty, co odmítli být v dosahu lékařů. Ten malý tvor o tom nebude vědět. A doufám, že soud by se o ně postaral, aby to bylo varování pro další podobné idioty.

Myslím si, že 3 dny v nemocnici vydrží každý a rozhodně neumře hlady, pokoje jsou dnes max. po dvou a nadstandart je po 1, můžete říct, že dítě na noc nechcete a vyspat se, v Brně Bohunicích to tak je. Vévodkyně není zrovna dobrý příklad, ta má servis.Vrátíme se k porodům na poli a pak dáme děcko do nůše a dosbíráme brambory? Porod je obrovský zásah do organismu ženy a já si nemyslím, že by měla se svým životem hazardovat. PB, buďte ráda, že jste s tím úklidem nedopadla jako já, myslela jsem si, že také vše zvládnu ale moje tělo si myslelo něco jiného, RS měla po vyčerpání organismu snadnou cestu.

Předem se omlouvám za svůj názor, ještě jsem nerodila. Ale jsem přesvědčena, že porodnice není hotel pro rodičky, nýbrž nutný dohled. První hodiny a dny po porodu se může stát cokoli, hlavně dítěti, a sobecké matky ne a ne pochopit, že by těch pár dní na nic moc stravě s nic moc personálem pro dobro prcka mohly přežít.

Raději upřednostní vlastní pohodlí.