Partnerka otěhotněla s jiným

Pokud se o jejím dítěti vyjadřujete jako o "cizím parchantovi" tak jí požádejte, at se odstěhuje hned. Aby měla čas přichystat sobě a dítěti zázemí. Komunikujte s ní narovinu a nedávejte ji žádné naděje na společný život, když to tak necítíte. At se obrátí na otce svého dítěte, aby se podílel na nákladech spojené s narozením dítěte atd. Nikomu nemusíte život sponzorovat, je to jen Vaše rozhodnutí pokud to děláte..

no pokud se stim nedokážeš poprat zbývá ti jen jediné prostě se s ní rozejdi a netrap sám sebe

udělej to v klidu bez zbytečnýho rozruchu a emocí a to čim dřív tim líp

dvakrát tě podrazila a lepší už to nebude

Dobrý den, vaše psaní se mi líbí, rozumím mu a i z toho krátkého textu je znát, že jste spolehlivý, velmi seriozní člověk. A právě v tom je váš velký problém. Upřímně vůbec nechápu, jak se zrovna vám přihodilo právě toto, protože vaše partnerka buď nedoceňuje vaše kvality, nebo její vztah k vám je mnohem méně odpovědný než ten váš k ní, nebo vás jednoduše naprosto cíleně zneužívá. Většina mužů by to řešila jednoznačně, jak vám tady ostatně píší, a já vám neporadím nic jiného. Při vaší povaze, kdy neřešíte věci krátkozrace, impulzívně, ale přemýšlíte o nich, o lidech kolem sebe, a to především z pozice, že je chcete chápat a umíte v nich hledat to lepší, bylo by setrvání v tomto svazku pro vás jednoznačně záhubné. Musíte se oprostit od všeho, co mezi vámi bylo krásného, a v nejbližší době jednat co nejvíce racionálně. Nabídnout pomoc s přestěhováním a trvat na něm. Je víc než jasné, že by vás celým dalším životem pronásledovaly úvahy o tom, jestli jste se rozhodl dobře. Ostatně dítě, které by nebylo vaše, by vám tuto skutečnost denně připomínalo, Troufám si tvrdit, že z toho, co jste o sobě napsal, byste se trápil i jinou věcí - jestli se náhodou v chování k němu neprojevuje vaše nelibost a jestli mu tím neubližujete a nepoznamenáváte ho do jeho dalšího života. Jistě teď často přemýšlíte o tom, jak byste ho s takovým "věnem" dokázal vychovat, a právě toho se asi bojíte nejvíc. Proto asi i ta potřeba slyšet cizí názor. Jenže v tom se dá těžko radit. Potřebujete si na spoustu otázek odpovědět hlavně vy sám a radit se se svými postoji, zásadami a přesvědčeními, a to je právě to nejtěžší. Jestli jste tak silný, že dokážete odpustit, srovnat se s tím, nepoznamenat "cizí" dítě při výchově společně s vlastními, zapomenout a navždy v sobě potlačit křivdu, které se na vás partnerka dopustila, vytěsnit ji, pak veďte svůj život po jejím boku. Osobně si ale myslím, že tato startovací pozice pro další společný život je velmi nedobrá a zničila by asi vše krásné, co jste si o vašem budoucím životě naplánoval a vysnil. Abyste toto všechno dokázal v sobě potlačit na úkor člověka (vlastně už dvou lidí), který vás takto zradil, to byste musel mít svatozář, ale jsme jen lidé. Nicméně vám přeju, abyste byl v životě štastný, at už se rozhodnete jakkoliv.

Každá samička hledá vhodného partnera k sobě i zabezpečení potomků. Který má barevnější pírka, ten vyhrává. Vy se lesknete a barevný jste také dost, proto vyhráváte. Nevím proč byste ji stěhoval až po porodu? At si u rodičů připraví již nyní, co bude potřeba pro příchod mimi z porodnice. Potom to bude o moc těžší.

Celkem jste rozhodnut, i to, jak nyní dítě nazýváte nevěští do budoucna nic dobrého.

V některých knihách, nebo filmech se stává, že vše dobře dopadne a tatínek vychovává cizí dítě.

Ttřeba ,,snoubenka,, předpokládá, že změknete, až přinese uzlíček domů a proto nechává vše ,,vyhnít,, když už o tom Vy nezačínáte mluvit, tak ona také nebude téma otvírat.

Jste si opravdu jistí, že nemůže být Vaše?

Na peníze nehleďte, pokud je jiný tatínek, tak se bude muset postarat on. Oni by byly i v budoucnu s tím problémy. Protože by si mohl nárokovat dítě a chtít mít ho u sebe. Je to hloupé do budoucna, asi by byly komplikace.

Manželství má stát na pevných základech. Máte na čem stavět? Já si myslím, že Vaše základy jsou již nyní děravé a stavba nebude pevná.

Takže frajer ji tam klátil a ona do toho psala SMSky, jak tě miluje? Hm, dobrý. Hlavně že má holka jasno v tom, jak s tebou cvičit, to se jí do budoucího života s tebou bude náramně hodit

Ona si nemyslí, že můžeš být imbecil. Ona ví, že jím jsi.

No na jednu stranu zase není tak špatná, když se přiznala. Mohla si to nechat pro sebe a vám nakukat, že jste otcem. Myslím, že takových případů je hodně a otec se to nikdy nedozví. Švagr chodil krátce s dívkou, která mu řekla, že je s ním těhotná a dítě narodilo o měsíc dříve, ale stále jí věřil. Až při nějaké nechutné hádce mu vpálila do očí, že dítě není jeho.Nechal si udělat testy, vše se potvrdilo, rozvedli se, ale protože neuvedla otce, musel na dítě platit až do 22 let.

Vyrazila bych ji rovnou, dokud je "málo" těhotná. Až bude v pokročilém stádiu nebo po porodu, tak ji z bytu dostanete dost těžko. Osobně mi nepřijde nechutný vyrazit někoho, s kým plánuju svatbu a on se vychrápe a otěhotní s někým jiným. Mimochodem mi ale přijde trochu divný, že dítě rozhodně nemůže být vaše. To jste spolu měsíc nespali?

Dobrý den, myslím, že tady, at se zachováte jakkoliv, vždy to bude správně, je to jen na Vás, ona čeká, že až se dítě narodí, přijmete ho se vším všudy - to dítě je v tom úplně nevinně, takže je to možné. Můžete počkat, nebo partnerku odstěhovat už nyní. Jak se bude blížit datum porodu, bude chtít zařizovat dětský pokoj vše co k dítěti patří a ani se nenadějete a vše to budete mít v bytě, chci pak vidět, jak se to bude stěhovat k rodičům.. Je to děsná situace.

Jestli uvažujete nad tím, že dále budete s tou rozhoďnohou, tak jste hlupák. Pokud slečna bydlí u vás, tak jí vystěhujte, třeba k rodičům nebo k tomu pánovi co jí říznul Doporučuji dále nekontaktovat a poté několik dní slavit, že jste se toho v celku jednoduše a bez následků zbavil!

coco: není nad to, mít doma "ženu" u které si nejste jist, který styk (se kterým oplodnitelem),byl oplodňující! U někoho asi žádný problém

Partnerka udělala dobře, že nešla na potrat – to dítě za nic nemůže a není důvod ho zabíjet; může prožít krásný život a celkově být společnosti užitečné. Druhá věc je ta, že Vy byste si měl řádně rozmyslet, zda s jeho matkou chcete spojit svůj život. Pro mě osobně je absurdní představa vyspat se s někým cizím jen tak, zvlášt když má člověk vážný vztah a v podstatě před svatbou. Asi tak.

Hypotetická situace: Co kdyby to byla naprosto stejná ženská, se stejnými vlastnostmi jako má, ale potkal jsi ji až po porodu dítěte, přemýšlel jsi o tom? "Rozhodně nebudu platit na cizího parchatna.." , reagoval by si stejně?

- jak tady někdo říká - ve filmech to dopadne dobře, muž nevěrnou milenku přijme zpátky i s dítětem, které přijme za své, nebot je v rodném listě uveden jako otec - a žijí štastně až do smrti.

Dnes, kdy vládne kult dítěte, propagují se domácí porody (aby si to žena vychutnala...) - a v každém přiblblém seriálu je žena nucena si ponechat neplánované dítě i kdyby "měla chcípnout" - protože potrat by byl přece vražda, s čímž už by se žena nemohla do konce života nikdy vyrovnat - pokud by rovnou nepřišla o možnost mít dítě další - je takové řešení ovšem nanejvýš žádoucí !

Ale zase na druhou stranu - myslím, že takových párů, kdy muž vychovává cizí dítě není málo a třeba byste to mohl zkusit i Vy, pokud si s partnerkou jinak rozumíte a máte ji rád. Musíte vědět sám, co pro Vás ona znamená a co od života očekáváte. Pokud není Vaše partnerka zrovna "holka do větru" - takový úlet se může stát každému - a "známe" firemní akce, či večírky. Třeba je zrovna ona vhodná do manželství s Vámi, a třeba už podobnou nenajdete .. třeba, třeba, třeba - to musíte vědět sám. Nakonec rozvést se můžete vždycky a sepsat předmanželskou smlouvu ohledně péče o dítě atd.. můžete taky vždycky - a rozhodně byste navíc i měl. A jestli jste trouba, nebo ne, to už záleží na Vás a Vaší osobnosti.

mrg. To, jak partnerka lhala kolem početí dítěte, interupce, to odstěhování se apod je hnusný... Na druhou stranu píšeš, že jinak vztah byl perfektní. Těžko říct, proč takhle chvíli blbla. Zamilovala se někde jinde? Toužila tak moc po dítěti? Těžko říct, do hlavy jí nikdo nevleze. No, k dítěti. Víš kolik otců pyšně jezdí s kočárkem a chlubí se, jak jim je potomek podobný a přitom celé okolí ví, že zploditel je někdo jiný? A víš kolik otců ví, že oni dítě nezplodili a přitom si k děcku našli opravdu krásný vztah? Tohle vše je strašně složité a těžké. To malé vzniklo spojením spermie a vajíčka během vteřinky. Je to tak moc důležité, čí ta spermie byla? Pro někoho asi ano. Já se domnívám, že to tak podstatné není.

Píšeš, že jste si vyhovovali na 200%. Co když teď najdeš partnerky, kde to bude třeba jen 50%? Možná už Ti s nikým nebude tak dobře. Tady Ti všichni budou radit mozkem. Ono je ale i srdce. Proto se nám cizím lidem radí lépe. Je to daleko, daleko jednodušší.

Ty jestli nedokážeš odpustit a dítě přijmout za své (nemusíš papírově), tak slečnu ihned odstěhuj. Ale možná z Vás bude za pár let spokojená rodinka s malým dítětem.

Zdravím. @hypotetik, to je ale veliký rozdíl. Pokud se seznámím se ženou, která má dítě, má ho z předchozího vztahu. Předchozí vztah skončil a nyní máme vztah my 2 spolu. Ale pokud si odskočí "upíchnout si dítě" s jiným, a vztah má se mnou, je to normální podraz. A zůstane jen u toho 1 odskočení, nebo bude další a další, a mě se budou doma kupit cizí děti, dokud mi nedojde, že jsem za vola? Ale jinak radíš dobře: Reagoval bys pořád stejně? Ida

Nikdo z nás nemůže vidět do Vašeho vztahu. Jenom Vy víte, jaký vztah to z obou stran je, bez ohledu na to, co se stalo. Pokud byl do té doby vztah dobrý a stal se ten průšvih, musíte se ji snažit sám odhadnout, jestli lituje, nebo Vás chce využít, příp. jestli je to schopna v budoucnu opakovat. Pokud byste se rozhodl s ní zůstat, tak Vám zase není nikdo schopen pravdivě říct, jestli si na to mimčo zvyknete, nebo bude mezi Vámi celý život stát. Teď to asi neodhadnete ani Vy, natož my, cizí. Ještě je tu jedna možnost, která by mohla odstranit z Vašeho života důkaz nevěry, a to adopce. Udělali byste nějaký pár velmi štastný a mohlo by to mnohé vyřešit. Nebyli byste první, ani poslední. A po veškerém zhodnocení situace, se můžete ev. rozhodnout i pro rozchod, ale měl by to být "ostrý řez". Tedy vše rychle, bez zbytečného protahování, scén a nerváků.

jj, zájem dítěte. Už před vámi někdo řekl tento právní termín? Jestli neřekl, tak nejpozději do půl roku řekne. Jestli to dítě přijmete, pak se narodí do partnerského vztahu a bude vaše se vším všudy. I s výživným které budete platit vy.

Být vámi, objednávám stěhování.

Snažíte se k ní chovat ohleduplně, jako trouba a ona to ví. Sama k tomu podle situace přistupuje. Upíchne si díte s jiným a ihned vás opustí, byt nakrátko (to o jejím charakteru cosi svědčí), pak zatají pokračující těhotenství a vesele se nechá opečovávat. Pěkně s vámi vy... Rozhodně bych se snažil každý den rozpoutat diskusi o tom, že dítě nebudu vychovávat a oba je živit, až si uvědomí, že musí pryč. Chcete-li být celý život za vola, pak to dítě přijměte, jinak budete muset jednat radikálně. Nezávidím vám, ale ona si evidentně žije svůj život bez ohledu na vás a bude tomu tak i dále. Nebo budete doufat, že příští dítě bude opravdu vaše? A co s tím prvním?

Přečetla jsem, co jste připsal dnes ráno, a přestávám této historii věřit.

No asi partnerka toužila po dítěti. Po 4 letech vztahu je to celkem očekávané. Snad jedině v případě, že vy nemůžete mít dítě můžete zkusit ve vztahu pokračovat. Ale jsou i případy, že takový trouba se stane úředně otcem, partnerka s dítětem odejde ke skutečnému otci a trouba platí alimenty na cizí dítě.

Za mě chirurgický řez, bez sentimentu, ještě dnes či zítra, čas jde proti Tobě a od toho se odvíjí další řetězce událostí. Pokud nemá holčina kam jít složit hlavu, pronajmi ji na rok nějakou garsonku. Pokud bydlíte spolu v nájemním bytě, předplat nájem do doby cca 4 měsíce po porodu a dej majiteli výpověď a ty si dnes večer sbal kufr a alou pryč. Pokud bydlí ona u tebe, nekompromisně vyměň zámky svého příbytku a hoď jí z okna klíče s adresou té na rok pronajaté garsonky. Těch cca 100.000 co tě to bude stát, to je ta jistá narkóza při operaci, aby jí to moc nebolela a ty nebudeš mít dozivotně mučivé pochyby, že jsi vyhodil těhotnou na mráz, někam do azyláku. 100.000 je kapka v moři oproti tomu, co bys do ní a cizího potomka nafedroval za celý život. A kolegovi ploditeli pošli mail, at se k situaci postaví hoch čelem, on půjde na testy DNA, až budeš za rok sporovat u obvodního soudu otcovstvi, tak at je připraven.

Je to pouze na tobě. Nezávidím Ti. Rozhodni se sám. Ono je to opravdu digitální rozhodnutí, ANO-NE. Budu celoživotně blbec- Nebudu celoživotně blbec.

Podvedla by vás znovu a znovu.A ten onen potřebuje,aby se mu někdo staral o jeho fakana.Proč by jste to ale měl být vy?Doporučuji okamžitě /dokud není v pokročilém těhotenství/ sbalit její věci do tašek a kufrů,informovat její rodiče,aby si pro ni přijeli.Vylíčit jim v kostce o co jde.Kufry by měly být připraveny u dveří,když by se vracela z práce.

Tak ještě jednou přispěji.

Vy spolu nekomunikujete o základních věcech?

Vy jste nevěděl, jestli byla na přerušení těhotenství v nějakém zdravotnickém zařízení? Ženy po umělém přerušení těhotenství bývají mnohdy psychicky na dně, mají výčitky, výkyvy nálad apod. Nevím, jestli nejsou třeba práce neschopné, nemám tu zkušenost s potratem, řízeným ani samovolným.

Během 4 měsíců těhotenství Vám není divné, že nemenstruuje? Takže jak si své budoucí manželky všímáte. Vy o ní a jejím těle, životních pochodech vůbec nic nevíte. Po 4 letech bydlení spolu byste měl vědět, kdy má přece menses.

Spali jste vůbec spolu od té doby, co byla nevěrná?

Sám píšete, že o ničem nemluví, a Vy též nic nezačínáte. A jako, kdy to všechno chcete řešit?

Píšete, že nikoho blízkého z rodiny již nemáte /pokud to je pravda/ tedy rodiče, prarodiče, sourozence, bratrance, tety a strejdy, potom chápu proč jste na ni fixovaný a je pro Vás středobod vesmíru. Jediná bytost, která měla nahradit chybějící rodinu.

Potom ovšem nechápu, že si jí nevšímáte a nic nevíte o běžných fyzických pochodech.

Jestli jste starší muž, jak píšete, tak cítíte, že tikají biologické hodiny a nastalá situace je velká, tlustá čára přes plány.

Takže, jestli nás opravdu netaháte za nos, pronajměte ji garsonku, jak radí někdo výše, a dejte si od sebe pohov. Za několik měsíců na to třeba dostanete jiný náhled a názor. Věc se může vyřešit i sama, bez vašeho přičinění. Slečna může potratit, může se jí narodit mrtvé dítě, nebo postižené, kolega zploditel se může přihlásit k otcovství, nebo si ji může i chtít vzít, paní může zafungovat jako samoživitelka, můžete k sobě najít opět cestu, pokud dítě bude trošku podobné na Vás atd. atd. Nikdo nevíme, jaké štěstí, či neštěstí nám kolo osudu přichystá.

Mám ve svém okolí taky nějakou takovou příhodu - mám dva kamarády, jeden z nich když se kdysi ženil, a byla u něj doma velká oslava tak se trochu opil a usnul. Druhý kamarád co mu byl za svědka toho využil a jeho čerstvou novomanželku ještě na té oslavě vyklátil...ona holčina byla taky taková trochu do větru - tak byl kocour v troubě

Nevím, kam zašla ta důvěra vztahu 4 roky a na 200%. Když je partnerka schopná odskočit a donést kukačku do hnízda.

Buď je pěkně vymyšleno, nebo tazatel docela mimo. Odstěhovat zavčasu, čím déle tím bude horší a po porodu vůbec.

Možná autor sám neví co chce.

Dobrý den. Mě jen zaráží, že jste nezaregistroval nepřítomnost vaší přítelkyně ve společné domácnosti v době prováděné miniinterupce? Ona se nedělá ambulatně na počkání, většinou jednu noc strávenou v nemocnici tento zákrok vyžaduje. Takže jak to bylo? Pochopitelně, když vaše přítelkyně na interupci nebyla, tak asi ani doma nechyběla. Váš problém není možné jen tak na poradně vyřešit. Někteří otcové přijmou kukaččí dítě a vychovávají jako své a nikdy nedají mu poznat, že vědí, že není jejich. No a někteří tátové to dají cizímu dítěti pořádně "vyžrat" a udělají mu ze života peklo. O nenarozeném dítěti mluvíte jako o parchantovi, už nyní ho asi nenávidíte. A je velice evidentní, že svoji přítelkyni ani po 4 letech společného života vůbec neznáte. Víte, třeba jste neplodný a toto cizí dítě je vaše jediná možnost, jak se k "vlastnímu" dítěti legálně dostat. Za sebe však mohu říci, že si neumím představit, že bych před svatbou v období asi největší zamilovanosti vlezla do postele k někomu, koho znám jen jako kolegu z práce. No, já bych to neudělala ani jako vdaná. Ale vaši přítelkyni si netroufám nijak zle soudit, protože život s sebou nese různé zkoušky. V každém případě stojí za úvahu, proč vám byla nevěrná. Co jí k tomu vedlo? Nuda ve vztahu s vámi? Touha po dítě? Nebo jen obyčejný živočišný pud po pár deci vína? Těžko říci.

Vážený pane tazateli, já jsem vám napsala pár vět k vašemu přemýšlení. A není na nich nic nepravdivého. Zřejmě jsem píchla do vosího hnízda a dotkla se vaší mužské ješitnosti. Jistě, málokdo chce být paroháčem, to se dotkne vašeho ega. Už nejste tím jediným v životě vaší přítelkyně. Navíc - v čem byl asi ten druhý lepší než vy, že? Mladší? Hezčí? Sexuálně výkonnější? Prachatější? To asi dost nahlodává.

Vy tu chcete znát odpověď na to, jak se máte nyní zachovat. Ve svých vlastních očích si připadáte asi jako náramně správňácký chlap - přítelkyni těhotnou s jiným necháváte u sebe bydlet, přece ji nevyhodíte před porodem, že. Nicméně dle vašich slov počítáte s tím, že s parchantem se k vám domů z porodnice již nemá. Dle mého názoru by bylo slušnější se postavit k vyvstalému problému čelem a nečekat, až se přítelkyně rozbolavěná po porodu bude chtít vrátit domů k vám. Možná by měla vědět, na čem s vámi je. Že její dítě je pro vás parchant a že by se asi měla zařídit po svém a případné finance pro své dítě požadovat po jeho biologickém otci. Nevím, co tu chcete vidět napsané? Váš problém nikdo za vás nevyřeší. A ano, ani po 4 letech, dokonce ani po dalších desítkách let nemůžete na 100% tvrdit, že svého partnera dokonale znáte. Pokud to dítě nechcete, tak by to měla vaše partnerka vědět i s těmi následky, co ji čekají. Jinak - chudák nenarozené dítě. Nebo si myslíte, že malý tvoreček nepozná, že je nemilované? Možná, že aspoň jeho máma ho bude mít opravdově ráda.

K životu samotnému - přijdou občas momenty, kdy musí člověk volit - mezi horší a ještě horší variantou. Život je málokdy jen procházkou růžovým sadem, kdy je vše jen krásné.

To co jste napsal Vám nevěřím ani slovo,jen jste nahodil téma a je očividně evidentní,že se tím bavíte a chcete si hrát

na samaritána,nebo snad chcete, aby Vás lidi litovali jaký jste hlupák,když v zásadních věcech si nevíte rady. Jenom

dokážete nenarozenému děcku nadávat do parchantů,který za nic nemůže a je v tom nevinně.Bylo by dobrý kdyby jste si v hlavě srovnal priority.

Vaší partnerce jako žena trochu rozumím. Určitě se ohledně potratu rozhodovala dlouho. A sám píšete, že se někde radila. Jsem si jistá, že kdyby se radila na této poradně, dostala by nejméně jednu odpověď, aby si dítě nechala. Pravděpdobně by ta odpověď obsahovala silná slova jak posvátnost mateřství, zabíjení kusu sebe samé. A věcné obavy z (ne)možnosti dalšího těhotenství, z psychické zátěže na celý další život. A pravděpodobně vaše dívka do úvah zahrnula i to, že jste se postavil věcně a vlídně k nevěře. Asi doufala, že stejně vlídně ji budete přijímat i nadále, i s tím človíčkem, který k ní najednou neoddělitelně patří. Obrovskou chybu udělala, že se ke svému rozhodnutí nepostavila čelem. Že vám neřekla, že chce být matkou. Teď čeká...

Za nejlepší radu pro vás zde nacházím možnost zajistit jí přibližně roční bydlení tam, kde si to bude přát. Vystěhujte ji v klidu, pokud možno bez emocí.

Několikrát zmiňujete, jak moc jste si v minulosti rozuměli. Pokud je to pravda, tak za štastný konec celé této příhody bych považovala, kdybyste po několika měsících přišel na to, že se vám po ní tolik stýská, že s ní opravdu chcete žít. S ní i s tím miminem, které prostě je. Začínali byste znovu částečně od nuly jako mnoho jiných párů, kdy už má jeden z partnerů potomka. Oba trochu pošramocení a s vědomím, že život není a nebude růžový. A úplně nejštastnějěí konec bude, až to mimi jednou bude mít tátu, pro kterého v žádném případě nebude parchant. Pokud se na to necítíte vy (respektive dokud se na to necítíte) nemějte výčitky a volte rychlý rozchod.

v partnerském nebo i manželském životě se mnohdy děje hodně smutných věcí, tragedií i zla... děje se to bohužel i když zpočátku vše vypadá růžově a partneři mají děti společně (pro oba vlastní) Vím že tato událost Tě musela hodně rozhodit ale věřím tomu že pokud máš svou partnerku stále rád a i ona Tebe (i přes onen úlet který si udajně schopný překousnout a ona toho upřímně lituje) je tu velká naděje že mužete nadále fungovat jako pár i jako rodina.Z mého pohledu jako z pohledu ženy partnerku naprosto chápu (ne v tom že zahla) ale v tom že si dítě nechala sice se nepřiznala možná proto že se bála Tvé reakce a jen čeká co bude.Já bych na potrat nikdy nešla i kdybych byla znásilněna i přes to že by mi potomek po zbytek života připomínal nějakou nepříjemnou událost. Když žena otěhotní změní se (proto se tomu říká jiný stav) cítí že dítě je už její součástí a prostě se ho nemuže už jen tak zbavit... je z ní už v podstatě máma i když dítě ještě není na světě ale žije v ní! Co když toho chvilkového opojení hrozně lituje a chtěla by to dát do pořádku ale to co se stalo už zpět vzít nejde ...a tak doufá nepřemlouvá Tě a nechává Ti čas na rozmyšlenou aby TY sám ses rozhodl jestli máš sílu na to to unést.Sílu na to říct si ano mám na to ...protože otcem není ten kdo dítě zplodil ale ten kdo ho vychovává a miluje ho.Funguje takhle mnoho rodin v dneštní době a u Tebe by bylo řekněme plus to, že máš šanci být s ním od narození a příjmout ho za svého (ne papírově) ale srdcem protože to miminko je to poslední kdo nese v tomto případě nějakou chybu...narodí se nevinné s čistým štítem a zaleží jen na okolnostech jaký bude mít život.Chci tím říct že by ste neměli s partnerkou probírat již uzavřené téma nevěra ani téma nenarozené miminko protože na tom už nic nezměníte to miminko už tu v podstatě je.. měli by jste probrat Vás dva Váš vztah Vaší lásku jestli jste schopni společně to zvládnout vydržet ,odpustit a hlavně věřit si. Fandím Vám ♥

Možná budete jako Jiří Menzel. Jeho milovaná manželka si děti pořídila jinde, když tu byl ten věkový rozdíl. Trochu je to podobné i příběhu našeho známého, který si vzal těhotnou ženu. K děcku přirostl, jsou správná dvojka, on je nimrod a kolem chodí spolu do lesa.

A jak to dopadlo?

Aha stará otázka...