Motor z pracky

Měření mezi kostrou a vinutími by bylo spíše vhodné změřit megmetem - izolační stav (případně zkrat na kostru). Jinak by bylo možno zjistit mezizávitový zkrat pouze přesným měřením odporu cívek, ale to by musel být znám jejich odpor v neporušeném stavu- Případně porovnáním odporu cívek, které by měly mít odpor shodný. Ale tento motor bude mít odpory cívek asi různé. Viz můj dřívější odkaz.

Menší upřesnění (pojmy a teorie).

" Rozběhová"vinutí mají pouze jednofázové asynchronní motory s odstředivým vypinačem (na hřídeli), který toto rozběhové vinutí po rozběhu motoru odpojí. Toto je dimenzováno pouze pro krátkodobou činnost při rozběhu.

Ale tyto staré asynchronní motory praček nemají "rozběhové"vinutí, ale mají všechna vinutí aktivní, po celou dobu činnosti. Pouze jedno je zapojeno stále přes kondenzátor, který vytváří stále fázový posun, nutný k vytvoření točivého momentu, který je větší a stálý, než u motorů s odpojovanou "pomocnou"fází. A vinutí jsou u nich navíc dvoje, jejichž zapojení umožňuje dvoje otáčky. Jako dvoupól (odstřeďování- 2840 ot./min) a šestipól (praní-480 ot./min). Ty jsou pak pochopitelně ještě zpřevodovány velkým převodem "do pomala". Vidno i na mém předešlém odkaze zapojení těchto motorů.

Motory ještě mnoha dnes vyráběných praček jsou již ale konstruovány jiným způsobem, zatím většinou ještě komutátorové a tyto umožňují nastavování různých otáček (v podstatně větším rozsahu) pomocí řízení otáček elektronicky. Jejich nevýhoda - komutátory a kartáče, jež se provozem opotřebovávají.

V současné době se už ale zase přechází na ještě dokonalejší motory, motory invertorové. Ty jsou rovněž bez komutátoru, ale s velkou možností řízení otáček pouze elektronicky. Pokud zajímá, viz odkaz.

kralmotoru.cz/...