Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
stále mi nejde do hlavy zapojení PE a N z vodiče PEN.
K čemu je to dobré? Dříve se přece používalo propojení PEN kdy byla společná zem PE a nulový vodič N.
Proč se to v rozvaděčích rozděluje, když je to stejně v tom rozvaděči spojeno do jednoho vodiče, nechápu ten význam, nemohl by mi to někdo vysvětlit případně namalovat, proč to tak je? Opravdu tomu nerozmím jakou to má logiku ten vodič PEN rozdělit na PE a N, když je stejně v rozvaděči spojený.
Mockrát děkuji za trošičku laické vysvětlení,
pěkný den
Není to jen kvůli použití chrániče, tento předpis vznikl dříve, z bezpečnostních důvodů.
Při dvouvodičovém zapojení (TN-C) je riziko, že při přerušení vodiče PEN v instalaci se dostane fáze na kolíky zásuvek, stačí na to třeba "rozsvícená" lampička na vadném okruhu. Třívodičové zapojení (TN-S), tedy oddělení pracovní nuly a ochranného vodiče toto nebezpečí vylučuje...
Tato otázka se tu už probírala x krát. Naposledy jsem odpovídal v následující otázce
Od dodavatele vede tzv PEN, který se dříve pouříval při ochraně nulováním. Nastoupily chrániče a nylo nutné rozdělit PEN na PE a N. Do chrániče vede L-fáze skrz souštový transformátor a zpět se vrací po vodiči N. Pokud oba vstupní a výstupní proud je stejný (max rozdíl 30mA - chránič vypíná v rozmezí 15-30mA), tak se nic neděje. Zelenožlutý je připojen na kostru zařízení. Pokud dojde k průrazu fáze na kostru, nebo jako zpětný vodič je PE a N třeba odpadne, tak chránič vypadne.
Jistič nám chání vedení, aby neschořelo a stačí mi L a PEN
Chánič chrání lidský život a tam už potřebuji L, N a PE.
Zdroj: poradte.cz/...
@h0nz490 proud nesmí nikdy překročit 30mA ! Chránič reaguje od 15mA do 30mA.
Je ještě jeden důvod rozdělení vodiče PEN na PE a N v koncových připojovacích bodech (zásuvkách). Vodičem PE neteče v normálním provozu žádný proud, je proto menší pravděpodobnost jeho poruchy. Vodičem PEN při zapojení dvěma vodiči teče jmenovitý proud spotřebiče. Při prerušení vodiče PEN spotřebič sice nefunguje, ale fázový vodič je stále připojen, spotřebič je bez ochrany.
Díky,
něco jsem z těchto odpovědí pochopil.
Vša nechápu toto, když vede 2 žilový kabel L a PEN a rozdělí se PEN na N a PE tak PE je ochranný, můžu se ho dotknout na kolíku a N vede proud, nemůžu se ho dotkat? Ale stejně jsou tyto vodiče N i PE spojeny do jednoho vodiče PEN. Jaký to má prosím význam? Pořád v tom totiž vidím vodič PEN ikdyž jsou vodiče rozděleny, protože se v tom bodě jak ukazuje zelená šipka spojují. Nevysvětlil by mi to někdo kdo má pebnější nervy?
Děkuji pěkně
Pokusím o to.
Nakreslený obrázek je prakticky stejný jako nakreslil @hop. Je zde sice rozdělení, ale principiálně jde o ochranu nulováním. Jenom vedu tři dráty. Pokud na starou instalaci udělám nový obvod třížilově, tak jsem stále ve staré instalaci. Mám jen tu výhodu, že při rekonstrukci už nemusím nové obvody měnit.
V čem je tedy rozdíl. Za bod rozdělení dám chránič, který mi vyhodnocuje vstupní proud a vracející se proud. Pak na něj pověcím jističe a za ně pak zásuvky, světla atd. Pokud tedy nezařadím mezi bod rozdělení a spotřebič chránič, tak opravdu není žádný rozdíl
doplněno 06.04.14 19:34:Já nepopírám co napsal @hop. Vysvětlil problém z hlediska přerušení PEN a není potřebné k tomu cokoliv dodávat.
Já jen napsal, jen že obě schámata jsou principiálně stejná a pokud se u druhého schámatu přeruší PEN, tak nastane situace kterou popisuje @hop. Z hlediska zvýšení bezpečnosti je však důležité zařazení chrániče a tam už musím použít třížilové připojení. Bylo to vysvětlení proč se používá 3-žilové připojení, když se to tazateli zdá stejné.
Jiný případ je připojení chrániče na na 3-fázové obvody bez N-pólu, kdy se u 3-fázového zařízení nepoužívá doplňková elektronika.
doplněno 07.04.14 20:02:Ještě jedna věc. TN-S se zavedla s povinností chráničů ve vlhkých prostorách. Přibližně asi před 12 lety.
Pak bych potřeboval vysvětlit, když se u druhého schématu přeruší PEN (je stejně namáhán jako u nulování) proč by se neměla dostat fáze na kolík. To @martinhajek nevysvětlil.
doplněno 08.04.14 16:49:@martinhajek doplněno 07.04.14 21:01 A to je právě ten problém. Norma nenařizuje přizemění, ale je to nepsané pravidlo, kdy by se měl bod rozdělení přizemnit a Elektrikář to dělá. Jsou však mnohdy případy, kdy to není možné udělat. A to zejména, když se nedělá kompletní, ale částečná rekonstrukce.
Jednoznačně TN-S přispěje k větší bezpečnosti, ale tu jistotu dává chránič. @hop upozornil na přenesení zátěže na N a odlehčení PE, což je také jeden z faktorů pro TN-S. Když se však podíváme do praxe, jak se co dělá po doma a pak přijde "firma" a dohaduje se jak připojit spotřebič na dvoužilový přívod, nebo profipracovník přesně neví jak pracuje relé a tak raději vymění celou ovládací desku, tak mě jímá hrůza. A pokud nemám prověřené provedení elektroinstalace, raději se nespoléhám na teorii dle níž je vše řádně provedeno.
Zpět k původní otázce. Tazateli oba obrázky splývaly, což podle nakreslení odpovídá, jen nechápal ten rozdíl a tím je právě chránič, který pracuje v TN-S síti. A to je hlavní důvod proč se zavádí TN-S. Když si zakreslí chánič, tak je to jasné.
Aha v tom je ten rozdíl, takže ten bod rozděluje proudový chránič To jsem nevěděl
Ještě se chci zeptat, kde se dává proudový chránič? Někde jsem četl že jen u zásuvek?
U světel nikoliv? Pokud by u těch světel nebyl proud. chránič, tak bude zase jen 2 žilové vedení fáze a PEN? Nebo kde bych vzal tu zem?
Děkuji mockrát.
Chránič se dává za bod rozdělení, ale nerozděluje proudový chránič (možná špatně napsáno). Máte různé chrániče do zásuvky.
A právě v nich se vytvoří bod rozdělení a uvnitř se za bod rozdělení připojí chránič. Je to prakticky kompaktní zařízení. Pak už z této zásuvky musí jít tři dráty a nikdy se nesmí spojit PE a N.
Pokud světlo má dvojitou izolaci (nemá zemnící svorku), tak se připojí L a N. PE se smotá do klubíčka a nezapojí se. Je to pro případ, že by se měnilo světlo a to by vyžadovalo tři přívody. To je právě ten důvod: "Nebo kde bych vzal tu zem?"
Platí jedna hlavní zásada. Pokud udělám bod rozdělení, už se mi nikdy nesmí za bodem rozdělení spojit PE a N. Všechny rozvody se vedou třížilově a pokud zařízení nemá PE svorku, tak se vodič nepřipojí. Je to třeba dvoužilový přívod k ručnímu mixeru, kdy v zásuvce jsou tři vodiče, ale spotřebič je připojen jen na L a N. Kolík zůstává volný.
Původně se začalo s nařízením chrániče pro vlhké prostory - koupelny. V současné době jsou předepsány chrániče všude. podotýkám u nové elektroinstalace. A zase jsou výjimky. Teď tu nemám přesné znění, ale řeknu to svými slovy. pokud by inctalace chrániče znamenala zapříčinění dalšího nebezpečí, tak se neinstaluje. Např. samostatný rozvod pro chladničku, kde by výpadek znamenal vznik škody. Pokud máme čerpadlo pro požární hydrant, tak se také neinstaluje, protože v době pořáru by mohl vypadnout a neplnil by tak svůj účel atd.
Prosím ještě jednou,
1. ten bod rozdělení rozděluje proudový chránič? Jiné chrániče neznám.
2. Jaké jsou další chrániče?
3. Proudový chránič v bytě je jen jeden a je jak pro světla i zásuvky?
Prosím budete tak laskaví a zodpovíte mé otázky?
Děkuji mockrát, rád se přiučím.
1. Nenechá se říci, že bod rozdělení rozděluje chránič, ale je nutné udělat bod rpozdělení, aby mohl být připojen chránič. Ze sítě TN-C (dvoužilová) musím bodem rozdělení udělat sí´t TN-C (třížilovou) a teprve na ní mohu připojit chránič. Chránič tudíž nic nerozděluje, ale pro instalaci chrániče musím udělat bod rozdělení. Pak chránič mohu připojit a nebo ne, ale rozdělení se dělá kvůli připojení chrániče.
2. Chránič ve smyslu ochrany osob je pouze proudový. Potom bychom mohli do oblasti chráničů zařadit svodič přepětí, ale je hlavně kvůli ochraně zařízení, ale nechalo by se říci s přimhouřenýma očima, že chrání i osoby. Pak můžete narazit např. na podpě´tové spoště, které schodí jistič při poklesu napětí v rozmezí 35% až 70%, ale to jen z důvodu, aby se díky nízkému napětí nezničilo připojené zařízení. Neslouží k ochraně osob.
3. Podle posledních úprav musí být chánič připojen na všechny větve. Pokud máte malý byt a v rozvodnici 4 jističe, tak postačuje jeden chránič. Pokud máte baráček, kde je 20 jističů, pak je lepší jistit okruhy větším počtem chráničů. Pak třeba na jeden chránič napojíte 4 jističe a máte 5 chráničů a je úplně jedno, zda 2 jističe jsou na světlo jeden na zásuvky a jeden na bojler. U chrániče není stanoveno, že musí být jen na světlo nebo jen na zásuvky. Pokud jste opravdu fajnšmekt, tak si dáte jako první selektivní proudový chránič, který má větší reziduální proud, za něj pověsíte 5 proudových chráničů 30mA a na ně pak jističe.
Ještě bych doplnil, že rozdělení bytu nebo domu na dvě "chráničové" zóny má velkou výhodu. Občas se stane, že chránič vybaví při připojení velké kapacitní nebo indukční zátěže. Občas to dělávají třeba staré velké vrtačky. Nebývá to často, ale stane se. Občas se to může stát díky poruchovému stavu. Pokud se to stane a máte jeden chránič máte všude tmu a hledáte baterku jako debil. O tom, že když Vám to udělá vrtačka a budete zrovna stát na štaflích tak radost mít ze tmy rozhodně nebudete. Pokud máte v každé místnosti světla cykcak na jiném chrániči a to samé zásuvky tak když Vám v ložnici vybaví chránič zásuvkového okruhu, tak vám stále svítí světla. (protože jsou na jiném chrániči) A když vám vybaví chránič světelného okruhu v jedné místonosti, tak v té vedlejší si rosvítíte. (protože sousedící místnosti nejsou na stejném chrániči). Když nechcete aplikovat cykcak (mít pro každou místnost extra světelný a zásuvkový obvod) tak minimálně bych dal zásuvkové okruhy na jiný chránič jak světelný okruh. Navíc pokud ten chránič třeba odejde a bude vybavovat neustále, tak takovéto zapojení Vám dovolí to s pár prodlužovačkami přežít než to opravíte. Pokud budete mít všechno na jednom chrániči jste až do opravy po tmě a bez elektriky. Z hlediska lokalizace závady pak doporučuji i jističe, které kromě fázového vodiče odpojují i N vodič. Ušetříte si spousty starostí, až Vám bude chránič vybavovat a nebudete vědět proč. Ale to jsou rady spíše když budete dělat rekonstrukci.
Skvěle vysvětleno panem @mapel
když se tak bavíme o elektrice, zajímalo by mě jak je to vedené? Pokud mám třeba ty 4 jističe v bytě, jeden z nich je na světla, tak jak to vede do jednotlivých pokojů? Kde se dává nějaká ta rozbočovací krabice? Neviděl jsem ji v bytě, jak vypadá? Nebo se táhne jeden drát ze světla do světla a do dalších místností bez nějakého rozbočení třeba v chodbě?
Děkuji
Pokud jde o panelák se 4 místnostech, tak se některé jističe (většinou dva ze čtyř) vedou přímo ke světlům či zásuvkám, kde se nasmyčkují a nepoužívají se rozbočovací krabice. když narazíte na průběžnou zásuvku a tam odpojíte dráty, tak vám následující nebudou fungovat. V takové zásuvce máte na každý pól přivedeny dva dráty.
Další dva jističe vedou do bytového hádra. V té technické šachtě máte takové hranaté krabičky a z každého boku vede nějaký drát. To jsou práve rozbočovací krabičky dříve bakelitové takové tmavohnědé barvy a dnes nají šedou barvu (ACIDUR).
Ty tmavé se také vyrábějí, ale používají se šedé. Jsou z jiného nehořlavého materiálu. Pokud tam ty krabičky nejsou, tak mohou být v koupelně na boční stěně sousedící s technickou šachtou. Ty jsou však zapuštěné a kouká jen víčko.
Pokud není byt z panelu, tak se používají rozbočovací krabice umístěné vždy svisle nad vypínačem či zásuvkou. Nejpoužívanější
doplněno 10.04.14 23:10:Přesně je to tato krabice
Děkuji,
ale chci si zeptat, jak je to propojeno třeba ten světelný okruh nebo zásuvkový do všech pokojů? Někde se to přeci rozdvojuje do všech pokojů nebo se to dělá jak? Do série se propojí kabelem všechny pokoje?
Zásuvkové okruhy se běžne vedou od jističe k první zásuvce, a od ní k druhé, a tak dále.
Světelné okruhy se vedou buď starším způsobem od jističe do propojovací "odbočné" krabičky někam nad vypínač, tam je propojen přívodní kabel, kabel ke světlu, kabel k vypínači a kabel ke krabičce od dalšího světla. V nových "bezkrabičkových" instalacích je přívod veden do krabičky pod vypínač, a z ní jeden kabel (vypínaný) do světla a druhý (se stálým napětím) do dalšího vypínače...
Děkuji, to jsem nevěděl.
Chtěl bych se ještě zeptat, jak se protahují kabely když se dělá elektrika v bytě mezi jednotlivými místnostni? To jde asi stropem? Pokud ano, jakto že to nejde vidět?
Obecně řečeno kabely se vedou vodorovně a svisle. Záleží z čeho jsou zdi. Paneláky jsem nedělal, ale jsou tam připravené průchody pro kabely, nebo se proškrábne žábek, vloží kabel a nahodí. Pak není nic vidět. V nepanelové výstavbě jsem zastáncem trochu starší a pracnější metody do chrániček (houserů), ale s postupem strukturované kabeláže se nám to vrací. Ve zdi je vysekaný žlábek, který prochází oddělovací zdí a do něho položený kabel.
doplněno 25.04.14 17:55:Stropem se vede pouze přívod ke světlům. Průběžné rozvody se převážně vedou pod stropem na boční stěně a právě se proseká i ta zeď co odděluje místnosti, nebo je umístěna rozbočovací krabice, která je i na druhé straně stěny. Možnosti jsou různé a záleží na tom, kdy se barák stavěl. Žádná pravidla pro výšky kladení a pod. nejsou. Už by lo diskutováno, že vypínače mají být v té a té výšce od podlahy a pod. Opravdu žádné rozměry nejspou dané. Jediné pravidlo je průběžné rozvody vodorovně a přípojky k vypínačům, zásuvkám svisle. Pak už záleží z jakého materiálu je dům postaven.
doplněno 25.04.14 20:14:Už asi chápu o co jde v tázce. Kabely se prtahují za jeden konec. Pokud jsou třeba chráničky, tak existují protahovací systémy jako je třeba krtek-struna na odpad. Tato se provleče chráničkami, děrami a pod. Na její konec se připecní kabel a ten se protáhne z jednoho místa na druhý i skrz zeď a tahá se to po boční stěně. Nikoliv po stropě.
Tady je odkaz na jednoho z výrobců. Snad jsem teď trefil na podstatu otázky.
Děkuji, chtěl bych se všakještě zeptat jak je to s průchodem mezi místnostni? To se vede kabel kudy? Nějak stropem? U mě doma není vidět vůbec nic.
Nevíte náhodou někdo?
Děkuji
"chtěl bych se všakještě zeptat jak je to s průchodem mezi místnostni?"
To je prosté. Vezmete majzlík, do zdi prosekáte díru do vedlejší místnosti a tou prostrčíte kabel.
doplněno 05.05.14 09:17:Fotku přímo průchodu kabelů do vedleší místnosti nemám, ale přikládám fotky, jak vypadá kabeláž v okolí rozvodnice během rekonstrukce. Z druhého obrázku je patrné, že ani po dokončení takhle brutální akce skutečně nikde nic vidět není.
Ano díky za odpověď. Stále nechápu jak se kabely sekají aby prošli do druhé místnosti? To jde stropem nebo skrz? Nemáte někdo fotky jak někdo dělal elektriku? Rád bych se podíval kudy se to vede.
Děkuji
Tahám li kabel někam od rozvaděče do místnosti, pokládám ho do vysekané drážky kde ho přisádruji. Stojí li mi v cestě nějaká zeď, tak ji prostě provrtám a kabel protáhnu tou dírou. Obrázky si najdi na netu, pěkné jsou třeba tady profiel.cz/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.