Nejste přihlášen/a.
Nebudu zde rozebírat důvod této celkem nesmyslné otázky, protože osobně v tom mám jasno, ale jak je to s průběhem audiosignálu, je jeho úroveň od nuly do maxima, nebo je to normálně střídavý průběh, který na konci audiořetězce hýbe membránou reproduktoru na obě strany z klidové polohy?
Obecně je to střídavý signál. Klidně v nějaké části řetězce může mít stejnosměrný posun (např AD/DA převodníky, napájený mikrofon), ale například do reproduktorů jde zpravidla jak píšete, "na obě strany od klidové polohy".
Takto vypadá typický průběh, když např zahrajete nějaký tón na nástroj:
Na začátku (vlevo) ticho, pak náběh zvuku a napravo postupné doznívání přecházející v ticho.
doplněno 12.07.13 10:35:Nejsnadněji si to asi představíte, když si uvědomíte, jak audiosignál vzniká. Může to být třeba dynamický mikrofon, tedy membrána, na ní civka uvnitř cívky pevný magnet. Je-li ticho, menbrána/cívka se nepohybuje a na výstupu je nulové napětí. Začnete-li pískat, mebrána s cívkou se rozechvívá na obě strany (třeba jako struna na kytaře). Pohyb cívky jedním směrem, generuje napětí kladné, pohyb druhým směrem napětí záporné. Když budete pískat čistě, bude to skoro pěkná sinusovka.
S těmi zesilovači to máte pomotané. Právě A stupeň má jen aktivní prvek (tranzistor či elektonku) jen v jedné polaritě, pracuje s posunutým signálem, kerý se pak obvykle pro reproduktory symetrizuje výstupním transformátorem. Z principu má vysoký klidový proud, takže se zahřívá, i když z něj neodebítáte výkon. Stále se používá např. v kytarových zesilovačích, především pro svoje specifické chování v oblasti limitace.
B stupeň má, chceteli to tak zjednosušeně říct, pro každou polaritu vlastní tranzistor a je to stále zřejmě nepoužívanější typ, který máte ve veži, v autorádiu (pokud tam nemáte ještě modernější D typ, spínaný, digitální).
já bych řekl, že audiosignál je střídavý proud, jehož amplituda je poskládaná z více frekvencí různého výkonu, takže průběh nějakého audiosignálu se obvykle sinusovce nepodobá ani vzdáleně. No a reproduktor funguje na elektromagnetickém principu, audiosignál rozkmitává cívku spojenou s membránou, na obě strany z klidové polohy.
Se všemi se ztotožňuji, máte někdo ještě něco, jakoukoliv další argumentaci, která zdůvodní, že audiosignál je střídavý přivítám
Může, ale nemusí být střídavý. Klasicky u třídy A zesiluje pouze v kladné oblasti. Kdežto u střídavého signálu musí napětí projít nulou, a to se tady neděje. Obecný audio signál, u něho záleží k čemu ho porovnáme. Když budeme měřit na kabelu, bude se tvářit jako střídavý, ale v okamžiku, kdy ho zavedeme do jakéhokoliv zařízení, a budeme ho měřit proti GND, stává se z něj signál stejnosměrný-kmitavý. To ale platí zase jen do chvíle, kdy ho zesílíme dvojčinným stupněm. Tam se z něj stává střídavý signál. Pokud ho zesílíme jednočinným stupněm, bude se sice tvářit jako střídavý, ale repra pojedou jen na poloviční výchylku, kladnou nebo zápornou, podle zapojení.
to Luke237
Nemáš tak docela pravdu, skoro vůbec.
Audiosignál může být elektrický, nebo světelný signál modifikovaný zvukem.
Zvuk je vlnění částic vzduchu.
Soucet ploch nad osou (casova osa) je stejny jako soucet ploch pod osou.Platí pouze pro harmonické signály.
Audiosignál je na zvuk převáděn s pomocí elektroakustických měničů a podle zákona o zachování energie je přenášen výkon.
Fouknešli slabě do mikrofonu, mikrochonovou blánu vychýlíš jedním směrem a stejně se vychýlí i reproduktor.
na výstupech zesilovačů vždycky najdete kondenzátor, který stejnosměrnou složku nepropustí. Funguje tak, že se střídavě nabíjí a vybíjí. I na výstupu zesilovače třídy A vždycky najdete střídavé napětí a střídavý proud.
doplněno 14.07.13 20:23:ale no tak kamaráde. Myslíte, že když do mikrofonu jednosměrně fouknete, pak vytvoříte stejnosměrný audiosignál? Buďte si jistý, že ne.
Vcelku s vámi souhlasím, ale zvukový signál nemusí být periodický, např. bouchnutí do stolu, foknutí do mikrofonu.
Neuč orla létat.
Navrhnu ti pokus.
Připoj na velmi krátký okamžik zdroj stejnosměrného proudu (plochou baterku) na reproduktor.
Ozve se lupnutí?
To znamená že zdroj který není střídavý, sinusový a není cyklický způsobí zvuk.
Analogový signál je zpravidla střídavý, neperiodický - záleží co se považuje za časovou jednotku. Ale přeměna energie na zvuk je odvozena z derivace, tudíž ze změny signálu za čas, takže pokud budu mít obdélníkový signál který bude měnit napětí od 5 do 15, nebo od -5 do +5 bude vždy stejná změna výchylky membrány. Tedy pokud vezmu v potaz že membrána se pohybuje lineárně s napětím, nezávisle na polarizaci. Střídavý signál se používá pro snížení ztrát. Pokud do reproduktoru pustím jednostranný, ořezaný signál, zhorším jeho kvalitu, ale ucho to nepostřehne, ale zvedne se stejnosměrná složka která se podílí na ztrátách. Pokud k audiosignálu přidám ještě nějaký zdroj napětí, posunu tedy celý signál u nějaké napětí a opět rozhodím ss složku a navíc i v klidu mi bude protékat proud reproduktorem.
Figurek: A co naměříš na kolektoru toho tvého zesilovače tř. A? Ještě před kondenzátory. Jen kladný průběh. A to není střídavý signál. Neprochází nulou.
Postavil jsem jich spoustu.I VF.Třída B je pro dvojčinné zapojení buď PNP/NPN(nepravý push-pull)nebo NPN/NPN(pravý)
Elektronkový má 2 trafa(ˇpravý).Polovička jede +,druhá -.Trafo se tedy magnetuje z jedné a potom z druhé strany.Výstup
tedy střídá proud tam a zpátky.Repro jde dopředu a dozadu od středu podle směru proudu.Zkuste si to baterkou jak Vám
pujde mebrána.(misto elektronky).Takže čistý střídavý signál nic SS.To by netransformovalo,že.B se používa z hlediska
účinnosti.A je neůčinné ohledně klidového proudu který zatěžuje aktivní prvek.Tak jaké pak dohady.
Jak jsem předesílal v otázce, mě je tato problematika zcela jasná, chtěl jsem jen získat názory a argumenty jiných rádců, jak vysvětlit, dokázat a zdůvodnit, že audiosignál je střídavý.
Zatím nic co bych při vysvětlování nepoužíval i já, ale ono asi nic víc se použít nedá...
A jak tím tvým střídavým signálem vysvětlíš průběh signálu na jednotranzistorovém zesilovači tř. A(se společným emitorem) který je jen v kladné oblasti?
Není celá ta tvoje otázka spíš blbě položená? Neměl by jsi v zájmu pochopení otázky, ji upřesnit?
Na tom mém případě je to přeci jasné. Na tranzistoru se ještě pohybuješ v oblasti kladného signálu. Signál neprochází nulou, nesplňuje tedy základní předpoklad střídavého signálu. Pokud se bavíme o elektrických hodnotách signálu.
Neuč orla létat.
Navrhnu ti pokus.
Připoj na velmi krátký okamžik zdroj stejnosměrného proudu (plochou baterku) na reproduktor.
Ozve se lupnutí?
To znamená že zdroj který není střídavý, sinusový a není cyklický způsobí zvuk.
Ano. Ale to lupnutí už není způsobeno elektricky, ale zákmitem membrány. Proto jsem psal, že by měl BMBX upřesnit konkrétně o jaký audiosignál se jedná. Ten může mít při stejném průběhu na různých místech obě podoby.
Zacházíte do extrémů, samozřejmě že v audiosignálu se může vyskytnout průběh který má jen jednu (kladnou / zápornou) vlnu bez protěšku, ale otázka zní zdali je audiosignál pulzující 0-max nebo střídavý. Ano výstup zesilovače ve třídě A má takový průběh, ale výstup je buď přes transformátor nebo přes kondenzátor, takže výsledek je zase střídavý, jinak by byl rozkmit membrány využit jen z jedné poloviny.
Ano. Pokud hovoříš o průběhu na výstupu zesilovače, tedy za výst. elytem, nebo trafem, potom zase záleží na tom, jak je zesilovač zapojený. Podle zapojení to bude buď střídavý signál(výstup jede proti uzemněnému středu napájení), nebo stejnosměrný pulsující(výstup jede proti zemi).
Trafo, at zapojíš jak zapojíš výstup je vždy střídavý, taktéž pulzující signál přes kondík je vždy střídavý.
Není. Pokud budou repra opřená o zem(gnd). Tak bude signál (i za tím kondem) jen pulsující. Na jedné svorce repra bude zem, a na druhé ten tvůj signál z kondu pulsující v oblasti kladného napětí. A to není střídavý ale pulsující signál.
speciálně pro zabu:
pulzující (0-max) připojený na transformátor (1:1) nebo kondenzátor se na výstupu změní na -max/2-0-+max/2
Teoretizuješ ty svojí otázkou. Podívej se do teorie co jsou to periodické funkce. Jejich podmnožinu jsou střídavý, kmitavý a pulsující proud. Každá funkce má svou definici. Jestli chceš podle svého, nazývat funkce jinak, tak si je tak nazývej. Ale nediv se, že se nedomluvíš jako technik s technikem. Budete mluvit oba o tom samém, ale díky tomu, že nazýváš podle sebe pulsující funkci střídavou funkcí si nebudete rozumět. Věřím a vím, že tomu co odebíráš ze zásuvky, taky neříkáš podle sebe voda, ale přijmul jsi obecně známý název elektřina. To by bylo totiž to samé.
Končím tuhle debatu.
Poruším ještě Howg.Ve třídě A je nastaven prvek do lineární části charakteristiky velkým klidovým proudem.Tím je nastaven bod
na přímce od kterého proud při kladné periodě vzrústá a při záporné klesá.To je ta nula ve třídě A,Když přebudíme amplituda
sahá do nelineární části a zkresluje to. Proud vzůstá a klesá okolo pracovního bodu.Jak to napětově vyhodnotíme je na nás.
(trafo,odpor.kondenzátor).Je to velmi neefektivní zesilovač.Takže radši pravý nefalšovany PUSH-PULL s trafy.Ten jede.
Definitivně HOWG.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.