Nejste přihlášen/a.
Při ranním větrání v paneláku jsem si všiml, že když jsem měl v bytě vlhkost 34% po 10ti minutách větrání, když je venku 82% mi doma vlhkost ještě spadla a to na 28%. Může mi to někdo vysvětlit? Pak jsem musel pustit zvlhčovač na 6 hodin abych dosáhl alespoň 45% v bytě. Máte někdo skušenost s nějakým dobrým zvlhčovačem? Může být i ionizátorem
Tak vysvětlit Vám to měl fyzikář na základní škole (no dobře, tak na střední).
Ano, když je venku vlhkost 82% při teplotě např. -5°C, vzduch obsahuje kupodivu daleko méně vody než stejný objem vzduchu v místnosti, kde je teplota 22°C. Proto když vyvětráte, vpustíte do místnosti vlastně suchý vzduch a vlhkost v místnosti logicky klesne.
P.S.: Pokud to chcete trochu více nastudovat, podívejte se na i-x diagram.
* zeptal se slušně a nemusí mít střední školu, navíc na některých oborech sš se toto neprobírá. vaše odpověď by byla skvělá, bez první věty.
Třeba vám pomůže obrázek. Měříme vlhkost a teplotu venku a v místnostech východ, krb, západ, patro V a patro Z.
A ve sloupci jsou:
Absolutní vlhkost - venku je 4,71 g vody v m3
Rosný bod - venku by začala mlha při teplotě -0,41 st.C
Teplota - venku je -0,1 st.C
Relativní vlhkost - venku je 100%
Vidíte, že v místnostech je vody ve vzduchu mnohem více a přitom tam je relativní vlhkost podstatně nižší než venku.
Trošku bych to upřesnil.Absolutní vlhkost vzduchu je množství vody ve vzduchu. Nad hladinou vody závisí podíl vodní páry ve vzduchu nad hladinou na teplotě. Při tlaku 100kPa a teplotě vody 100°C je nad hladinou vody čistá vodní pára. S poklesem teploty podíl vodní páry nad hladinou klesá. V rovnovážném stavu, na příklad v mlze, je teplota závislá na tlaku a označuje se jako "rosný bod". Teplota vzduchu v mlze je tedy rovná rosnému bodu a relativní vlhkost je 100%. Relativní vlhkost udává procento vodní páry ve vzduchu, který má vyšší teplotu, než je jeho rosný bod. V naší mlze je množství vodní páry ve vzduchu v rovnováze s kapalnou vodou v kapičkách mlhy a teplota vzduchu bude rovná rosnému bodu. Když tu mlhu budeme zahřívat, bude teplota stoupat a kapičky vody se budou vypařovat. Relatvní vlhkost bude stále 100%. V okamžiku, kdy kapalná voda zmizí, přestane růst obsah vodní páry ve vzduchu a podíl vodní páry bude menší, než by odpovídalo teplotě. Když jej vyjádříme v procentech rovnovážnému obsahu vody při určité teplotě, dostaneme relativní vlhost. Vypadá to složitě. Ale v tomto případě se při změně relativní vlhkosti nemění obsah vody ve vzduchu, ale základ pro výpočet procenta vody. Pokud teplota povrchu klesne pod rosný bod, bude vodní pára na povrchu inertní látky ( sklo, řada kovů) kondenzovat. Existují látky, které mají větší afinitu k vodě, takže snižují obsah vody v uzavřeném objemu plynu. Běžně se můžeme setkat se silikagelem, stejně působí i pálené vápno a další látky. S jejich pomocí je možné udržovat konstantní obsah vody ve vzduchu.
Tak se omlouvám, trochu jsem se rozpovídal.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.