Nejste přihlášen/a.
Ked uz velmi chcete, nabite do zeme 1 - 3 ks tohoto alebo nieco podobne kvelektro.cz/...
Druha moznost je zakopat pozink pasovinu, len ako vravim, pozor na bleskozvod, ak tam je.
No já pro klid duše na kabelu skoro 50m jsem zarazil 2m pozink 3/4" vodovodní trubku, jeden konec rozklepal a přivařil k němu plocháč , provrtal a přes zářezové podložky přitáhl.
dnes jsem se právě díval po dlouhé době na to přizemnění a vycucl jsem si několikasránkový elaborát.v příloze
Ono je to tak: Vodič PEN / protože má v sobě to N/ vede proud zpět ke zdroji. A tudíž na něm vzniká díky jeho odporu jakési napětí . A to se objeví na PEN / protože má v sobě to N/. A PEN je připojeno na kostru přístrojl I. třídy, takže se to napětí dostane na kostru. Aby bylo to napětí v daném místě /myšleno v domě, bytě, chajdě/ bylo co nejmenší Přizemnuje se PEN v bodě rozdělení, protože my nevíme kde byl naposled přizemněn! A potřebujeme to napětí svést k zemi a proudu umožnit se vrátit ke zdrji . Z toho důvodu se do rozvaděče tahá přívod 10mm2.
Jake napeti vznika na PENu? Kolik voltu cca? Podle vasi hypotezy tedy vam z domu odchazi po PENu napeti k sousedom jo? )
to se nedá říci, to závisí na zapnutých spotřebičích a také na tom jak jsou dobře utaženy šroubky, jestli je to přizemněno nebo ne. Povolená je hodnota do 50V proti zemi, kterou člověk snese a nepřizabije ho to.
Napětí neodchází ale proud teče ke trafu..
když se to přeruší mezi elektroměrem a pojistkovou skříní na chodbě, tak jsou 2 možnosti:
1. není dotažen dodatečný zelenožlutý přizemňovací vodič CY = v tom případě se napětí sítě objeví na kostrách všech spotřebičů I. třídy a kdo se dotkne může dojít ke kopanci.
2. Je přizemněn dodatečným vodičem v rozvadči PEN tak se uplatní tento náhradní obvod a proud proteče jím zpět k trafu. A kostry zůstanou ochráněny.
bapp - přerušený PEN je docela sranda (smíchy se neudržíte). Když mi kdysi uhnil PEN na nástřešáku, kolísalo napětí na jednotlivých fázích podle jejich okamžitého zatížení od 160 V do 250 V. Oddělalo mi to pár spotřebičů. Díky pospojování v koupelně jsem měl občas na plechové vaně proti zemi přes 40 V. Vrchol zábavy bylo, že při odpojení kabelu čerpadla ve studni v celém domě pohasla většina světel.
@magdon... podle mě špatně přizeměno. Za ta léta několik přechodových odporů na potrubí, konstrukcích, zemniči, atd...
Klidně se může stát, že za 50 let zemnič uhnije nebo při opravě chodníku nebo fasády ho nějaký blbec uřeže a nezapojí zpět.
Pak tě to může zabít, protože zůstal jen na vaně a pár trubkách.
gumidek - přizeměno nebylo vůbec, respektive jako zemnič sloužila nautila ve studni. Takže po odpojení čerpadla byly k dispozici jen fáze, nulák chyběl a napětí se vyrovnávalo mezi fázemi podle jejich zatížení (když se třeba zapnula plotýnka sporáku, víc se rozsvítil lustr ). Došlo mě to až když jsem vytáhnul zástrčku kabelu vedoucího hluboko do studny a v baráku byla tma.
Zde zemní tyče, propojit zemním pozinkovaným pásem k tomu určeným a do MED ekvipotencionální svorkovnice dotáhnout plný pozinkovaný zemní drát nebo třeba i ten samí pás.
Do ekvi svorky pak dotáhnout od potrubí a jiných předmětů pospojování, aby bylo vše na stejném potencionálu.
Já na zahradní domeček se sklípkem použil jednu zemní tyč a tu hned vedl do svorkovnice PEN v rozvaděči, kde jsem rozdělil na svorky PE a N. Sklípek byl vlhký.
Bez PENu na zemní tyč vpoho jel 2kW přímotop.
Jo, kleštákem jsem na drátu u tyče naměřil pracovní proud přímotopu. Ale tyč byla v mokrém sklepu.
Takže jsem usoudil, že dostačuje a přizemnění funguje. Pak jsem vrátil zpět PEN od hodin a měl hotovo.
Od toho tam to přizemnění je. Revizák nesmí naměřit do tyče pracovní proudy a díky tyči tě upadnutý třeba hliníkový PEN doma nezabije.
Proto je důležité přizemňovat.
Lidi v bytech by měli rozvaděč přizemnit o trubky ve stupačkách.
Takže vlastně 4 dráty do baráku jsou zbytečný, nulák a uzemnění stačí zapíchnout kolik do země )
@gumidek : Lidi v bytech by měli rozvaděč přizemnit o trubky ve stupačkách.
To je velmi zla a nebezpecna rada, potrubie sa nesmie vyuzit ako nahradny vodic ochranneho pospojovania alebo zemnenie ! Najma ked uz v kazdom panelaku je jedina kovova vec plyn a voda zvykne byt vymenena za plastik. spravne je tahat tam vodic.
Přesně normu neznám, ale logicky mi něco říká, že je potřeba i plyn dát na stejný potenciál právě proti nebezpečí výbuchu, kdyby trubkou od plynu tekl proud (nebyla přizeměná) a někde na spojích se ztrácelo napětí a měnilo v teplo. Lépe aby proud odtekl přizemněním od trubky pryč, kdyby se na trubku dostalo to napětí. Třeba od vadného kotle.
Více lépe vysvětlí pan Poul
A další jeho videa
@peter vycházím ze schématu ochraného pospojování.
Při funkčním PEN potrubím nic neteče nebo jen velmi málo.
@peter ... Pokud by se jednalo jen o trubku plynu, což je špatně, aby byla jen ona sama spojená s ochranou, tak proud poteče do dalších bytů do neupadených PENů.
V paneláku je i kovová kostra stupačky. Ta není v jednom kuse sestavená z více dílů? Co radiátory? Stupačka do 8. patra nebude v plastu. nebo jo?
Nehádám se, jen mi nejde na rozum, proč se tedy všude přizemňuje? Tedy krom izolovanách sítí.
Abych nezakládal nové téma, dnes jsem provedl přizemnění v zahradní šopě, kde mi vede přívod Ayky 4x16 od domu z podružného rozvaděče, kde je jistič pro ten kabel C40/3. Délka skoro 40m.
V šopě je bedna na 24 modulů, kde je centrální 3f chránič typu A o hodnotě maximálně 63A, za ním nějaké vývody na zásuvky D32/3 D16/3 a nějaké 3 jednofázové zásuvky z C13/1 jističů a pak světělný okruh na C10.
Zaklepal jsem 1,5 metru dlouhou tyč do země u rozvaděče, nainstaloval MET svorkovnici a tam udělal 10mm Cu odbočku z PENu, plus ještě druhou 6mm CU, prostě 2 dráty pro sichr z PENu na MET, pak z MET kousek asi 30cm FeZn10 drát a na tyč která je celá v zemi skoro, kromě té příruby abych to měl pod dohledem.
Po odpojení PEN z přívodu té aykyny od domu normálně vše jelo, L1 282V L2 173V a L3 asi 273V, což se dalo s jedním zemničem počítat, z L2 jel přímotop na 1kW, proto spadlo napětí na té fázi druhé a z L3 ty světla, L1 byla prázdná prakticky, jen nějaké 20W trafíčko.
Chtěl bych dát další tyč, mám ještě jednu 150cm, totožnou co je v zemi a že bych to dal cca 6m daleko od té první a táhl k ní CU10mm vodič z METu samostatný, ta tyč by byla v té šopě taky, je tam kachličková podlaha na štěrku a pod tím už hlína a vlhko , 2m od té první tyče, která je teď už tak bývala před X desetiletími studna.
A o kolik by se to mohlo tak nějak zlepšit, když přidám ještě jednu tyč?
Díky
To se neodhaduje to se měří. Odpor zemní smyčky. Nebo přímo zemní odpor. V podstatě jde o to aby při zkratu na kostru nevytvořil zkratový proud na zemním vodici( PE nebo 40mdliuhem PĚN) předpokládám větší napětí jak 50 V. A kdyby k tomu došlo jde o život. Proto se na konci odbočky 40m prizemnuje aby se zkratový proud svedl do zemně co nejblíže poruchy zemi zpět ke zdroji. V tom případě by zemni odpor měl být tak 5 Ohmu.
Jen tak na okraj - místo zemnících tyčí je vhodnější pásek - do základu, do výkopu - a vy tam máte 40 m výkopu ...
Tak první krok je výpočet, jaký zemní odpor potřebujete. Možná je to někde v tabulkách, aby se to nemuselo pokaždé počítat.
A podle toho v jiných tabulkách zjistíte, jaké opatření udělat, aby se toho dosáhlo (jaké množství jakého zemniče zakopat).
Pamatuju z učňovských let, že jsme (naštěstí jen jednou) s krupáčem a lopatou zakopávali zemnič do šíleně kamenité půdy. Mistři si tehdy dělali legraci ve smyslu, že to budou muset důkladně zalít vodou, aby vyšlo měření zemního odporu (nebo to měření dělat po dešti). Mám pocit, že jsme to tehdy nějak odrbali, že jsme ten výkop neudělali tak dlouhý, jak měl být a ten pásek tam nějak smotali, protože to bylo fakt mizerné místo na kopání.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.