Nejste přihlášen/a.
Bohužel - ano.
Roky jsme udili výhradně naší trnkou. Když už jsme neměli prasata, zboural otec udírnu na studený kouř...
Podařilo se nám zajistit dvě půlky prasete v rámci nějakého plnění pronájmu pole atd. a po rozporcování a naložení jsme maso udili u souseda. Ten bohužel nechal v udírně své vlastní dřevo - možná mu to bylo jedno, možná zapomněl. Maso, které jsme pak po jeho vřelé pomoci a přikládání získali, jsme museli vždy uvařit. Ani tak jsme se ale nezbavili štiplavého zápachu ořešáku ...
Důvod netuším - možná syrový ořech, možná kůra, možná ... - ale rozhodně už nikdy nebudu udit u někoho bez vlastní kontroly.
Dobrý den!
Malé doplnění. Tak mne zde ta debata o uzení vrátila o 70 let zpět do dětství a vybavil jsem si, jak tehdy děda udil. Převážně vepřové, ale jednou i skopové maso. Jako děti jsme u toho museli asistovat. V udírně se topilo olší, na oheň se občas přihodila zelená větvička jalovce. Ten tam tehdy, na rozdíl od dneška rostl ve velikém množství na "obecních drahách".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.