Bydleni u trati

Hluční a nepřizpůsobiví sousedé v domě, to je také na palici. To je snad ještě i horší. Třeba zase v tom domě je klid a okolo hezké prostředí. Nakonec se vám zvuk vláčků ještě i zalíbí. Hodně lidí takto bydlí. Když jedete vlakem, je vidět kolik domů je všude kolem trati.

Bydlím v blízkosti železniční tratě. Z okna ke kolejím si 70 metrů, k železničnímu přejezdu asi 130 metrů, k manipuláku, ploše, kde se nakládá dřevo do vagonů, asi 100 až 200 metrů. Osobní doprava není tak častá, jak zmiňujete Vy. Častá je ovšem doprava nákladní. Z různých důvodů je přesouvána do nočních hodin. A souvisí s ní neustálý posun prázdných i plných vagonů.

V chladném počasí, kdy jsou okna zavřená, mi nevadí vůbec nic. Při otevřených oknech mi v létě nejvíc vadí noční cinkání na přejezdu. A troubení vlaku blížícího se k přejezdu. Po nějakém železničním neštěstí troubí strojvůdci pár následujících dnů doslova jako o život. Zvuky z manipuláku k nám příliš nedolehnou, v cestě stojí nějaké budovy a vzrostlé stromy. Ale lidé z domů v těsné blízkosti nakládky jsou z hluku dost neštastní. Pro ně je tento hluk horší než hluk vlaků a zabezpečovacího zařízení.

Z mého hlediska - koleje a počet projíždějících vlaků stojí za pozornost, ale přejezdu a případnému místu nějaké nakládky věnujte pozornost ještě větší.

Podobně bydlí spousta lidí, takže zjevně se to vydržet dá. Někdo na to nadává, jiný říká, že si zvykl a jsou i tací, kterým se to líbí (třeba že mají přehled o čase podle toho jaký vlak jede). Ve které skupině budete vy, to vám nepovím.

Bydlela jsem před spoustou let jako mladá také u trati. Zpočátku jsem myslela že uteču. Zvykla jsem si a časem jsem ani vlak nevnímala. Tělo se naučí...jen byl problém při poslouchání televize. Stále ovladač v ruce a jak jel dlouhý nákladní a pomalu, tak to "dunělo" a na tu chvíli se musel zvuk zesílit. Za mě: pokud máte jinou možnost tak ne: To by ten byt musel mít spousty jiných předností které by to vyvažovaly.

Vlaky mám moc ráda a vůbec by mi to nevadilo. Na jejich hluk si člověk časem zvykne. Známí bydleli v bývalém vechtru a po dvou měsících si zvykli tak, že v noci už vlaky vůbec nevnímali.

Je to hezké podívat se z okna na jedoucí vlak.

Záviděla jsem bydlení s vlaky panu Smoljakovi ve filmu Vratné láhve. To by se mi líbilo. Jaga.

200 metrů je relativně dost. Já bydlel asi rok a půl přímo u trati a když to tam vláčky pálily "na plno", tak to bez zavřených oken fakt nešlo, když jsem volal, musel jsem přerušit hovor a film si o kousek vracet, protože fakt nebylo slyšet vlastního slova.
Ale 200m je dost. Se zavřeným oknem sice vlak uslyšíte, ale jen okrajově. Záleží v jakém se ocitnete zvukovém trychtýři. Důležitá jsou kvalitní okna.

Po svatbě jsem se přestěhoval asi 150metrů k trati u dvoukolejky. Taky jsem si zvykl, ale rád jsem se za rok odstěhoval. Teď bydlím v centru a jezdí mi pod oknem tisíce aut denně.

Bydlel jsem 11 roků cca 100 m od trati, kde projelo cca polovina osobáků a já osobně musím přiznat, že se mi po železnici stýská. Ani v létě při otevřených oknech jsem spal naprosto bez problémů. Problém byl někdy s televizí - rušení a bylo jedno období, kdy byly nějaká jiná lokomotiva a z jejího zvuku drnčely skla v oknech. Ale na nádraží / cca 20 m od trati / bydlely asi 4 rodiny a podle mne s tím také neměli problém.

Těžko říci, co a jak tam bude slyšet. Někdy slyším houkání vlaku ve vzdálenosti skoro deseti kilometrů.Naštěstí to není často. Jen tak na okraj, babička říkala, že v Krkonoších bylo jasně slyšet, když spojenci bombardovali Drážďany.

Před časem jsme dělali jeden baráček v Kolíně, skoro na samotě, v okolí jen příroda, stromy, les. Nádraží přes Labe asi půl kilometru. Na mě by to nebylo. Ajznboňáci stále verglovali s vagóny.

Nakonec můžeš být ráda, že se nedostala do výroby turbínová lokomotiva TL 659.0. Která dělala naprosto nepředstavitelný randál. Vypráví se, že při jízdě z Plzně do Chebu hluk turbíny lokomotivy vystrašil bdělé strážce našich hranic. Ovšem žádné letadlo nikdo neviděl a tak hotovost nevzlétla.

Zvykneš si rychle...bydlíme 40 metrů od trati ještě pod plechovým mostem. Po týdnu mi to nepřišlo a za 14 dní už absolutně nevím že nějaká trat existuje a spím jak špalek

Pokud jste v mládí vyrůstal v domě, které bylo v sousedství tratě, tak vám to ani nepřipadne , že vás to ruší. Jiná je situace, že by jste si na to musel zvykat a čím jste starší, tím je to horší.

je to vsechno o zvyku, 10m od baraku mam cestu kde denne projede neco pres 20 000 aut a necelych 100m je trat. Bydlim tu od mala a nikdy sem s tim problem nemel. Problem sem mel, kdyz sem byl nekde jinde kde by klid a mel sem vecer usnout

Nedá se jen tak odpovědět podle vzdálenosti. Záleží na tom, co je mezi vámi a tratí. Jestli zástavba (kterou nepřevyšujete) a stromy a tak, tak trat nebudeš vůbec vnímat. A taky záleží na tom, jestli je to jen trat, nebo nějaké překladiště či nádraží apod.

Take jsem uvazoval o pomezku pobliz trate. Vyresil jsem to tak, ze jsem si tam sedl na 1 hod. a poslouchal. Realitacka tvrdila, ze vlak neni temer slyset a skutecne, kdyz pristavalo letadlo, tak nebylo slyset nic. Pozemek jsem nekoupil.

Takze jdete na misto a pockejte, az ten vlak pojede a uvidite. Otestujte otevrena i zavrena okna

Záleží na věku. Je to jen o zvyku.

Má to výhodu - návštevy to rychle vypudí.