Plynový kotel VITODENS 333 F

Občas sleduji vaše fundované odpovědi a jestli vás mohu požádat, tak bych uvítal nějaký zjednodušený výpočet tepelné ztráty. Místost mám 4,8x4,3, výšku 2,5. Teplotu na radiátorech aktuálně 37°C, vnější teplota -2, vnitřní teplota 20°C.

Nepasují mi výpočty na různých informačních serverech. Teplota vody na zpátečce je 27°C.

Výpočtový výkon radiátorů při spádu 90/70/20°C je 3150W, při 36/26/20°C to má být cca. 350W.

Jestli chápu správně, mám tepelnou ztrátu místnosti zhruba 350W?

Děkuji za odpověď.

Ten výkon radiátoru jste uvedl správně..Pokud původní radiátor má výkon 3150W při výše uvedených teplotních spádech (90/70), tak při spádu 36/26 má ten stejný radiátor výkon cca 350W. Nicméně to není tepelná ztráta místnosti, protože TZ se počítá při venkovní výpočtové teplotě dle ČSN (zpravidla -15stC, ale záleží to na umístění stavby). Spíše by tedy byla TZ místnosti dvojnásobná, tedy někde kolem 700W.

Pokud máte dobře zateplený dům, tak je to zcela reálná hodnota, která by odpovídala velikosti místnosti.

Samozřejmě jsem to velmi zjednodušil. TZ 700W by byla v podstatě jen tehdy, pokud byste musel při venkovní teplotě (-15stC, nebo jiné dle výpočtu TZ) v dané místnosti topit 24h denně, aby uvnitř místnosti byla stálá teplota 20stC. To jsou samozřejmě konstantní podmínky, které reálně těžko nastanou. (A také nepočítám žádný jiný zdroj tepla, včetně např. osob uvnitř místnosti).

Děkuji za odpověď. Při -8 musím zvednout teplotu radiátorů na 40°C pro požadovaných 20°C v místnosti. Dům nemám zateplený, je to klasická německá stavba, pouze vnější jedna stěna je zevnitř opatřena polystyrenem 2cm. Postupně tak zatepluji ostatní stěny, což se mi osvědčilo.

Viděl jsem to v příbuzných v Německu a tam to nikdo neřešil jako něco zvláštního. Vycházím z toho, že polystyrem sám o sobě není propustný vlhkosti, tedy že vydýchaná vhlkost přes něj nemůže na chladnou zeď a tím kondenzovat. Bavíme se v základu o stěnách, které jsou ochlazovány vnějším chladem.

Pro vyhřátí takto zateplené místnosti není potřeba vydat tolik energie, aby se nahřála celá masa zdiva a pak zpětně vyzařovala nějaké teplo zpět do místnosti. Takto ohřejete jen kubaturu vnitřního vzduchu. Otevřete mrazák a uvidíte v podstatě to samé. Vnitřní tepelně vodivá stěna vede mráz, uvnitř je izolační pěna v řádech pár cm a ta zabrání ohřívání ochlazované vnitřní plochy z vnějšku. To je v mrazáku i -32°C.

Naproti tomu vnější zateplení 150mm nebo více má údajně něco zateplovat. Na takovou stěnu už nepůsobí slunce jako přírodní vysoušeč. Polystyren nepustí potřebné teplo dovnitř a stěny jsou živeny vlhkostí zevnitř a tak je vlhkost uvnitř at si to někdo přeje nebo ne. Nemá kam jít. Po 50 mm síly už polystyren nevykazuje nějaké podstatné hodnoty prostupu tepla. To je naprostý nesmysl. Má ale ekonomický význam pro jeho prodejce a navázané stavební firmy.

Mě tak spolehlivě funguje jedna místnost, kde nemám topení a přesto je tam stejně jako na chodbě. Tedy že to funguje.

2cm polystyrenu je ekvivalent přibližně 30 cihlové stěny. Napenetrování stěny, následné nalepení na zeď umožňuje dostatečně tepelně izolovat proti chladu, který se jinak šíří ze zdi. Když budete mít zateplenou zeď zvenčí, porovnejte si, jak musíte topit, aby vám nešel chlad od takové zdi. Nebo jinak, vezměte si kousek 2 cm zbytku a přibližte se rukou. Teplo se odráží zpět na ruku. To samé udělejte u zdi av tom je ten rozdíl.

V tomto státě se pokaždé rozšíří nějaký názor a kdo jej nesdílí, je pomatenec a nevím co ještě. Evekt stáda.

Viděl jsem to venku, zkusil jsem to doma a funguje to. Bez ohledu na příspěvky, které budou psát jak to nefunguje aj. Je to můj barák a zkouším co funguje a co ne. Vyhazovat statisíce za málem čtvrtmetrovou bariéru, abych stejně musel pořád topit, protože jinak zeď vychladne se mi tedy nechce.