Ženská=služka v domácnosti?!

Nenutte přítele, je to k ničemu. Týden či 10 dní se věnujte příteli, co bude dělat on, dělejte s ním. Jde po práci na televizi, běžte taky, jde si číst, čtěte taky, jde na pivo - taky si jedno dejte. Ale nedělejte nic navíc - ani nakupovat, uklízet atd. Večer se s úsměvem zeptejte - miláčku, co budeme dnes večeřet, nakoupil jsi něco? Ne, nenakoupil, to neva, zítra nakoupím já a další den ty a budete se střídat.

Po týdnu bude doma takový binec, že to přítel vzdá a přiloží ruku k dílu a nebo bych to vzdala já a našla si jiného.

Jakého chlapa jste si vybrala, takového máte. A s takovým jste si pořídila i dítě. Když Vám toto vadí již nyní, co budete říkat, až se vám narodí děcko a budete uklízet i po něm? Vůbec to neberte ve zlém, já jen - jak jste si to zavedli hned od začátku, takové to budete mít. Jsou určitě muži kteří ženám pomáhají a o práci doma se dělí. Ale jsou i takoví jakého jste si vybrala Vy. Zkuste spolu najít zlatou střední cestu..

Dítě na cestě. S trubcem... To není záviděníhodná situace. Do stavby a jejího financování bych se nepoustěla. Volila bych odchod za cenu několika nepříjemných let. Nebo budete strádat celý život. Soužití s takovým mužem vás bude ubíjet psychicky, to pak ani práce nejde dobře od ruky. Začarovaný kruh.

Aha. Takže když zavoláte instalatéra, musíte ho zaplatit, když zavoláte myče oken, musíte to zaplatit, protože jak píšete - on se rozvíjí, do SVÉ firmy kupuje drahé věci a proto Vám nehodlá finančně ulehčit - když si připočtete, že navíc jste ochotna mu dát dítě, platit napůl hypotéku a přitom patrně nebudete ani na katastru, tak jsem se nejdříve musela vzpamatovat ze šoku, že něco takového jako Vy ještě chodí po zemi a kladu si otázku, co si slibujete od skutečnosti, že děláte a hodláte i nadále dělat ze sebe votroubka.

Uživíte i chlapa, postaráte se o něj ve všech směrech, postel má zadarmo, ani nemusí hledat prostitutky za peníze, prominte, píšu Vám to tak, jak to je, abyste se včas vzpamatovala a ještě si Vás ani nevzal?

Nevím, co tu chcete za radu? Myslím, že to víte i Vy sama. Že nejde o lásku ale jen kalkul. Až ten dům mu pomůžete zaplatit, tak si samozřejmě najde kočku, nestrhanou a která lépe do baráku zapadne. Jeho firma poroste, bude potřebovat doma reprezentační kočku a ne chudinku, co právě vytřela podlahu a dala do rozpočtu svou výplatu.

Proč máte tak málo sebevědomí? A komu co chcete dokazovat, že to všechno hravě zvládnete? Nezáleží Vám na zdraví? A na budoucnosti Vašich dětí? Sobecký fotr není žádné terno.
Na to je jen jedna rada - odejít a i kdyby se válel před Vámi s kytkou a konečně i žádostí o ruku, hledala bych nesobeckého člověka. Věřte mi, že s bezohledným sobcem není žádný život a to i pro to děcko.

Není manžel, nemá k Vám žádná práva, ale ani povinnosti, podepište panu majiteli budoucího domu hypotéku, at máte co platit 30 let...nechápu proč jste někam šla posluhovat zdarma a bez práv cizímu chlapovi a už ted ho nesnášíte, vy se ani nemáte rádi, jen čekáte, otázka je na co ...
Vaše dítě jednou na dům bude mít právo i bez Vás, tak vemte rozum do hrsti a utíkejte, dokud je čas..hodného manžela časem najdete určitě.Nebylo Vám lépe bez něj? Pokud si odpovíte ano, balte kufry do najaté garsonky a jemu brzy budou chybět Vaše finance i služka Márinka. Vám patrně vůbec nic.

Ženské, vzpamatujte se ! Je 21 století, ne středověk.

A ještě se asi právem domnívám, že pozemek poskytnou jeho rodiče a protože pozemek i dům NOZ od roku 2014 musí mít stejného majitele, Vy si na katastru ani neškrtnete. Nejste rodina, společně můžete být jen na hypotéce, jako ručitel a s povinností platit. Žádná práva ovšem nemáte a mít nebudete.

No ještě aby nějaká "přítelkyně" byla i na katastru !

Uvědomte si to dříve, než cokoliv podepíšete a raději si hypotéku pak vezměte Vy nebo i ted na garsonku, neznám Vaše možnosti, ale mít svoje, mít kam jít, je k nezaplacení, když nejste rodina a je to v podstatě cizí chlap a jeho rodiče jsou cizí lidé. Jestli si od toho něco slibujete, tak si přečtěte příběhy žen, co po letech ve vztahu odcházely od sobce s nahým pozadím a jistým placením na desítky let...nebyly rodina zkrátka.

Ve svém prvním příspěvku jste chtěla, aby napsal někdo, komu přijde normální udržovat pořádek a pomáhat v domácnosti. Tak tedy píšu. Pomáhám téměř se vším, s čím je potřeba a přijde mi to naprosto přirozené. Myju okna, pomáhám ženě s vařením, vysávám, utírám prach. Uklízím po sobě. Jen praní a žehlení si manželka dělá sama. A nemyslím, že se mám za co stydět. Chlapskou práci si zastanu sám. Přijde mi normální pomoci se vším, mám rád pořádek a čisto. Smetí už učíme vynášet své děti, i vyndávat nádobí z myčky a uklízet po sobě.Čím dříve je všechno hotovo, tím více času máme potom pro sebe. Když se měnily okna v celém bytě a poté předělávalo topení, žena byla celý týden i s malýma dětma u rodičů a já zařídil vše, včetně úklidu, aby se mohli vrátit zpátky do normálu. Pro mě naprosto normální věc. Za mě, najděte si někoho jiného.

Dělení na "mužské" a "ženské" práce je hloupost. U nás doma to funguje tak, že určitou činnost dělá primárně ten, který ji zvládá. Pokud se jedná o běžnou údržbu domácnosti, kterou zvládá každý (nádobí, podlaha, žehlení, praní, vaření), věnuje se tomu ten, kdo má čas.

U nás neexistuje, aby si jeden válel prdel a sledoval druhého, jak maká. Osobně bych si připadal jak hňup. Raději pomůžu, at máme dřív hotovo a můžeme jít něco rozumného dělat.

Dobrý den, nečetl jsem všechny příspěvky, protože jsem se tak akorát na*ral u čtení toho Vašeho. Upřímně, pokud Vám partner nepomůže teď, když jste jenom dva, co budete dělat až budete mít děti? Jedno, dvě? Jestliže jeho otec měl vycvičenou manželku na to, aby kolem něho skákala a posluhovala... jak si to vychoval, takové to měl. Bral bych to v případě, že jste doma, nechodíte do zaměstnání a on ano. Ale pokud máte oba zaměstnání a bydlíte ve společné domácnosti, nevidím důvod nepodělit se o pořádek. Já nesnesu kolem sebe nepořádek, učím to i své děti, možná jsem na pořádek kolem sebe větší pedant než moje žena. Samo že se o udržování dělíme, nejde aby jeden nepořádek dělal a druhý to po něm pořád dokola uklízel. Nemám problém vytřít, vysát, umýt nádobí nebo v případě myčky naskládat a pak schovat, dát prát prádlo, vynést koš, utřít stůl.Přijde mi to normální.Jasně, pokud je práce, která je fyzicky náročná, nebudu to chtít po ženě a ona naopak, když vidí že taková je, nechce po mě pomoc v domácnosti. Mmch. kolik Vám je a kolik je partnerovi? Že je to generace co nebyla na vojně. Promluvte si s partnerem, pokud nepřistoupí na pomoc, jděte od něj.

Je pravda, že ženské práce chlapům zrovna dvakrát nevoní. U nás je to rozděleno tak, že oba chodíme do práce, veškeré opravy, práce na a kolem baráku mám v režii já, sekání zahrady, práce na zahradě a na políčku taky já. Manželka uklízí, pere, vaří, žehlí. O děti se staráme tak nějak stejně. Někdy mám světlou chvilku, tak třeba umyji nádobí, poklidím (ale to je čas od času). Manželka taky brblá, že jsem si neodnesl od stolu talíř do dřezu, že jsem nedal do koše na prádlo špinavý trenky apod. Pokud ten váš nechce dělat domácí práce, OK, ale pokud nedělá ani ty chlapské, jako je údržba domu apod., tak bych ho kopl někam.

Tím, že jste se narodila jako žena, ještě neznamená, že šílíte touhou jen rodit děti a uklízet po každém svinčík. Ale je Vaše chyba, že jen nadáváte a nic. Žádná převýchova. A po jeho matce chtít řešit své manželské problémy je pitomost a nedospělost.

Můj syn jako mladý a to hodně mladý, ještě na učilišti, poznal jednu buchtu, do které se doživotně zamiloval. Musím přiznat, že jsem ho nenaučila domácí práce, protože jezdil domů z internátu jen na víkend, tak jsem byla ráda, že je doma a nic jsem ho nenaučila. Od své tety uměl bezvadně šít na šicím stroji a vařit. To se naučil i ode mně. Doma byl zvyklý pomáhat s praním, odnesl si talíř a podobně, víc nic. Jen se vyučil, šel hned s první výplatou bydlet se svou láskou. Do půl roku ho naučila žehlit, uklízet, převlíkat postele, všechno, co ještě neuměl a co ji nebavilo.
Byla jsem ráda že ho to naučila, kdyby zůstal sám, tak nebude uplně neschopné jelito, závislé na matce. Řemeslník je to ale šikovný a zručný.

Profese Vašeho manžela je jaká? Plat jaký? Ptám se proto, že kdyby to přestalo bavit i Vás, sjednejte si na uklid, na mytí oken, žehlení atd. Ubytek peněz by se brzy projevil, nepolevila bych, Vy to děláte ke své práci, zadarmo, proč ne on? Tak za něj, co neudělá, sjednáte uklid. Za chlapské práce to samé.

Syn při mé nemoci přišel a bez řečí sám od sebe umyl okna a poklidil celý byt. A neumřel na to, představte si. A dotyčná snacha? Když ji bordel otrávil, řekla mu, že v něm a s ním žít nebude a at jí dá vědět až uklidí a zmizela k sestře. Uklidil rychle, aby se vrátila a ted pracují doma napůl, on se stará o auto, o byt, o okna, mají zasklený balkon, tak tam přece nepoleze slabá žena, o víkendu uvaří, ona umeje nádobí a pak vezmou psa a jdou svorně na procházku.

Pokud myslíte že ten Váš by to nezvládl, tak já myslím že jen proto, že Vás doopravdy nemá rád. Ten můj kluk ji miluje a kdyby mohl, tak snad i kojí.Nic mu z lásky není zatěžko.A to jsou spolu už hodně dlouho manželé. Jste vůbec vdaná? Nebo byl líný dojít i na radnici? Pokud ne, je to jen Váš kamarád, nejste tedy rodina, spěchejte od něj. Nemá to jiné řešení.

Po přečtení Vašeho dotazu jsem chtěla napsat v podobném duchu, jako jiní rádci - trochu patriarchát.

První půlka odpovědí a Vašich reakcí mě připadalo, že jste opravdu chudák, oba pracovití, ale jaksi neumíte žít pospolu.

Asi od prostředka jsem nabyla dojmu, že to je snad fejk, že si z nás někdo dělá legraci, nebo nás zkouší, píše příběh do časopisu.

Bohužel, konec diskuze a Vašich odpovědí, mě připomíná - jaký šel, takovou potkal. Oba dva máte něco divného v sobě.

Nechápu Váš pohled na jeho první vztah, vždyt Vy jste zcela ve stejné situaci. Jenom ten ,,guláš,, jste si opepřili a i ten se začíná přejídat.

Vám to nikdy klapat nebude, ten chlap jenom slibuje, kdo chce vlastně stavět ten dům? Kdo to bude financovat, když už teď nedokážete společně hospodařit. A až bude mimčo, bude potřeba více a více peněz, plus splátka hypotéky?

Vy tady řešíte drobnosti //v uvozovkách//, ale to nejdůležitější Vám uniká, ačkoliv jste chytrá a dokážete toho využít ve svém zaměstnání.

Ten dům, at si postaví sám, za svoje peníze, za svoji hypotéku, za svoji práci. Nebo zadá zřejmě firmě na klíč.

Žádný vejminěk Vám nezaručí klidné bydlení, bez nepříjemností a zášti, pokud byste od něj chtěla odejít.

Proč již nejste svoji? Nejdříve svatba, potom dům a teprve potom dítě.

Promiňte děláte moc velkou chybu. Možná máte doma přítele s velkým M a Vy se snažíte mít velké Ž, ale společný život je úplně o něčem jiném, než o penězích. Pomalu na to přicházíte, a jestli se nedokážete na to podívat jinýma očima, spláčete nad vejdělkem trochu později, ale o to to bude více bolet.

Naše názory jsou pouze pro Vás, ne abyste mu je servírovala. To byste byla s prominutím koko.

Souhlasím s tím, že ho asi těžko budeš měnit. Ale třeba nějaká "destruktivní" metoda zabere. Já osobně rád vařím, to je můj koníček, když je doma někde bordel, tak to uklidím, když jsem v obchodě, třeba pro pivo, nakoupím i ostatní, a fakt nějakej pocit méněcennosti z toho nemám, a znám spoustu chlapů co to umějí taky. I když je fakt, že ty domácí práce nikdy neuděláme tak "dobře" jako ženský. Pak už je zase otázka jejich taktu, jak tomu chlapovi podají. Tam se dá hodně pokazit.

Bohužel, když Váš partner má takový názor, tak ho do domácích prací nedonutíte, natož aby je dělal sám z vlastní vůle. Úplně žasnu nad jeho výrokem, že se nenechá ponižovat. Co je na domácích pracích ponižujícího? Ponižující spíš je, když Vy byste na úklid rezignovala a přišla by k vám domu návštěva do nepořádku, to by mu nevadilo? Já osobně si raději některé věci udělám sama než aby to dělal partner. Klidně utřu prach, vysaju podlahu, vytřu, vydrhnu záchod a koupelnu, k tomu bych partnera nepustila, ale zato pak jako kompromis očekávám, že například bude mýt nádobí a chodit se smetím. Samozřejmě, že jsem ráda, když mi pomůže s čímkoliv, jde o to, aby přesně muž nebral ženu jako posluhovačku v domácnosti, ale jako "rovnocenného partnera". Jako vyloženě ženskou práci beru například šití, žehlení... to po něm nemůžete chtít, ale že by umyl nádobí nebo vysál/vytřel podlahu není otázka pohlaví, ale základních hygienických návyků, jestli chce žít ve špíně nebo krásné domácnosti!

Škoda, že jste na to přišla, až když už je mimčo na cestě.. Bez něj by byl rozchod mnohem jednodušší.. Takhle budete mít mimča dvě, to co se na rodí a jedno dospělé.. Z jednoho podobného vztahu, jsem právě z tohoto důvodu utekla. Také to měl okoukané od rodičů a zázrak se nekonal.

A proč chcete začít stavět společně velký dům? To nechápu? Vždyt vám to neklape už nyní... Já bych se sbalila a šla pryč. Nejste vdaná, nic vás k tomu "příteli" neváže. Tím, že přestanete najednou mu poklízet a sloužit, k ničemu kloudnému nepovede. Maximálně tak k tomu, že vás přítel časem nahradí nějakým jiným modelem, který mu bude lépe sloužit a obskakovat ho.

Slečno, jak jsem psala, neklape vám to už nyní...A jen naivní ženská si myslí, že se chlap změní k lepšímu. No, můžete to zkusit a třeba budete mít štěstí. Moc bych vám to přála. Nechcete před problémy utíkat, ale zaděláváte si na další. Ten pán, co ho nazýváte přítelem, vás bude celou dobu vašeho soužití finančně ždímat, vy se budete navíc ještě starat o dům, dítě i o přítele. Nebo proč si jako myslíte, že se on zázračně změní? Jakože narozením dítěte najednou prozří? Co mu brání v tom, aby uklízel po sobě už nyní? Umíte si vůbec představit starat se o malé dítě a u toho z domu pracovat? Už jste to někdy dělala?

Myslím, že jste to nechala zajít moc daleko a přivíráte oči i nyní . Tak on se rozvíjí v podnikání , at se taky stará o rodinu a domácnost to patří bohužel k životu .Musí si vyčlenit peníze ,aby se podílel na chodu domácnosti a našel si čas vypomoct vám a ne se na něco vymlouvat . Pokud to budete tolerovat ,bude to ještě horší a co až budete mít dům... to bych si ani nepřála vidět.

Já bych udělala krátký proces - u mě by neuspěl... .pardon za upřimnost

Já teda jsem taky bordelář,ale ženská si nestěžuje protože jsem kutil a všechno doma opravím,a to opravdu hnedka a bez řečí,takže se to vyváží. Ale třeba práce jako vytírání podlahy nebo praní to bych asi taky nezvládl,zároveň však dokážu uznat že to dá taky hodně práce a jsem za to manželce vděčnej že díky ní nehniju v bordelu

Jestli nechceš být služka,běž jinam,ale podle toho jací dneska chlapi jsou nevím jestli si něco pomůžeš

Vás bych chtěl za ženu

Já jsem pro dělbu práce. U nás v Evropě je in absolutní rovnoprávnost., já zase rád dělbu kompetencí. Já nechytám mob, žena zase třeba neřeže dřevo, nemontuje novou kuchyň... Práce s hadrou za ponižující nepovažuji, jenom jsem pro dělbu práce. Už od dávných čas naši předkové věděli, že v dělbě práce spočívá tzv. efektivita práce. Tazatelko, zdejší reakce berte spíše s rezervou. Podle niků je zřejmé, že většinu reakcí napsaly ženy.

Nejste v tom sama. Nemáte to jednoduché. Viděla jste nový klip od Jennifer Lopez k tomuto tématu?

Odpověď je jednoduchá, a asi to již možná někdo napsal, ale nechce se mi číst 70 příspěvků :D , a odpověď je základní vojenská služba nebo armádní výcvik.

Jako symetrika by jste měla ideální postavu.

Jako semetrika - potvora, nadávka starým ženám, by to už tak slavné nebylo.

A proč jste s takovým blbem? Co budete dělat až budou děti - dovedete si to představit?Bude žít v dojmu,že jste na něj odkázaná a nehne prstem tuplem! To ho milujete za hrob,že si nemůžete najít normálního chlapa,co je schopný být aspoň trochu pořádný a nebýt prase?Můj přítel běžně uklidí po sobě,pomáhá mi...víte,některé domácí práce budou přes všechnu emancipaci prostě ženské...ale,když chlap vidí,že je toho hodně,žena je nemocná nebo unavená - tak prostě pomůže.Vyřešte si to, dokud nejsou děti a nevěřte,že se potom změní - ani náhodou!

My mame doma rozdelene prace, manzel vytahuje nadobi z mycky a pomaha s ukladanim obleceni. Take dela snidane jen on. Vecer jeden koupe deti, druhy jim cte pohadku, kazdy den se vystridame ve cteni. Vic po nem nechci, ale kdyz nestiham, tak pomuze s uklidem po veceri. Jeho bratr dela to same doma+ uklid koupelny je taky jeho parketa.