Nejste přihlášen/a.
Dobrý den
Má někdo zkušenosti s vytápěním dřevěnými briketami?
Jedná se o občasné víkendové přitápění v krbových kamnech.
Zkrátka nějaké KONKRÉTNÍ hmatatelné info.
Jak dlouho vydrží hořet oproti třeba bukovému polenu o stejné hmotnosti.
Jak porovnat spotřebu? Kolik m3/kg dřeva=tolik a tolik m3/kg briket.
Zkrátka čeho se chytit.
Děkuji předem
To jsou vcelku pozoruhodné dotazy Pokud je briketa lisována z bukových pilin/hoblin a má stejnou hmotnost, tak jak asi vydrží dlouho hořet? To mě přijde stejné, jako ptát se, je li těžší kilo železa, nebo kilo peří. Pokud se tedy bavíme o průmyslově lisovaných briketách, ne o nějakém amatérském kafemlejnku, který dává tak do 700-800kg/cm3. Správná briketa je lisována cca 1200-1400kg/cm3, nedá se rozdrobit rukama a pokud s ní prašíte o beton, tak se nerozprskne. Jinak pro krbovky speciálně se dělají delší brikety - běžná briketa je o délce odpovídající taktu stroje, tedy +- 5-10cm. Jednoduchým přípravkem však může lis spojovat tyto krátké brikety do ,,nekonečné´´, ta se pak odlamuje na stanovenou délku - třeba 30cm. Pro průmyslové využití jsou lepší jednotlivé brikety ( jdou přikládat lopatou) pro krbovky se používají ty delší - jak říká jeden zákazník - pražácí majó pocit, že topijó polénkama
Délka hoření je odvislá od hmotnosti paliva(množství energie) . Jednoduše řečeno dáte tam třeba do topeniště cca 2kg topolu(měkké dřevo) , nebo 4 kila agátu(tvrdé dřevo) anebo 6kg briket.
1kg dřeva vám dá asi 3kw vykonu . Je jasné že by jste kamna briketami propálil , proto je stáhnete(regulujete) a máte delší dobu hoření než u měkkého dřeva. Ted záleží jestli se vám brikety vyplatí .
Poměrně zajímavý názor, Jendad. Mě tedy není zcela jasné proč by se měla kamna briketami propálit a už vůbec jsem nepobral ty 2kg topolu, nebo 4 kila akátu nebo 6 kg briket. To má znamenat, že 6kg briket dá stejně energie, jako 2 kg topolu? Pozoruhodná myšlenka...
Kentoja, nejlepší bude podívat se na následující odkaz : vytapeni.tzb-info.cz/...
Předcházející přízpěvky jsou k ničemu. Mně tato srovnávací tabulka pro orientaci vyhovuje.
Ano, pane docente, jsme upřímně rádi, že Váš příspěvek k nečemu je. Jen by mě zajímalo, jak ze dřeva, které má dle Vámi linkované tabulky 14,6MJ/kg vyrobíte brikety či pelety, které mají rázem o 3MJ/kg více? Navíc je tu taková pro autora výše uvedené tabulky zcela nepodstatná věc, že měrná hmotnost dřeva se pohybuje v značně širokém rozmezí od nějakých 140kg/m3 až po nějakých 1300kg/m3. Takže i ta výhřevnost asi nebude tak úplně stejná, že?
Nicméně skutečnost je zcela elementární - slisujeme li smrkový materiál, topí to stejně jako smrk a slisujeme li akát, topí naprosto překvapivě - jako akát. Nehledejte v tom, prosím žádnou vědu - briketovací lis nic do materiálu nepřidává (nebavíme li se o čínských švindl-lisech, které potřebují přidávání škrobu či obilného šrotu, aby to drželo alespoň naoko pohromadě) ani mu nic neubere. Prostě a jednoduše slisuje dřevní odpad to takové formy, aby šel NORMÁLNĚ spálit, stejně jako výchozí materiál.
Taky musíte počítat , že brikety jsou vysušené na extra nízkou vlhkost .Někde jsem četl až 9% . Volně ložené dřevo kolísá (natahuje vhkost podle počasí) a tak muže mít jak 16% ,tak i 25% vody. Zaleží jsetli je deštivé počasí. A tu vodu musíte odpařit v topeništi a prohnat komínem.Takže čím vlhčí dřevo , tak voda spolkne více energie na přeměnu v páru a máte tedy i nižší vykon na kg paliva.
Jendax - víte, okolo briket i pelet koluje velké množství mýtů, které zčásti šíří ekoteroristé a zčásti obchodníci - ti možná i záměrně. Ale pravda je velmi prostá - brikety i pelety jsou vyráběny z běžného truhlářského odpadu, takže jejich vlhkost odpovídá běžně používanému řezivu.Prostě to, co projde odsáváním padá do lisu a z toho jsou brikety. Není důvod k jakémukoliv dalšímu sušení. To je totiž, pochopitelně, jen dalším nákladem navíc. Takže sušení se používá jen u nesušeného materiálu - např. pilin z katrů a kmenových pásových pil. Ale ani tam není důvod sušit na ´´extra nízkou vlhkost,, - prostě se to suší natolik, aby to po slisování drželo pohromadě. Měřit vlhkost pilin lze, ale ne běžnými prostředky - já v autě vozím toto: tanel.com.pl/... . Není to levné, ale měří to přesně. Ale i laik při provozu lisu pozná, že je materiál příliš vlhký, protože briketa se ihned po slisování rozpadá.
Prostě stále platí to, co jsem už napsal - briketa má stejné vlastnosti, jako výchozí materiál. To se týká i výhřevnosti. Je ale pravdou, že někteří výrobci lisují vše - tedy nejen odpad z masiv. dřeva, ale i z aglomerátů (DTD, MDF, LTD)
Pane promone, autor otázky se ptal, čeho se chytit? Zmiňovanou tabulku nepovažuji za dogma, ale za orientační, tedy čeho se chytit. Tazateli třeba taky nebude vyhovovat a pak nezbývá, než na netu hledat dále. Článků na toto tema je dost. Údaje o výhřevnosti jednotlivých paliv vždy budou mít určité rozdíly, dané podmínkami měření. Rozdíl ve výhřevnosti dřeva a z něho vyrobených briket Vám vysvětlil jendax. Rozdíly budou i u ostatních komodit.
Tak co se týče víkendového topení na chatě, tak používáme zásadne ekobrikety. Zužitkujeme je totiž dvě způsoby. V zimě s nimi zatopíme, mají výbornou výhřevnost a vydží opravdu dlouho a popel, který z nich vznikne skladujeme v dóze a až je potřeba, tak s nimi pohnojíme zahradu. Co víc si přát. Je s nimi jednoduchá manipulace a to je pro mě taky důležité, vzhledem k tomu, že se čas od času stane, že na chatu jedu bez manžela a jen s dětmi.
Záleží asi na tom jak se topí, nebo spíš o jaká kamna sklo jde, mám kamna se sklem a mohu říct uhelné brikety jsou úplně v pohodě, sklu se nestane vůbec nic, na uhelná paliva přitom jedu stále na dřevo minimálně.
Moje zkušenosti jsou asi takové. Máme velký patrový domek 159m2, topili jsme plynem na 19C a platili zálohu 4500,- měsíčně - dopláceli jsme 1x za rok skoro 15 000,- takže plyn šel pryč a nainstalovali jsme do kuchyně kuchyňský sporák a s ním vytápíme celý dům. Roční spotřeba briket : topíme intenzivně od září do dubna, občas přitopíme večer i v květnu nebo červnu, když je zima, se pohybuje kolem 5-6 palet. Beru brikety do 5000,- /paletu . Teplota v domě 21-24C - jiné teplo než z plynu a hlavně zmizela plíseň v rohu ve dvou pokojích. Nejlepší brikety pro nás do sporáku jsou dub/bukl s příměsí měkkých smrkových pilin. Zkoušeli jsme i uhelné ale bohužel nevytopili a bordelu a smradu / ze síry /, takže po mnoha pokusech a omylech jsme přešli už jen na tyto smíšené. Měkké dřevo briketu krásně rozpálí a pak se drží teplota 5-6hodin přes den a když naláduju sporák na noc, naposledy přikládám kolem 23, nechám roztopit a zavřu přívod vzduchu - ještě kolem 13 odpoledne mám plno žhavého v topeništi a teplotu na sporáku 40-50C. Záleží hodně jaký druh topidla máte. Jinak budou hořet brikety v kotli, jinak v krbu a jinak ve sporáku, chce to opravdu vyzkoušet, jaké vám sednou. My jsme zkoušeli 2 topné sezóny a teď jedeme další dvě už jen na těch odskoušených Jo zapomněla jsem napsat, že dům není zateplený, střecha nám padá na hlavu a okna mají snad 100 let, takže až se to vymění, ušetří se opět něco za topení
Uhelné brikety jsou také super, bez kouře a smradu ALE musí na ně být dobré topidlo s vně ovládaným roštem a dobře s nimi topit, pokud to smrdělo pak to znamená že uhelné brikety nebyly řádně rozhořelé. Ve stáložárné fázi pak uhelné brikety vydrží hřát i deset dvanáct hodin (fáze kdy jsou odhořelé na žhavé tudíž již odplyněné)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.