Objíždění překážky když nejde za překážku vidět?

Je to stejné jako vyjíždění z místa, odkud nemám rozhled. Opatrně, pomalu a spoléhat se, že tam ten druhý nevletí jako blázen. Ale stejně v případě nehody ponesu vinu já. Obhajovat se "neviděl jsem" nemá cenu. Policie i soud na to odpoví "Tak jste tam neměl vůbec vjíždět, nebo jste si měl zjednat pomocníka, který vám ukáže, že máte volno."

Z pohledu tupě otrockého výkladu předpisů je skutečně správným řešením "couvat a jet jinudy".

Naštěstí většina řidičů přemýšlí. Když vidím v protisměru překážku, za kterou řidič do mého pruhu nevidí, jedu pomalu a počítám s tím, že mi tam někdo vjede. A podle situace pak couvnu buď já, nebo on.

Již nejvyšší soud rozhodl, že řidič musí předvídat jen to, co lze předvídat.

Asi nelze předvídat, že v lese vyběhne děcko z lesa, jako nejde předvídat, že ze školky vyběhne večer srnka. Takový byl rozbor výsledku soudu.

@ milancukrar:

...pokud si ovšem řidič sám na sebe neupletl oprátku tím, že by do protokolu dobrovolně uvedl, že předtím v lese sice nějaké děti viděl, ale nepočítal s tím, že mu o kilometr dál nějaké vběhne pod auto. V tom případě sklapla past. Argument soudu bude " Řidič věděl, že se v lese pohybují děti, a přesto tomu nepřizpůsobil svoji jízdu."