Nejste přihlášen/a.
0x
Ve spřátelených restauracích se tím šídím, o těch které mě naštvou to naopak rozhlásím široké veřejnosti, aby jim někdo omylem nenosil peníze, když je může utratit tam, kde jsem spokojený já ![]()
Všichni to dělají obráceně. Měli jsme dokonce někdy takovou statistiku, že spokojený zákazník se svěří 3 lidem zatímco nespokojený 17 (ta čísla byla asi jiná, ale nějaký takový nepoměr to byl a byla to prvočísla). To je právě motivace pro obchodníky všeho druhu mít spokojené zákazníky, protože špatná pověst se šíří rychlejc než ta dobrá. Zvlášť na maloměstě. Mácháč může být v klidu, tam se střídají turisté z celé republiky. Neni to jako obchod na maloměstě o kterém si lidi rychle řeknou jak vy*** se zákazníky.
0x
Je to logické. Je pěkné počasí, sluníčko, začíná sezóna a turisté se rojí. Proto se majitelé výkrmen snaží vydělat za každou cenu, aby přežili v zimě, kdy na Mácháč turisté asi nepřijdou.
Je na každém zákazníkovi, aby se rozhodl, zda koupí, či ne. Když Vám jídlo u stánku předložili a nelíbilo se Vám množství, měl jste říct, že to nechcete a proč. A jít jinam. Na Mácháči je určitě restaurací a hospod dost, hlady byste nebyl.
Mám vyzkoušených ve svém okolí několik restaurací, o kterých vím, že se tam slušně najím, pěkné porce a při placení si nebudu muset brát hypotéku. Bohužel, kde to člověk nezná, je to horší. Nejlepší by byla průzkumná procházka, prohlédnout si restaurace, které potkáte a přečíst si nabídku. Pokud potkáte někoho místního, či aspoň zblízka, jistě Vám poradí, kde je to dobré.
Byli jsme v květnu týden s turisty ve Zlíně. Udělali jsme to tak - procházka s výběrem restaurace. Našli jsme hned dvě: jedna při studentské koleji, druhá při poliklinice - pro lékaře, sestry, ale i pro veřejnost. A pak už nebyl s jídlem problém. Jaga.
Dnes jsem byl na výletě na obědě ve městě a rozhodně bych po servírce nechtěl půl sklenice za půlku ceny, když má v nabídce jen půllitr. A dostala ještě i tuzéra. Takže ano, přijde mi ten dvojí metr paní babyjagy směšný.
Vy asi nedokážete prečítať,že čo som písal. Ona spravila chybu,že nepýtala 7 deci a zaplatila by len pol litra,keď inú položku nemajú. A inak sprepitné sa dáva za dobrú obsluhu a spokojnosť a kto by mi to pripočítal automatický,tak by ma okradol.
A nezlobte se, na psaní s nějakým internetovým bojovníkem čas plýtvat nechci, ale předpokládám, že na výletě na Pardubicku se jí ozvete a ona by vás mohla pozvat na kofolu koupenou v supermarketu v akci.
poradte.cz/...
Vili, a vy sprepáčením viete ho...no. aké mám vedomosti a to z jednoduchého dôvodu,že ma nepoznáte. Zaujímave,že na naších pokladniach sa dá nastaviť, deci kofoly a u vás to nejde. Pokladni je jedno pod akým názvom sa predáva tovar,tak, ak to ide s deci vína, tak to ide aj s kofolou,sódou alebo aj s pivom. Stále je to len názov, množstvo a cena za jednotku. A to,že je leto a oni chcú zarobiť je irevelantné,lebo to isté robia lyžiarské strediska v zime. Oblasť podnikania si zvolili sami a so všetkými podmienkami.
Prostě stánkař nechce prodávat půl litru kofoly za padesát korun a 3 deci za 47. Prostě proto, že náklady na natočení té sklenice jsou úplně stejné a liší se jen v té tekutině za korunu padesát. Možná jsou dokonce i vyšší, protože na menší množství nápoje musí koupit a skladovat jiné nádoby, což mu ve stánku může zabrat místo, které by jinak mohl využít na jiné více obrátkové zboží. Takže si nastaví prodejní strategii na nabídku pouze jednoho množství, tedy půllitru. Ale vždycky se najde nějaký šetřílek, který by mu nejraději zaplatil pětikorunu za 2 smrky na dně kelímku, protože v Lidlu mají kofolu v akci po 27 korunách za 2 litrovou láhev. A když to nedostane, nařkne ho jako podvodníka, co okrádá malé dětičky, a začne vymýšlet fantasmagorie ve stylu, že všechno jde, když se chce, náš zákazník náš pán a podobné slinty.
Jděte už prosím někam, například pro učebnici ekonomiky podniku, nebo nějaké strategie prodejních cílů. Nebo si skočte pro zivnosťák a můžete se realizovat v praxi. Někde v lese u Likavy nebo klidně u památníku SNP na Podbanskom si otevřte stánek a můžete si zkusit podnikání na turistické trase v praxi.
0x
To je proto, abyste si nezaplácnul žaludek a dal si ještě něco, třeba dezert...
My Restauratéři, zaměstnáváme tady v republice 10% pracujících a tak si zasloužíme taky každý 3 roky vydělat na nový fáro a nemovitost v zahraničí... Přece neděláme charitu, ale podnikáme za účelem zisku.
Jestli chceš dotovanou závodní jídelnu, Tak to musíš někde do Kolbenky. Tam to nedělajō za účelem zisku, ale rychlého nakrmení výrobních prostředků, dělníků, aby byli rychle zpátky u pásu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.