Někdy přemýšlím, kolik času jsem třeba jen za 7 let tady na poradně pro... Nedá se říci promarnil. Někomu jsem možná pomohl. Někdo pomohl zase mně. Učím se tu stále. Ztrácím mnoho času denně svou pohodlností, lenností, už i výmluvami na věk, zdraví a "objektivní příčiny". Když se ale otočím a vidím za sebou, co vše jsem přes to dokázal, nestěžuji si. Mohlo to být horší. Ale i lepší. A nezatěžuji si s tím moc hlavu. Už to totiž nejde vrátit. Snad jedině až zase budu mladší...
Nemyslím, že to, co popisujete, to že se dá nazvat promarněným časem. Tohle všechno je zkušenost. Je to něco, co nás obohatí, posune dopředu. Nutí nás pochopit, co jsme udělali dobře nebo naopak špatně. Příště to uděláme lépe. Život není oprašování a leštění cíle. Život je cesta. Na té cestě jsme stále. Po celý život.
Ovšem. Ale to, že jsme ho promarnili, zjistíme, až když už je pozdě. Ale každá zkušenost je dobrá a myslím, že málokdo může říci, že svůj život plně využil do poslední minuty - ať už ze svého pohledu, nebo z pohledu ostatních. Mona
sebod*
Ano, já jsem promarnila tak 7 let mého života. Byla to doba hned po rozvodu. Prostě jsem přestala naprosto žít, vše šlo mimo mě (a že toho šlo). Nojo, no...už ty roky bohužel vrátit nejdou.
Promarněný čas? No letošní léto mi to tedy tak připadá. Kvůli horku se nedá celkem nic dělat, tedy ne aspoň z toho, co bych ráda dělala. Takže ano, letošní léto stojí zaprd.
doplněno 08.08.15 11:53:
Jojo, Bussi, co člověk, to jiný názor. Letošní léto je STRAŠŠŠŠNÉ. Ale tak aspoň někdo si ho užívá...např. vy. A jakpak si ho užíváte? Jen tak pro zajímavost, hoďte něco do placu, ať vám mohu závidět a puknu, když ne horkem, tak závistí...
buss
Naopak, toto léto je jak z pohádky, fantastické, ať to trvá věčně. jistě, jak pro koho, bez radosti.
buss
Každý má své aktivity, které ho naplňují. U eulálie se zde ukazují u posledních odpovědí negativní názory, otravovat si život počasím, strašnéé. Co pak deště, zima... . Tož nohy do ledničky. Prožívání je na každém, nějakou radost si udělat. Odjíždím do přírody. Nikdy jsem tak opálený nebyl.
Ano, jistě, to asi každý od jistého IQ. Ale co s tím, ten čas nelze vrátit (stejná řeka jak zde jeden nechápal), jen si vzít ponaučení a zkusit to dohnat, mít cíl. Chováme se po rodičích, jak vyžaduje okolí ... Pokud s tím nechci nic dělat, vyhovuje mi to, nelituji. Řešení odkládáme na potom, až si řekneme, že to už nemá cenu. Má! Pokud to zdraví dovoluje, dá se začít. Co všechno jste jako děcko chtěli a jak to skončilo? Jen chtííít!
Ne tak doslova, ale jinak asi většinu. Sice je promarněná, ale stejně nevím, jak jinak bych to měl dělat. Takže kdybych si to teď zopáknul, dopadnul bych stejně. A nevím, jaká bude budoucnost. Byl bych rád, kdyby byla lepší, ale nejspíš nebude, tak to radši nerozebírám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.