Dívka s pomeranči

Od: Datum: 24.02.15 22:05 odpovědí: 0

Ahoj, máme do konce února odevzdat povinnou četbu, tak jsem si vybrala knihu Dívka s pomeranči, chtěla bych se zeptat, zda to mohu napsat takto (aby to vypadalo solidně)
A ještě bych se ráda zeptala, když se Georgův otec jmenoval Jan Olav a George se jmenuje Roed, tak to příjmení má po otčímovi?

Dívka s pomeranči je kniha, kde Jostein Gaarder popisuje příběch 15 letého George Roeda kterému před 11. lety zemřel otec. Než zemřel, psal Georgovi dopis, který schoval do dětského kočárku a naporučil, aby ten kočárek nevyhazovali a nechali ho Georgovi na památku ...Jednoho dne se babička George podívala do kočárku a našla tam dopis s nápisem "GEORGOVI" a tak babička s dědečkem jeli za Georgem a jeho "novou" rodinou do Osla.
George se nechápavě dívá na rodinu co tam dělají na návštěve a všichni u jednoho stola, když mu ale řeknou, že mu otec zanechal dopis George si ho vezme. Všichni čekají, kdy ho přečte, ale George zajde do svého pokoje a zamkne se tam.
George začne číst hned první je "Sedíš pohodlně, Georgu? je důležité, aby ses pěkně uvelebil, protože ti budu vyprávět napínavý příběh .."
George se začte do dopisu, a zjistí, že otec na něj má několik zajímavích a těžkých otázek, ale zároveň mu povídá příběh o Dívce s pomeranči. V dopisu se bude postupně míchat příběh dívky a otázky na dnešní svět. Dopis je zvláštní také tím, že tatínek píše v přítomném čase co dělá ale také v budoucím že to dělali a dalo by se říct, že jednu a tu samou věc popisuje zároveň přítomě i v budoucnu... Příběh Dícky s pomeranči tatínek popisuje tak, že jí potkal v tramvaji, když dívka držela sáček s pomeranči, a Jan Olav jí chtěl pomoct aby jí pomeranče neupadli, ale když se vrhl na pomeranče, některé vysypal. Dívka se ušklíbla a potom vystoupila z tramvaje. Dlouho se snažil dívku najít, ale nenašel. Přemýšlel, kde bere tak krásné pomeranče. Šel jí hledat na tržiště, zprva ji tam nenašel, ale po nějaké době se tam ukázala. Vybírala pomeranče, tak, aby byly krásné. Povídali si, ale dívka musela odejít. Scházeli se, ale na jedné ze schůzek dívka řekla, že když na ni Jan počká půl roku, budou spolu moci být už pořád, každý den. Nechápal proč musí čekat půl roku, napadali ho různé myšlenky o dívce. Musí se sama starat o rodinu a ty pomeranče jsou jako vitamíny... Nebo někde jede... Když jednou Jan vybíral schránku, našel tam dopis s nápisem "Myslím na tebe. Dokážeš ještě chvíli čekat?" Nic víc. Někdo tam však namaloval obličej, jako by to namaloval umělec. na přední straně stálo "PATIO DE LOS NARANJOS" v překladu "Pomerančová zahrada" a razítko bylo ze Sevilly ve Španělsku a tak se Jan rozhodl, že se tam vydá. Zahradu našel, ale dívka nikde, čekal celý den a tak ji nechal vzkaz na kašně: "Také jsem na tebe myslel. Ne, už nevydržím čekat." Za nějakou dobu se vrátil a lístek byl pryč.Čekal 4,5 hodiny a dívka přišla s nějakým mladíkem, který hned vykřik: "Jan Olav!" Mladím byl její kamarád ze školy.
Nakonec se ukázalo, že dívka jela do Španělska studovat malířství. Dívka se zeptala: "Jane Olave, skutečně si na mě nepamatuješ?" Tvrdil, že si jí nepamatuje, a tak mu dívka vylíčila, že když byli malí, hráli si spolu na dětském hřišti, protože bydlela o ulici dál než Jan. Jan Olav vykřikl nahlas: "Veroniko!"

George nakonec zjistil, že celý příběh od tatínka spočívá v tom, že popisuje jak poznal maminku, ale nevěděl, že si spolu jako malí hráli. Tak otec vzpomínal a popsal lásku k Georgovi a jeho ženě Veronice.

PS: Co bych měla dodat a co ubrat a jak upravit, měla bych zmínit novou rodinu Roedových, malou Mirinku? Jak byste to napsali vy? děkuji za rady


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.