Jsme s přítelem asi měsíc a on pochopitelně velice touží po fyzickém sblížení, zatím jsme se odhodlali jen k objímání a letmým polibkům, ale vím, že on by chtěl víc.

Já jsem proti, ale nemůžu se dívat na to, jak se trápí a překonává. Doslova mi to drásá srdce...ne že by používal sebelítost jako donucovací prostředek, ale vidím na něm, že se přemáhá jen kvůli mě a stojí ho to hodně úsilí.

Řekla jsem mu, že máme ještě dost času, což on přijal, ale cítím, že je to pro něj velmi těžké a bojím se (i když mi slíbil věrnost), aby nezačala hledat sex jinde...

Díky za rady...