Ahojky tak to jsem měla taky já doma z mužem vím co prožíváš,já jsem se musela vzdát lásky,neměla jsem kam jít a měla jsem prvního syna, tak jsem se musela vzát lásky a raději jsem se věnovala synoj,já jsem se musela také prosit o lásku moc jsem se naplakala ale jemu to bylo jedno byl chladný,vydržela jsem to až do dospělosti chlapce,sice ještě studuje,ale já už se rozvádím už se to nedalo vydržet, nedokázal mě pohaldit ani říc hezké slovo, moc mi chybělo to pohlazení, po oeraci srdce se ještě více vzdálil,tak že jsem zůstala sama,já si myslím že to je její povaha a stím nic nenaděláš but si zvykneš nebo se rozejdete, všechno záleží na tobě, v tomhe přpídě nic nenaděláš každý má jinou povahu but se smiř jaká je nebo se rozejdi, to je na tobě po čem toužíš jinak to nejde.J.S.