Mám v životě již podruhé jezevčici. Ta první falešnou březost nikdy neměla, ale ta nynější na to také trpí. Prý je to do značné míry geneticky podmíněné (její matka na to také trpěla) a někdo také říká, že čím prošlechtěnější plemeno tím hůř (ta naše nynější je opravdu ze super chovu,"výstavní"), tak na tom asi taky něco bude. Co se v jejím tělíčku děje přesně nevím, ale prý je to záležitost hodně psychycky podmíněná a hormonální. Radí se hodně pohybu, dlouhé procházky, nenechat polehávat a schovávat si hračky. Prostě vylítat a přivést na jiné myšlenky, aby se nechystala na"štěňátka". Jinak nehladit po bříšku a zamezit lízání cecíků, na zduřelé dávat chladné obklady.
Upozornění: reagujete na odpověď/komentář. Váš komentář primárně neslouží k odpovědi na otázku. Komentáře jsou vhodné k upozornění na chybu v odpovědi popř doplňující informace. Odpověď na otázku prosím napište jako přímou reakci na otázku (odkaz nahoře u otázky - ODPOVĚDĚT). Děkujeme.
Tato otázka je 21 let bez odpovědi. Nechceme zbytečně otevírat staré otázky, ale zároveň chceme dát příležitost opravit případné nesrovnalosti nebo moci přidat nové poznatky. Váš příspěvek bude posouzen administrátorem (což bude nějakou dobu trvat) a bude vložen pouze v případě, že bude pro danou otázku přínosem pro širší veřejnost. Děkujeme za pochopení.