Dobrý den,tady manžel nenynky.myslím že by bylo vhodné abych tady k tomu taky něco řekl.Tak mé časté zahýbání bylo celkem třikrát žena mi zahnula 5x,ale to není to podstatné co tu chci říct.Do poradny jsme šli oba proto abychom se změnili oba.manželka je prudší povahy a hádky s ní jsou vždy naprosto vyhrocené.Používá výčitky všeho co se za celou dobu vztahu událo,zesměšnuje mě,ponižuje práci kterou dělám,s úsměvem mi říká "debilní hřebičkář" a že se na nic nezmůžu a jak mě její kamarádi zbančí a zničí a o všechno příjdu.Hádky s ní vznikaly z různých důvodů,z podezření,z toho že jí někdo a ani neví kdo něco napsal,že jsem něco neudělal tak jak si to představovala ona a atd.Upozornuju že nejsem vůbec hádavý typ člověka,hádky nemám rád a dost těžko je nesu a ještě hůře snáším to zesměšnoání a ponižování které používá moje žena.marně se ji už tři čtvrtě roku doprošuju a žádám ji aby nebyla tak hádavá a krotila se,říkalo jí to už více lidí,ale ne,každá další hádka je vždy horší a horší. Pravdou je že před čtrnácti dny po první poradě jsme se zase pohádali a zase kvuli nesmyslu.Žena jako by v poradně ani nebyla a radou doktorky se neřídila,já večer odjel k bývalé přítelkyni,shodou náhod mi ten den napsala jak se mám.Kecali jsme spolu celej večer,o všem o sexu,o životě prostě o všem a ještě jsme stihli skouknout Rock podvrataku.Žena samozřejmně nevěří že jsme spolu nespali,ale zase chápu její podezíravost po těch sms co mi pak týden na to poslala bývalá. Srdíčko mi žena vyilila tím že mi to napsala sms do práce.Že je konec že si hledá lepšího chlapa do života a k dětem.To že neví kde bydlím je lež,řekl jsem jí že budu bydlet na baráku a tam taky jsem,zkrátka nevěří ani tomu.

žena se diví že jí píšu že mě nezajímá co oni.Nechápe že ve mě se vše pere,že přicházím o ni a ty dva špunty a že to prostě nemohu zkousnout,berete to jako můj vzdor,ale ve mě prostě není chut se dál pachtit životem tak jako posledního půl roku.Diví se tomu že dávám v práci výpověd a chci odejít daleko odsud,ale mě tak nějak nic nezbývá a chci prostě pryč,nic mě tu už nedrží.Poslední půl rok mi příjde výplata na účet a do tří dnů je pryč aniž bych si z ní kdy vzal korunu,příjdu z práce a žena jde dělat do obchodu a já hlídám špunty,pak spánek a pořád dokola.Koho by to pořád bavilo když i něco uděláte a nikdo neřekne,udělals to dobře manžo,nebo tohle byl dobrej nápad.Vždy jsem se ji snažil pomoci v jejich plánech ale místo toho jsem pak poslouchal že jsem k ničemu a že tamten je lepší a nebo tamten.Nepříjdu si ani jako rovnocenný člověk ale něco mín,jakási podrasa.

Měl jsem a mám mojí ženu moc rád a chápu její důvody proč chce odejít a respektuju to protože mi už ani nic niného nezbývá jelikož už zřejmně není nic co by nás dva svedlo dokupy jak říká ona.

Jen se prostě i ona musí smířit s tím že prostě už dál odmítám dělat to co ona chce a vše dle jejích představ.Ž e prostě nebude vše jako doposud a já nebudu chodit do práce,z práce hlídat děti a se vším ji pomáhat a čekat až si najde jiného chlapa a bydlení a nebude mě potřebovat,prostě tak už ne.

Nezříkám se dluhů,jen už nemám kam šáhnout a uznávám dluhy napůl,ale to ona dobře ví.

Tot vše z mého srdce bolavého.