Prosím poraďte mi někdo. Je mi 27 let, mému příteli 25 let. Chodím s přítelem 4 roky a tři roky spolu bydlíme. Před třemi lety jsem otěhotněla, přítel si nepřál abych si dítě nechala. Dělal mi zvláštní scény. Př.: ráno mi říkal jak mě miluje a ptal se jak se cítím jako těhotná, odpoledne mi se smíchem oznámil, že si mám vybrat nemocnici, kam půjdu na potrat. Nedalo se to vydržet. 14 dní mi dělal citovou houpačku, až jsem na potrat šla. Do té doby byl náš vztah relativně v pohodě. Já byla zamilovaná do něho a on do mě. Vždycky mi připadalo, že se o něho mohu opřít. Od potratu se změnilo vše. Neustále mi už 3 roky naznačuje že jsem k ničemu a jedná se mnou snad jako s nějakým kamarádem. Bez nadsázky musím říct, že mám moc ráda domácí práce, ráda se o někoho starám...Jemu je to ale asi stále málo. Ponižuje mě všude. Dělá mi scény na veřejnosti,... Potom se třeba uklidní a považuje celou věc za vyřízenou. Ve mě to ale zůstává a stále to"hlodá". Dokáže se mnou jednat jako se psem, a očekává, že já jeho jednání budu brát s úsměvem. Když se ale kvůli tomu naštvu, tak mi udělá scénu a třeba pět minut mě ponižuje a"tluče"mi do hlavy že nestojím za nic, že se umím jenom urážet a komandovat ho. Po každé hádce si říkám, že už to nemá smysl, ale potom to dopadne uplně jinak. Připadám si jako když někdo sedlá koně a snaží se"zlomit"jeho odpor a vydobít si jeho poslušnost.

Jsem na dně a nevím jak dál.