Je mi 22 a dva a pul roku chodím s přítelem (28let). Asi po půl roce našeho skvělého vztahu jsme spolu začali bydlet. Všechno bylo perfektní, samozřejmě jsme si na sebe chvíli zvykali, protože každý z nás má nějakou chybu Po skoro dvou letech soužití začínám mít problém s jeho špatnými vlastnostmi.

Možná je to způsobeno i tím, že bydlíme v garsonce, takže se nedá nikam utéct. Samozřejmě chápu, že nikdo není dokonalý, každý má své chyby, ale vadí mi, že on s tím nechce nic dělat.

Když například chci aby jednou místo sezení u počítače, šel se mnou k vodě, tak prostě nechce, protože je unavený a chce odpočívat. A tohle je pořád, nikam nechce chodit, když už ho někam přemluvím, tak se musí jet autem, prostě si připadám jako jeho maminka, co mu chystá jídlo a oblečení a on si u toho dělá to, co ho baví a kašle na mě.
Nevím, možná mám jenom takový pocit, možná jsou všichni chlapi takoví, nevím.

Myslíte, že náš vztah vydrží? Poraďte, jak ho mám přemluvit, ať se mi více věnuje... děkuji