já mám úplně stejný problém a jediné co mě dokáže povzbudit je věc, že nejsem sama, která se bojí smrti.Když si to tady tak čtu je nás hodně.Smrt je něco neznámého a proto z ní máme takový strach.Já mám strašnou nevýhodu v tom že to vnímám tak intenzivně, jsem na takové věci od přírody moc citlivá, strašně ráda bych si zašla za odborníkem a svěřila se mu se svými starostmi,ale nemám na to odvahu.Moji blízcí mě vůbec nechápou, říkají mi, že až jednou umřu, tak o tom stejně nebudu vědět, ale já o tom vím teď a ten pocit úzkosti co cítím pokaždé když na to myslím je strašný. Nechci strávit celý živoz uvažováním nad tím co bude až žít nebudu.Stašně závidím těm, kteří věří, že po životě něco je, taky bych chtěla věřit a mít něco o co bych se mohla opřít když je mi úzko.