Moje přání je nebýt na nikom nikdy závislá. Nechci mít pocit, že všechno co dělám je vlastně zásluha někoho jiného. V manželství jsem měla pocit, že si musím všechno zasloužit, ale vše co jsem dělala nestačilo. Pak jsem musela být vděčná - to je slovo, které z duše nenávidím. Nechci být nucená k tomu být vděčná. Vím, že to myslíš určitě dobře. Jsi ke mně až moc nekritický - to jsem ti, myslím, psala. Užívám si už jen ten pocit, že mě máš rád jen proto, že jsem.

pocase

Mně připadá, že určitými rozhodnutími ostatní omezuji nebo jim ubližím.Kde je ta hranice správného a prospěšného sobectví? Moc ráda si s tebou povídám, líbí se mi tvé názory. Netuším, jak dlouho tě bude bavit a uspokojovat tenhle stav.Vím, že tě trápím , ale uvědomila jsem si - vím, že trochu pozdě - že se nemůžu vrhnout po hlavě bez rozmyslu do dalšího vztahu, aniž bych si ten předchozí v sobě nezpracovala.Jsem ráda,že mi jsi nablízku.

Nemám povinnost ani chuť ti sdělovat své názory.

Jedno sem vlozim vse co mi psala aby jste toho vedeli vice.