29.5.2006 na můj nátlak,aby mi manžel vysvětlil vysoký počet SMS (tento vyšší počet měl už asi tak 3 měsíce) se přiznal,že je vtom jiná žena (tato jeho přítelkyně je pouze o dva roky mladší než já a mě bude 46 let),kterou miluje a že mi tuto skutečnost chtěl oznámit po dovolené,aby mi nekazil dovolenou.
Naše manželství bude v září trvat 25 let. S manželem si rozumíme a i normálně spolu intimně žijeme, proto jsem byla tak překvapená a zaskočená.
Prosila jsem ho ať vše zváží a zůstane u mě a na vše se zapomene,ale trval na svém že ji miluje a nemůže ji opustit.
Tuto skutečnost oznámil také našim dětem (máme dvě děti -syn 24 let nežije s námi a dceru 23 let ,která žije s námi v bytě),kteří mu okamžitě dali najevo,že pokud se rozejde s přítelkyní na vše zapomenou a budeme se chovat jako dřív pokud ne tak u nich skončil.
Dále jsem manželovi před dětmi oznámila,že byt i se zařízením připadne mě (byt máme v osobním vlastnictví) on si vezme pouze oblečení a auto u kterého doplatí leasing s čímž souhlasil (pokud by mi před dětmi podepsal papír o tomto vyrovnání a rozdělení majetku je potom platný tento papír).
Jeho přítelkyně také oznámila svému manželovi ,že má přítele , kterého miluje a chce s ním žít ,v jejich případě manžel trvá na vyplacení 250 000,-kč a splacení nějakých půjček.
Za dva dny mi manžel oznámil ,že se s přítelkyní domluvili na rozchodu a oznámil to i před dětmi. Jako důvod mi sdělil že si neuvědomili kolika lidem ublíží a svou roli tam hrály i finance.
5.6.2006 mi oznámil ,že rozchod nezvládá ani on ani jeho přítelkyně a navrhl mi ,že budeme dál spolu žít aby jsme na tom nebyly ani jeden finančně byt , dál budeme mít společné finance,pokud já si najdu přítele tak to bude pouze moje věc a on se bude tak 2-3 týdně scházet s přítelkyní a teď záleží na mě jak se rozhodnu .
Manžel se mi stále omlouvá ,že mi nechtěl ublížit ,že mě má strašně rád ale ji prostě miluje.
Jinak od druhého dne co se mi přiznal k milence se denně milujeme a máme tak 2-3 poměr jednou to začnu já jindy zase on není to jednostranné.
Nejhorší věc je ta že ho strašně miluji a vůbec si nedovedu představit,že zůstanu sama (i když děti mě stále ujišťují,že já sama nezůstanu,protože já mám je ,ale táta zůstane sám).
12.6.2006 se s přítelkyní sešel na kafi byli spolu od 15,00 do 17,00hod. Její manžel jí chce taky spátky a věří,že se k němu vrátí.
Zatím jsme se s manželem domluvili, že nic nebudeme řešit až po dovolené na tu jedeme 9.7. 2006 a on přípustil,že je možné že jejich vztah vyšumí a moc prý věří tomu ,že nám pomůže ta dovolená.Dokonce naznačil,že se s přítelkyní musí ještě tento týden sejít a promluvit si s ní, protože jejich představy o společném žití jsou trošku jiné (ale mám strach tomu věřit)
Potřebuji poradit zda nám tak 2 měsíce počkat, jak se situace vyvine dál a nebo zda mám vše ukončit.
Jinak se nehádáme jezdíme na zahradu zajdeme si na pivo nikdo nic nepoznal ani mí rodiče ani jeho rodiče.
Od 13.6.2006 jsem s ním o tom vůbec nemluvila ani se ho neptám na nic a žijeme jako by nic i když mám strašné nutkání se ho zeptat jak to mezi nima vypadá i když se zatím nesedkali a asi si telefonují pouze podnikovým telefonem SMS mu přibyli poze 2.
Strašně mě ta situace bolí a nevím co mám dělat.
Zda čekat jestli jeho zamilování pomine nebo žít ve formálním manželství jak navrhuje on (což je pro něj nejlepší řešení) a nebo celou věc ukončit.