Výpočet výkonu radiátoru

Pokud vím,tak se vypočítá plocha v místnosti na krychlové metry a ty se násobí 50-ti W a tak se zjistí potřebný radiátor v kW.Příklad: š 5 - d 6 -v 2,5 m =75 m3*50 W=3750 W =3.75 kW. Takže je zapotřebí radiátor o výkonu 3.75 kW

Odpovím Vám pouze obecně, že to závisí na více parametrech.

Důležité jsou tepelné ztráty, které má vytápěná místnost, dále závisí na maximální teplotě kterou je schopen dodat zdroj tepla a částečně na průtoku topné kapaliny a na tom, kolik energie je schopen radiátor předat do vytápěného prostoru. Tuto hodnotu udává výrobce a závisí i na posledních dvou zde jmenovaných parametrech.

V praxi to vypadá tak, že tepelné ztráty vytápěné místnosti rostou se snižující se venkovní teplotou. Dokud radiátor stačí tyto ztráty hradit, je teplota v místnosti stálá. Pak nastane rovnovážný stav, a při dalším snižování venkovní teploty již klesá i teplota ve vytápěném prostoru. Výpočet by měl být proveden tak, aby tento rovnovážný stav byl na dostatečně nízké teplotě ( -30 ).

V praxi je tedy lépe použít radiátor větších rozměrů, ale s rozměry (tepelným výkonem), které přibližně odpovídají topným tělesům v jiných místnostech této topné soustavy (tedy podle podlahové plochy).

Výpočet např. zde: viadrus.cz/...

No on ten výpočet je složitější a topenáři to většinou taky jen odhadujou. V podstatě by se musel spočítat (odhadnout) tepelný odpor místnosti proti venkovnímu prostředí. Takže plocha a tepelný odpor zdí sousedících s venkem (z tabulek podle materiálu) a ztráty oken. Pak něco sežere podlaha a strop. Na TZB info by se nějaký výpočet jistě našel. Výkon musí být takový, aby např. při -20 udělal uvnitř teplotu např. +20 - tedy na celkovém tepelném odporu místnosti bude rozdíl 40 st. Ten výkon musí dodat radiátor. Ten má taky svůj tepelný odpor, měl by být někde v katalogovém listu. Dodaný výkon je daný zase rozdílem teplot (radiátoru a místnosti) a tepelným odporem radiátoru. Podle teploty vody si vyberete radiátor s takovým tepelným odporem, aby ten výkon dodal při teplotě vody, kterou máte k dispozici. např. tepelné čerpadlo nejúsporněji topí při co nejnižší teplotě vody, ale 35 st.C si stejně můžete dovolit jen s podlahovkou - u radiátoru se spokojíte s nižším topným faktorem TČ a s teplotou 40 až 50 st. Kondenzační kotel by měl jet max. při 50 st, ale mrzne třeba 3 týdny v roce a to klidně oželíme že nebude kondenzovat. Voda bude mít třeba 70 st. a účinnost klesne o 10%. Průměrná ztráta za rok je zanedbatelná. Pokud topíte uhlím nebo elektrikou, můžete si dovolit 80 st. a radiátor ještě menší.

Pokud radiátor dáte menší, je problém. Pokud 2x větší, nic se neděje. Takže asi tak...

Teď se tímto problémem docela zaobírám a zjistil jsem asi toto:

Nejdříve si vypočtete požadovaný tepelný příkon pro danou místnost. Objem v m3 x 30 (rozdíl teploty (-10/+20=30)) x koeficient tepelné ztráty = 1,5.

Např. 25x30x1,5 = 1,25 kW pro danou místnost.

Pro volbu radiátoru je důležitý teplotní spád. Běžný plynový kotel má 75/65/20°C. Znamená to tedy 75 °C vstupní teplota do radiátoru, 65°C výstupní teplota z radiátoru při teplotě v místnosti 20°C.

Vycházíte ze stavebních možností. Já mám např. KORADO výška 554mm. Pro vás by to byl typ s výškou 554mm. Běžný kotel jede na 55/45/20°C, což je typ 22R délky 1400mm s výkonem 1107 W. Přidáte 5°C na výstupu a už je to víc než potřebujete. Ten spád 10°C jsem si ověřil teploměrem a sedí.

Ve skutečnosti ale závisí na obvodové zdi. Já mám 45cm bez zateplení u RD, plastová okna. Na vstupu do radiátoru mám 36,5 °C, což znamená pro váš typ radiátoru snížení výkonu z 1107 W na výsledných 300 W. Pořád mám na teploměru 20 °C.

Dobrý den ,mám dotaz jak velký potřebuji radiator deskový na pokoj -rozměr 4,5x4,5x2,1m

Děkuji za odpověď,s pozdravem Jiří Memmel