Dobrý den,
rád bych Vás požádal o posouzení problému s chybějící okapnicí. Před dvěma lety jsem si na novostavbě nechal montovat krov a střechu. Teď se chystám na podbití přesahu střechy a při procházení diskuzí jsem narazil na problematiku okapnic, což je i můj problém - okapnice chybí, pojistná fólie končí na konci krokví a s mřížkou tvoří pravý úhel. Tašky jsou položené tak, že přesahují asi do třetiny okapů, takže by i podbití mělo bý schované, nicméně se mi už stalo, že mi dvě tašky na kraji střechy praskly a teklo mezi okapem a střechou. Obávám se, že pokud by se toto stalo při podbití, voda se dostane do kastlíku pod. Jak byste toto teď řešili? Dodatečná montáž okapnice je asi vopruz. Mě napadlo přidat nějakou formu oplechování v podobě okapnice na postranní podbití a to montovat pak vcelku - jen aby tam bylo alespoň něco.
Druhý dotaz se týká podbití samotného: původně jsem chtěl realizovat OSB 12 mm + 3 cm EPS zespodu (1 cm ze strany kvůli místu mezi okapem a krokvemi, kde mám jen 4,5 cm max), to přetáhnout perlinkou s lepidlem a pak fasádu. Ale narazil jsem na možnost (jen zmiňovanou, realizaci jsem nikde neviděl) podbití XPS deskami na rošt z CD profilů. Máte s tím někdo zkušenost? Jak se to kotví? Talířkovami, příp. klasickými šrouby jako na SDK, jen s nějakou větší podložkou? U tohoto způsobu se mi líbí lehkost podbití.
Díky.
0x
Na poslední fotce je ukázka špatné práce, spíše tvrzení, "ty plechy jsou zbytečné, soused je taky nemá a neprší mu do baráku".
Dodání plechů je teď problematické, nikoliv nemožné. Jedině zvrchu rozebrat, odstranit poslední lať, folii nadzvednout, vložit plech (nikoliv lepenku) a vše vrátit zpět. Vy řešíte následek prasklé tašky, ale klidně to může být odkap tašek, zafoukaný sníh, kondenzát atd..
Zkrátka, není dobré vymýšlet jiný postup.
doplněno 06.08.15 13:28:Nežli pracně vyžezávat drážky do plechu, to raději lať odklopím a kvalitě jí připevním na trám, přehrnu difuzku, podlepím a vrátím lať..
Nebo bastlení dle různých možností..klidně naohýbat oplechování mezi krokve..
a připevnít na bok krokví..
Vpodstatě platí co zde uvedl milancukrar, jen bych neodstraňoval lať, ale páčidlem přizvedl lehce kontralať, do okapnice vystřihl drážku pro hřebík kontralatě, vsunul pod fólii a lať opět doklepl.
Poslední varianta (naohýbat oplechování mezi krokve) mě také napadla. Nicméně mi šlo provotně o ověření, že ta práce není dotažena a okapnice jsou spíš standard než nadstandard. Obrátím se přímo na dodavatele střechy, jak se k tomu postaví.
Měl jsem taky tento problém.
Taky jsem přemýšlel, jak to dodatečně dodělat, aby to moc nestálo, resp. aby to nebylo tak pracné, protože práce jsou peníze, ale jak jsem přemýšlel a přemýšlel, na nic jsem nepřišel. Všechno by to bylo jen bastlení. Jednalo se mi o 24m okapnic.
Nakonec jsem to nechal udělat odkrytím konců střechy tzn. dolů tašky (cca 3 spodní řady), dolů latě, mřížku (byla plastová, nechal jsem vyměnit za hliníkovou), dolů háky na okapy (okapy jsem zatím zavěšené neměl), dolů kontralatě, odhrnout difúzní fólii, přimontovat okapnice a vše zase hezky zpět.
Docela mě to naštvalo, protože takhle to vyšlo cca na 20.000kč a kdyby to bylo uděláno při pokládání krytiny rovnou, tak bych to viděl na takových 5.000kč . Jenže nejsem odborník a tenkrát mi řemeslníci řekli, že je to zbytečné a že se to nedělá. Dnes vím, že je to blbost. Je to prostě nutnost. A že po té pojistné difúzní fólii občas nějaká ta voda steče, na to "vemte jed". Hlavně při deští se silnějším větrem se voda dostane i pod tašky.
Takže radím, rozhodně udělat tak, jak to má být. Podbití střechy přeci taky není nějaká laciná záležitost a aby to kvůli nedodělané okapnici trpělo je přeci škoda.
Díky za reakci.
Právě jsem to řešil s dodavatelem střechy. Z jeho strany zamítnuto, že to už dodělat nejde, protože by hrozilo riziko poškození fólie při sundavání tašek atp., zároveň to neviděl jako kritické.
Nemám sílu se s někým na stavbě pořád dohadovat, takže si s tím poradím nějak sám. Demontovat to nebudu, ale zřejmě půjdou cestou zkopírování sklonu střechy tak, že na boční stranu podbití (z XPS) seříznu v úhlu další XPS, který umístím pod fólii. Jediné úzké místo zůstane u krokví, tak tam to buď vezmu silikonem, nebo se budu modlit.
Aha, takže vy nebudete podbití dělat z dřevěných palubek?
doplněno 28.08.15 12:21:Jinak ze strany té firmy bych to viděl jako hloupou výmluvu. Proč by se měla fólie poškodit?
Ano , pokud to dělají trotlové, kteří se k té práci neumí postavit, tak ano. Pokud si dají pozor, tak nemůžou nic poškodit.
Jinak pokud vím, tak třeba Bramac tu okapnici vyloženě požaduje, jinak nelze uznat záruku. To jsem ale jen slyšel. Muselo by se to ověřit.
Nechtěl jsem palubky z důvodu péče. Chci něco, o co se nemusím starat. A protože podbití XPS a omítnutí uzavře celý box, kdy při příp. havárii není možné detekovat vodu uvnitř boxu, dokud to nespadne, musím tu chybějící okapnici vyřešit.
Psal jsem už i do Bramacu ohledně technického řešení, tak uvidím, jestli se o záruce zmíní.
Zdravím.
vzal jsem žebřík a jal se zkoumání detailů mezi krokví a taškou, abych zjistil, jestli pod poslední lať jde plech vsunout, nebo ne. Jak jsem tam tak stál, zvedl jsem hlavu a naskytl se hodně zajímavý pohled - v tomto místě jsou tašky od spoud až po nároží přizvednuté, viz foto. Zkoušel jsem je přimáčknout, zahýbat s nimi, jestli nedosednou, ale bohužel to nejde. Tak jsem šel na půdu zkoumat krov, viz další foto. Vypadá to, že krov se celý nějak hnul, krokve jsou zkroucené a na mnoha místech mezery. Můžete mi, prosím, napsat, co si o tomto stavu myslíte?
Díky.
jednoznacne lajdacky udelany krov.reklamujte u dodavatele co nejdrive,spatne udelany krov se umi rozpadnout.chtelo by to vice fotek,ale ja uz bych mel penu u huby a valil za zhotovitelem.
Děkuji za reakci. Už jsem krov reklamoval jednou, před rokem, kdy se na pozednice vykroutila směrem ven (vč. závitových tyčí). Z vnitřní strany je tak 1 - 1,5 cm nad věncem. Bylo mi řečeno, že je to v pořádku, že se jen kroutí dřevo. Dnes spíš vidím, že to byl začátek toho, co se děje nyní, a že ta pozednice reagovala na váhu ve sklonu střechy (22 stupňů). Tím pádem došlo pravděpodobně k nějakému posunu a následek jsou ty tašky. Dodavatel samozřejmě na prozatím písemné výzvy nereaguje, v týdnu to jdu řešit osobně.
Je to focené nároží zespodu - hřeben střechy. Ty dvě krovke byly původně zaklíněné v sobě, viz foto.
Nejsem tesař, ale se dřevem dělám každý den, tak o tom něco málo vím. Tu pozednici bych opravdu viděl jako klasický zkroucení dřeva. Na pravý straně sedí pozednice na zdi jak má. Kdyby s tím hnula střecha, tak by byla škvíra všude a ne jen na tom kousku co máš v červeným obdélníku.
Spíš by mě zajímala ta poslední fotka. Nějaký zajímavý spoj na hřebenu. To jsem ještě neviděl, to není divu, že se to hnulo.
Ten spoj, co je na krokvích za tím, tak ten je správně, tak to má být, ale tohle? Nějaký zajímavý.
sakra jake klasicke zkrouceni dreva?co je to za divny termin?strecha je spatne svazana a tlaci na pozednici,to je evidentni, a ten spoj delal nejaky diletant a ne tesar.pozvete si soudniho znalce,atoji to kolem 13tis cca,ale ve vasem pripade se to vyplati.videl jsem stovky krovu od stari sto let az do soucastnost,le ten vas je teda"unikat".
Sakra úplně normální zkroucení dřeva. Takovejhle trám, když si usmyslí, že se ohne, tak se ohne a nikdo mu v tom nezabrání. Pravda, nestává se to často, ale stát se to může.
Pokud špatně svázaná střecha tlačí na pozednici, proč půlka pozednice sedí na zdi a půlka ne?
Souhlasím, že ten spoj na hřebeni je zoufalej, to rozhodně ano.
ale on neni zkrouceny,ale vytlaceny krokvemi ktere tlaci jinou silou nez kdyz je dobre svazany krov.
Je jasne, ze strecha musi tlacit na pozednici. At uz svisle, tak u v pricnem smeru, pac k zachyceni pricnych sil slouzi nejspise v tomto pripade venec. Neznam presne konstrukci teto strechy. Mimochldem, venec je jak daleko od pozednice?
V příloze posílám nákres krovu + zvýraznění problematických míst.
Vzdáleností pozednice od věnce myslíte co? Dokážu vám jen říct, že pozednice sedí na betonu, který byl vylit do ytongového korýtka (z obou stran 5 cm). Výška toho ytongu je, tuším, 25 cm, takže někde v této hloubce začíná armování a nad ním ten beton.
A závitové tyče jsou v betonu zality nebo jsou dodatečně na chemickou kotvu? Pokud jsou zality, tak jsou i přivařeny k betonářské výztuži co je ve věnci?
Nechápu, že na té jedné fotce je pozednices krokví OK (aspoň to tak vypadá) a závitová tyč je tak hodně vyhnutá.
Závitovky jsou dodatečně na chemickou kotvu. Ano, ta vyhnutá závitová tyč je paradoxně v místě, kde pozednice s krokví sedí v celou svou plochou.
Tak už toto je divné. V místě kde pozednice s krokví sedí na věnci jak mají se neměla závitová tyč jak ohnout. Takže to vypadá, že to bylo lajdácky křivě navrtáno, dále je otázka, jestli vyvrtaný otvor byl před aplikací chemické kotvy zbaven prachu a jestli nebyl, jak ta závitovka vlastně pevně v betonu drží. Zkusil bych vzít klíč a dotáhnout matice na závitovkách,jestli třeba s utahováním nepolezou ven z betonu.
Dotahoval jsem už asi 5x od té doby, co ten krov mám. Vždy jedu až nadorazi a ani u jedné závitovky se nestalo, že by lezla ven, takže tam pravděpodobně drží. Ještě k těm závitovkám: závitovky jsou od sebe ve vzdálenostech co 4 m - přijde mi, že měly být nasázeny hustěji. Existuje na to nějaká norma?
4m od sebe se mi zdá moc. Já bych to viděl tak na max. 2m . Ale to by měl řešit projekt. Tam by to mělo být zakresleno a okótováno. Na výkresu bych řekl, že jsou naznačená místa pro uchycení k věnci vždy vedle krokve, tzn. zhruba každý metr jedna závitovka.
Nejsem tesař, Ale docela se divím proč nejsou kleštiny spíš na těch dvou krokvích co jsou na výkrese ve směru té šipky. Jsou ty krokve v jedné lajně naproti sobě,ne? Já bych raději vynechal ty kleštiny takové ty necelé, nebo bych tam dal kleštinu jen jednu (tu o něco delší.
To je ale jen moje laická představa. Projektant asi ví, co kreslí.
Vidíte, toho kotvení jsem si v projektu vůbec nevšiml, ale je tam i legenda. Opravdu to mělo být kotveno co metr.
Ty krokve jsou naproti sobě, ale jsou podepřené stojnami (jestli to tak mohu nazvat - prostě sloupky).
Sloupky tam sice jsou, ale pod ostatními krokvemi , které vedou od vrcholu až k okapu jsou také sloupky, resp. jsou tam vaznice podepřené sloupky a kleštiny tam také jsou.
Vcera byl u nas protahovat ttamy jeden znamy. Od kvetna je ma ulozene na hrani, dneska krasne suche. Takto by to melo vypadat a ne primo z lesa.
0x
Lukáši, bez podrobné prohlídky stavu krovu, nelze z obrázku dělat oficální závěry, jen spíše komentovat, jak to vidí každý z nás. Každopádně pro reklamaci díla budete potřebovat odborný posudek, páč zhotovitel bude tvrdit. "je to OK" , vy nemáte argument, jak je dotlačit k opravě.
Zdravím,
tak se konečně ledy hnuly, okapnice se bude montovat dodatečně. Koukal jsem, že jsou různé šířky, zejména 125 a 200 mm. Jakou použít? Přesah je asi 1 m, takže se možná šířka okapnice odvíjí od toho, aby se fólie neprověsila. Chápu to správně? Tudíž 200mm šířka je lepší? Nebo je plně dostačující 125 mm?
Také jsem koukal, že originál okapnice od Bramacu je tzv. samonosná, tj. zřejmě se na šířku (80 cm mezi krokvemi) neprohne. Je ale dražší. Má smysl ji pořizovat, nebo stačí obyčejná pozink okapnice?
Díky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.