Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřebuji poradit. Mám fenku Jacka Russella Teriéra (teď ji budou 4 roky) a chtěla bych ji pořídit kamaráda (také JRT). Ze začátku jsem si myslela, že bych ji nechala připustit a jedno štěňátko bychom si nechali, ale jelikož nemá přesné parametry JRT (je trochu zakrslá), tuto možnost jsem zavrhla, protože o ní mám jednoduše strach, že by se ji při porodu něco stalo. Můj dotaz tedy zní: pokud jí chci pořídit kamaráda - je lepší pořídit další fenku nebo spíše pejska (a po čase bychom zabránili tomu, aby měli štěňata)? Bojím se, aby si s fenkou z jiného vrhu sedla, ale byla bych popravdě spíš radši, kdybychom měli další fenku. Předem děkuji všem za odpovědi.
Doporučuji fenku, ale záleží jak se k nim chová venku apod, sednout si nemusí, ale to ani se psem. Budete jim věnovat více pozornosti (né, že byste měli u štěněte na výběr) a to pak dělá problémy. Kastrace se u psů doporučuje (resp. nám doporučili u trpasličího pudla) od 6 měsíců a to se ohlídat nemusí podařit.
Jinak, osobně bych kamaráda nepořizovala, babička má hlídací psy a když přesáhnout 11-12 let, pořizuje se štěně aby zvládlo vyrůst a hlídat kdyby starší pes už nemohl nebo zemřel a akorát první co jsem zažila bych v pohodě, zlatá fenka, která ostatní zvířata ignorovala a byl klid, ale loni to bylo dílo, rok se starší pes se štěnětem relativně v pohodě snášel a pak se servali do krve a musela se zahrada rozdělit aby se nezabili.
Spíš než toto (fenka x pes) raději ještě jednou zvažte raději povahu Vašeho psa, to jak Vás vnímá a jak třeba reaguje když venku pohladíte jiného psa. A vůbec to, zda o kamaráda stojí, zda nemá rád svůj klid, třeba to, že prospí x hodin denně a to mu štěně pokud ho nebudete pořád hlídat nedovolí a to hodně měsíců pokud nebudete mít extra hodné zlatíčko. Každý pes je jiný, fenka, kterou jsem si pořídila před 2 lety se prvních 8 měsíců doslova nezastavila, já měla z minulosti zažito, nechat štěně spát když chce a nerušit a podobné "učebnicové" řeči a v praxi to vypadalo tak, že já vyčerpáním z neustáleho hlídání usnula a štěně vesele řádilo dál a ve dne v noci se muselo hlídat aby někam nelezlo, nic nesežralo, alespoň chvíli odpočívalo po žrádle atd. ... nevyměnila bych ji za nic, ale byla jsem na mrtvici.
Proč své fence chcete pořídit kamaráda. Vy a vaše rodina, vaše "smečka" jí nestačíte? Proč ne? Jen chci vědět, nesoudím.
Lucko, může se stát, že ona, když je velice klidná, je se svým životem velice spokojená. Má svou rodinu, svou smečku. Když se setká s kamarády, je přátelská a štastná. Poběhá, poblbne, ale pak se ale ráda vrátí do klidu svého domova a zdřímne. A to by nešlo, když by dostala za partáka malého sedmihlavého dráčka, kterým raslové beze sporu jsou. Bude žárlit, nebude mít svůj klid a myslím si, že bude spíše neštastná. Kdyby to byla dračice, pak by to bylo něco jiného. Chudáci byste byli vy, protože by svým temperamentem sedmihlavých dráčků, demolovali byt.
Měla jsem po asi 4 - 5 let dva psy. Už bych to dobrovolně neopakovala.
Stalo se to tak, že v sousedství měla stará paní fenku. Šla do domova důchodců a fenku nechala na zahradě. Měl si ji převzít nový majitel domu. Jenže nový majitel jaksi nebyl. Fenka byla sama na zahradě, jen jí občas někdo z rodiny přivezl žrádýlko. Fenka evidentně strádala. Nevydržela jsem to a z té zahrady jsem si ji jednoduše odvedla domů. Fenka si moc lásky a pozornosti neužila ani předtím, takže si u nás musela připadat jako v nebi. Pro ni to byla úžasná změna k lepšímu. Pro mého pejska to ale moc radostná změna nebyla. Trochu žárlil, trucoval, smutnil. Nebyla to katastrofa, ale chci naznačit, že myšlenka "přivedu kamaráda" nemusí být nejlepší myšlenka. Některý pes žádného kamaráda napořád nechce.
A je zde i praktická stránka věci. Jeden pes - mnoho chlupů v bytě. Dva psi - strašlivé množství chlupů. Jeden pes se rozštěká - celkem normální. Dva psi štěkají - sousedé se začínají mračit.
Svého někdejšího rozhodnutí mít dva psy jsem nikdy nelitovala. A kdyby bylo nutné se zase o nějakého strádajícího pejska postarat, tak bych ho jako druhého asi zase přijala. Ale dobrovolně a pro své vlastní potěšení - rozhodně ne.
Já bych to zas tak moc neřešila. Když chcete pořídit dalšího psa, tak to udělejte a neptejte se jich. Jistě svou autoritou počáteční rozmíšky zvládnete. Zrovna nedávno jsem k šestiletému dědkovi přidala štěně, zkraje vrčel, ale už jsou kamarádi, a docela ožil. Ze zkušenosti vím, že dva psi jsou lepší než jeden, měla jsem i tři ND (v bytě), ale tři, to už je moc.
Odpovím z trochu jiného soudku, protože my máme kočky, ale našemu starému kocourovi jsme pořídili slečnu a strašně moc pookřál, ona ho nenechá na pokoji, takže jemu nezbývá než s ní blbnout, honit se, hrát si a určitě jsme udělali dobře. Ale na Váš dotaz, já bych asi upřednostnila pejska. Fenky by se nemusely snést.
Z vlastní zkušenosti bych dala přednost psovi, i když jsem zastánce fenek Pořizovali jsme si druhou fenku a ačkoliv jsou obě s ostatními fenkami bezproblémové, tak doma hrají hrozné divadlo. Hlavně ta starší ze sebe dělá chudáčka a ta mladší jí nedá pokoj a neustále jí škodí. Té jedné byly4 roky, když jsme si pořídili druhou jako štěňátko. Příště bych asi byla raději pro kluka.. Ale samozřejmě je potřeba pak nějak ohlídat/vyřešit hárání..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.