Nejste přihlášen/a.
Píši sem pro poučení všech mladých děvčat, která mají ráda zvířata. Přítelkyně má už přes rok malého pejska (fenku), koupila ho za 4000,- Kč v nějaké soukromé množírně v Jižních Čechách na inzerát. Je to kříženec pudla a čivavy, který vznikl asi neplánovaným nakrytím. Od počátku má pejsek zdravotní potíže a náklady na jeho veterinární péči už přesáhly 20 000,- Kč. Nyní pejsek zvrací krev, byl ve středu opět na venkovské veterinární ordinaci ošetřen, dostal posilující injekci a předepsali mu Ranisan. To však nepomohlo a zvracení krve pokračovalo, takže přítekyně musela přerušit svoji dovolenou a odjet do Prahy k svému veterináři. Ve čtvrtek pejska připojili na kapačky a udělali mu endoskopii žaludku. Zjistili vředy v žaludku a z krve nemocnou slinivku. Ošetření přišlo bratru na 2990,- Kč. V pátek musela přítelkyně opět přijít na kontrolu na veterinární kliniku k další mu ošetření.
Chtěl bych se chovatelů zde diskutujících zeptat, jak vidí perspektivu chovu takového pejska a co by radili mé přítelkyni dělat? Já osobně bych jí radil dát pejskovi konečnou uspávací injekci, bylo by to vysvobození jak pro ní, tak pro to neštastné stvoření. Říci jí to však nemohu, protože by mne mohla začít nenávidět.
Zdravím. To je neštěstí. Tady se o chovu vůbec nedá mluvit. Toto není pejsek, to je neštastný zmeráček, který přišel na svět jen proto, aby parta podvodníků získala 4.000,-Kč. Buďte milosrdní a nezvětšujte jeho trápení opakujícími se zbytečnými pokusy o léčbu. Nechte ho odejít, a to co nejdříve. Už jsem tu psala několikrát, že by zájemci o pejsky měli vždycky kontaktovat skutečné chovatele, protože jejich štěňata s PP jsou zárukou kvalitního jedince a solidního jednání. A většinou i dlouhodobého poradenství, ne-li celoživotního. Počáteční cena je sice vyšší, než ony 4.000,-Kč, ale platíte vlastně značku. Víte, jak bude vypadat pejsek až vyroste, jaký bude mít "naturel" a jaké vlastnosti vámi vybrané plemeno má. Pak se už většinou jedná jen o očkování a sem tam nějakou maličkost. (Ikdyž výjimka se najde). Pak řešíte to, zda má dostatečně krásnou srst, zda má dostatečně důstojné držení těla, zda má ten váš krásnější pohled než stejné plemeno souseda, zda je s ním větší sranda než jste čekali... A ne to, jestli vůbec bude žít, jak dlouho, zda s bolestmi velkými či snesitelnými a zda to marné snažení ještě můžete zaplatit. Je to na ...(nic). Jestli máte v sobě trochu soucitu, ukončete to. Ještě dnes. A zapřemýšlejte o opravdovém pejskovi, který vás obohatí tak, že si to ani neumíte představit. Ida
Souhlas s Idanovou, najděte v sobě sílu a fenečce utrpení zkratte. Vždy když čtu o takovémto případu, říkám si jak jsou lidé nepoučitelní. Proč štěně z množírny, ze soucitu, nebo proto že ušetří pár tisíc - které stejně většinou pak nacpou veterináři? A nejvíc mi na tom se.e, že tím že takové štěně koupí, umožní vlastně množiteli produkovat další štěňata, protože má místo.
Aloisi, pro naši rodinu byl tento rok ohledně zvířat krizový. V lednu mi umřela kočička, která se mnou byla cca 16 let, vlastně polovinu mého života. Můj nejlepší kámoš, kočka, která tu byla pro mě (a ne já pro ni, jako to máme u těch mých dnešních ). V březnu mi umřelo kotátko, se kterým to šlo pomalu do kopru už od listopadu/prosince, ale jistota tam nebyla, protože nikdo nevěděl, co mu bylo. A od podobné doby jsme věděla, že náš hafan (na baráku u rodičů) má rakovinu.
Taky mě přemlouvali, že mám kotě uspat, a štvalo mě to, protože psa drželi při životě co se jen dalo, přitom u psa bylo od počátku jasné, že stav je nezvratný, že bude jen pomalu umírat. U kotěte to začalo být opravdu jasné až později (po lednu cca), kdy jsem pochopila, že si už nebude hrát, že bude stále méně jíst... kdy dát injekci? Jednou jsem ji přinesla veterináři, když už 24 hodin denně jen ležela, max. si došla na záchod. Řekl "je ještě brzo". Za tři týdny už měla bolesti. Takže za mě takto: injekci tam, kde je jisté, že stav je nezvratný. Přítelkyni bych přemlouvala, až když bude zvířáto trpět a víte, že lepší to nebude, že se neuzdraví, do té doby to nedělejte. Musí to být její rozhodnutí.
Pokud to zvíře máte ráda, nikdy takto nebudete uvažovat. Každý má právo na život. Doktoři toho stejně zjistí polovinu, a každý vám řekně něco jiného - jak u lidí, tak u zvířat. A promiňte Martino, kdo pěstuje hady je mě osobně velmi podezřelý. Žádný živočich (at mi to hadi odpustí) není odpornější než had. (to už je snad z bible či co, a fakt jsou hnusní sliz!)
Jenom malý přípodotek - hadi jsou hebcí jako hedvábí, na dotek teplí, úchvatní. Nic na nich není slizkého. Cítíte jen neuvěřitelně hebkou kůži a silné svaly. Každý by měl na hada sáhnout, než začne vyšilovat kvůli slizu.
Tyhle množírny jsou mor. Snadný výdělek. Za minimum nákladů vydělat tisíce. Nejde jen o ty případy otřesných podmínek, ale i domácí chovy. A lidé platí za voříšky s takovým nadšením... Když jsou odběratelé, proč nenabízet, že?
To, co popisujete, musí být pro vaši přítelkyni strašné. Teď už je jedno, jestli je to pejsek papírový, nebo vořech. Pejska je mi líto. Na jednu stranu chápu, že snadnější je nechat pejska utratit. Na stranu druhou bych se řídila radou veterináře. Jak to vidí do budoucna. Šance na život. A hlavně jaký život. Podle toho bych jednala.
A pro ty, co tvrdí, že papírový pes je zárukou kvality...: Hovadina! Ano, jsou kontrolovaní, testování, hlídaní i povahově. Ale vždycky se může objevit vada či nemoc, kterou neměl nikdo z jeho nejbližších předků. Vždycky tam může být nějaký, který si vytáhl černého Petra. Jednoho takového mám. M.
Idanova to ale píše, že i v kontrolovaném chovu se najdou výjimky. Zase chovatelé vědí, co jejich plemeno trápí a na co jsou zatížení. Některé chovy - druhy jsou přešlechtěné /dědičné choroby kyčelního kloubu, oční vady/.
Nejlepší je dojít do útulku a tam si vybrat pejska - můžete voříška, nebo se najdou i čistokrevní. Psi zdraví, prověření. A ti, co jsou nemocní, tak na ty Vás upozorní a je na novém majiteli, jestli do toho půjde, či ne.
Za 25 000 jste již mohli mít výstavního psa s PP.
Píše se to už několik let, že kupující má poznat chovatelské zařízení a nekupovat štěně na benzínové stanici.
Pokud má přítelkyně k pejskovi vztah, tak Váš návrh odmítne a jak správně tušíte, budete za surovce.
Na jednu stranu vidíte, jakou má přítelkyně povahu. Je obětavá, soucítí, nekouká na korunu. Je odpovědná za tvora, kterého si vybrala a je na ní závislý. Ráda bych Vám napsla, že se jistě vše v dobré obrátí, ale jak to popisujete, moc šance není. Je to na rozhodnutí přítelkyně a veterináře. Dobrý veterinář by měl přítelkyni tuto možnost navrhnout.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.