Ptačí chřipka

Odpověď bude trošku delší, ale snad vám pomůže pochopit problematiku. Jde o to, že patogen H5N1 který se v této souvislosti často myslí (za ptačí chřipku se považuje kterýkoli vir přenášený ptactvem jako první hostiel) ale nemusí se vždy jednat přesně o tento vir, není pro člověka sice nebezpečný, ale člověk se jím může nakazit, byt je to málo pravděpodobné. Problém ale nastane, pokud je člověk který je infikován tímto virem infikován i jiným dalším pro člověka již nebezpečným virem, který se do té doby přenášel pouze například skrze kapénky a pouze z člověka na člověka zmutuje do takové formy, která bude výrazěn odolnější na dosud známé vakcíny a která se nebude šířit pouze z člověka na člověka ale pomocí ptáků. Odhaduje se, že takto vznikla začátkem minulého století tzn "Španělská chřipka", kdy se zkombinovala Evropská chřipka s Americkou (a jedna z nich vykazovala znaky dnešní ptačí chřipky) a která infikovala skoro 40% celé populace (byt s relativně procentuálně malou úmrtností cca 5-20%), přesto s počtem mrtvých kolem 100 miliónů, což je více než zemřelo za obě světové války, vir byl tak agresivně zmutován, že v případě, že infikován byl člověk se slabou imunotou měl až 5x větší šanci přežít než člověk se silnou imunutou, dá se to přirovnat k rvačce s opilým člověkem, když se mu aktivně bráníte, tak se vás bude snažit více atakovat, než když se poddáte, nebudete se mu bránit, nebo si ho vůbec nebudete všímat, ale lidská imunita je taková, že se brání vždy, proto většina ztrát byla u zdravých lidí se silnou imunitou . Moc se o tom nemluví, ale v roce 2005 WHO varovala, že se jí laboratorně podařilo vytvořit mutaci ptačí a lidské chřipky, která je vysoce pravděpodobná a měla by za následek díky dnešní době cestování a globalizaci až 50% mrtvých z dnešní populace v době kratší než půl rok.
Odpověď tedy na vaší otázku je, že pravděpodobnost přenosu z ptáka na člověka je minimální a rovná se výhře v loterii, ale tím jak je svět globalizovaný a jak se počet nakažených ptáků zvyšuje, zvyšuje se i šance na nebezpečnou mutaci která jednou tak i tak časem příjde (stejně jako na začátku min. st.), jde ale o to oddálit to co nejvíce to půjde, abychom měli více moderních technologií které nám případně pomohou. Chovatelům tedy nemůže být dovoleno si nechat chov kde se našel byt jeden infikovaný, jelikož není v lidských silách zkontrolovat například u velkochovů zbytek někdy i desetitisíce vzorků, přitom stačí jediný pták a vyhubí reálně půlku lidstva, samozřejmě to nejvíce zasáhne země kde se více lidí na km2.

Ještě bych doplnil, že ta případná mutace by mohla být i obráceně, že člověk by nějakým způsobem nakazil ptáka, tím pádem by pak pták měl v sobě vir který umí infikovat a napadnout člověka, ale tím že by se prvotně šířil mezi ptactvem by se rozšířil po celém kontinentu během pár týdnů, v případě že by navic inkubační doba u lidí byla delší (týdny, měsíce), tak by se na první nakažené přišlo třeba po nakažení většiny populace. Také ještě dlužno podotknout, že momentálně u nás se jedná o "podvir" H5N8 nikoli H5N1 který se již stal endemickým v určitých státech světa (především jihovýchodní Asie), tudíž nepředstavuje tak vysokou hrozbu pandemie, horší je totiž vysocenakažliví vir, který se objeví stejně rychle jako zmizí, případ právě "Španělské chřipky".

Jistěže je na člověka nepřenosná, právě proto chodí ti likvidátoři v jednorázových oblecích a s dýchacím přístrojem, že?

Žasnu, vymlátí chovy drůbeže, holubů a jiného ptactva co nikdy v životě nebyli volně a pár metrů od chovu plavou na rybníku zdechlé divoké kachny mezi hejnem živých. Média a úřady z nás dělají blbce jako ostatně téměř vždy.

Mě spíš zaráží, proč je nutné vymlátit celé velkochovy "domácích" ptáků (i těch zdravých), když virus prokazatelně šíří ptáci divocí. Domácí slepice, zavřená někde v kurníku, může těžko nákazu někam šířit.

Také mi ta jatka silně nešla na rozum. Nebezpečí prý ale spočívá v tom, že ptačí chřipku může od drůbeže chytit prase a od toho už na člověka přenosná je a hladce, pravil v rozhlasové relaci odborník. Není mi teď jasné, jestli se jedná JEN o prase domácí, nebo jestli úvaha zahrnuje i divoké prase. (?) Potom tedy potěš pánbu.