Pes ničí věci když je sám - co vám pomohlo?

Asi mi budou ostatní nadávat, ale já bych se poohlédla po nějaké zpřízněné duši, kam by pejsek mohl chodit přes den jako do školky. Starý člověk, který je doma sám, touží po psovi, ale nemá odvahu si pejska vzít. dejavu-clanky.estranky.cz/... Dají se koupit kapičky, které jsou většinou z přírodních materiálů, kozlík lékařský atd. Beaphar no stres se jmenují. Ale mít psa stále pod zklidňujícími léky? Pes, který je s rodinou od štěněte, to je něco jiného, než pes, který ví, co je samota a útulek, to je chudák. Stále si myslím, že je potřeba najít člověka, kterého přítomnost pejska bude těšit.

Odkud jste?

Sama jsem to naštěstí řešit nemusela, takže jen obecně. Je potřeba vyzkoušet, co zabere konkrétně u Vašeho pejska. Hračka naplněná pamlsky, velká kost na kousání atd. měl by to dostat POUZE když jdete pryč, jako odměnu. Nechat pustěnou televizi, aby neměl pocit, že je tak sám. Taky bych zkusila Bachovy kapky proti stresu.

Co nám pomohlo? 1. i 2. psa, oba to byli malí knírači, to časem přešlo. Uvědomuji si, že to přestalo, když jsme začali chodit na cvičák. Měli jsme tam dobrou partu a cvičák mi pomohl zacházet se psem, naučit ho mnoho potřebných věcí, získala jsem mnohem větší respekt bez křiku. Zkušenost k nezaplacení. Tahle, jorkinka, příští týden bude mít 11 let. Když jsem byla z domu, časem rozhrabala gauč. Je pravdou, že nebyl nejnovější, ale s koupí nového a po prvním pokusu o hrabání, jsem ji začala uvazovat, když odcházím z domu. Obojek, šňůrka cca 1,30 m, sicherka, pelech. A proslov:: "Počkej tady na mě, buď hodná a nikomu neotvírej. Budu spěchat a přinesu ti něco." Kupodivu, od první chvíle to funguje. Vždycky něco přinesu a pochválím. Neřve, neničí, nehrabe. Dělala jsem i výcvikářku na cvičáku a kdyby mi tohle někdo vyprávěl, asi bych se smála hodně dlouho. Jenže to funguje a o to jde. Byla jsem připravená vymyslet něco jiného. Vlastně tohle uvázání vzniklo kdysi dávno, když se 2. pes v noci, bez zjevných důvodů, začala počurávat. Ve 23 hod poslední čurnutí venku a v 5.30 už byla louže. Dostala jsem radu, přivázat na pelech. Žádný pes se do a v blízkosti pelechu nevyčurá. A fakt! Vzpomněla jsem si a začala uvazovat před odchodem z domu i Dorku. Není to na celý den, ale někdy musím k doktorovi nebo za vnoučaty. Nakupovat chodí se mnou. Vyzkoušejte, za to nic nedáte. Dejte ale tenkou šňůrku, třeba vlnu na pletení. V případě nouze přetrhne. A pak napište.

Buďte úplně v klidu. To ho přejde. Já mám také pejska z útulku a bylo to ze začátku strašné. Ani na nákup jsem nemohla odejít, všechno roztrhal. A najednou jako když utne. Také jsem zde založila otázku. Myslím že to bylo "jezevčice trhá a trhá". Dostala se i do skříněk kde mám potraviny, nedovede si představit co s tím provedla. Mouky a luštěniny, všechno vyhrabané a rozervané na zemi. Já se pak před ní snažila všechno zajistit tak, aby se k tomu nedostala. A pak to najednou přešlo...

Také mám pejsku, která není skoro nikdy sama, proto to špatně snáší - vyje a nosí si na hromadu naše věci... ale už se naučila, že se jí vždycky vrátíme - chce to trénovat, odcházet třeba jen na čtvrthodinu, pejskovi říct nějakou stále stejnou větu (já třeba řeknu - Zůstaň doma a hlídej!) a dám kost (nebo cokoli jiného, co má rád), při návratu hodně chválit. On se to časem naučí...

Nesouhlasím ani s léky, ani se školkou, to by se nikdy nenaučil být sám. Mně to trvalo asi tři měsíc, okousal dvě flešky, nabíječku, několik propisek atd atd. chce to trpělivost a vytrvat. Já jsem to dělala sice v naprostém rozporu to, ,co se píše v knihách, ale dnes je to miláček. Vždy, když jsem odešla, pohladila, řekl buď hodný, tady m,áš plyšáky a čekej. Nekdřív sjem třeba odcházela jen do sklepa, pak jsem to prodlužovala, ale nikdy jsem neodešla aniž bych řekla čekej, já se vrátím.Když něco provedl, vzala jsem ho k tomu místu a řekla, ty jsi ale ošklivý pes, fuj. Když nic doma neprovedl, okamžitě dostal pamlsek a několik pohlazení. Má košíček, kde má asi 10 hraček, ,po každé jsou všechny rozházené po bytě, ale je klid.

Pes je smečkové zvíře, takže mu pomůže jen přítomnost někoho dalšího. Pořiďte si dalšího psa, at si má s kým hrát. Stále mě překvapuje sobectví některých lidí. Oni chtějí jen brát, ale nic nedají (psa zavřou na celý den samotného v paneláku, pak příjdou domů a tutu, ňuňu, ty si můj malej pejsek, docela si dovedu představit, co si ten pes myslí, ale nic mu stejně nezbývá).

Máme od loňského července fenku, nalezenkyni, bylo jí asi 5 měsíců, když k nám přišla. Nikdy nebyla doma sama, buď je jen s jorkšírkou, nebo jsou doma i kočky, a přesto dělala binec, když jsme odešli (tahala věci z koše, tahala naše oblečení apod.). Bydlíme v baráčku, takže jsme ji naučili, že když odcházíme, jde ven - tam je zase s berňačkou. A protože je krátkosrstá, tak když byla hodně velká zima, prostě jsme doma nechali zapnuté rádio, ze zahrady jsem jí přinesla "morkovou" kost a ona se naučila chovat se slušně Už přes půl roku nic doma neprovedla. Naučila se, stejně jako ti ostatní (feny i kočky), využít naší nepřítomnosti ke spánku, aby, když jsme doma, mohla být s námi u všeho co doma a venku děláme. U Vašeho pejska to nemusí být strach nebo stres, ale spíš nuda. Já bych doporučila uklidit vše, co by mohl (a neměl) zničit a jak tu někdo radil, nechte puštěnou televizi nebo rádio, dejte mu hračku, kterou se zabaví a věřím, že i Váš pejsek se naučí.

Mám stejný problém, a navíc i stejného pejska...Jack russel s jezevčíkem, nehorázná kombinace... neskutečně živá a hravá fenečka, závislá naprosto na své lidské smečce, takže v případě, kdy je chvíli sama doma postupně likviduje nábytek, ovladače, koberce, zásuvky, prostě vše na co příjde. Za hračky a kostečky už mám pocit že dávám půl výplaty, tu větší kost z buvolí kůže je schopná zlikvidovat za půl hodiny. Noooo má 6 měsíců, takže trpělivě čekáme, že dostane někdy rozum, a pak si asi dovolíme pořídit komplet nové zařízení.

Každý tady radí uklízet, ale takovou sedačku a křesla prostě uklidit nemůžu, boty člověk schová, ale nábytek a koberce ne. Tak snad jen vydržet a mít ji rádi a čekat, že se zklidní a přestane ji to bavit.

...no já bych to že žádný pes se do pelechu či jeho blízkosti netvrdil...měli jsme buldočka fenečku už je v psím nebíčku,miláček...jenže...měli jsme ji v bytě a měla svůj pelíšek ve kterém jsme samozřejmě měnili podložku .jak jsme ji vyměnili tak okamžitě ji pročurala skrz a to jsme s ní už preventivně chodili často venčit ...jak to u nás vonělo to si dovedete představit ..návštěva u veterináře taky k ničemu...nakonec se to svedlo na psychiku...že nás za něco trestá či vyjadřuje svůj protest...pak nám začla čurat pod pohovku...měnili jsme koberce...no musela pak do jiné místnosti...dalších asi pět let to u nás vypadalo jak někde u bezdomovců...všude se sušili její deky,pokrývky po vyprání...pak jsme si pořídili beagle taky fenečku a ta byla v tomto v pořádku...já jenom -jak se daří tak se daří