Nejste přihlášen/a.
Asi neporadím, ale já mám s fenkou něco podobného. Od bouračky (nic hozného) se strašně bojí v autě. Osobně si myslím, že stres na psa přenáší člověk - já se v autě bojím a fenka se tedy taky bojí. Zkuste se zamyslet, jestli na ní nemůže přenášet nervozitu někdo z Vaší rodiny (jestli neměl v poslední době nějaký špatný zážitek třeba).
Dělá to i pokud je na vodítku a vedete Vy ji, ne ona Vás? (Pokud pes vede pána, bere na sebe zodpovědnost za bezpečnost okolí a to, že se páníčkovi nic nestane; když jej vedete Vy, máte tuto starost na svých bedrech Vy a pes se "nemusí starat".)
Jen nápad. Nemusí to být v tom. Naše fena se panicky bojí veterinářů (všech, protože jsme ji k jednomu dotáhnout nemohli, tak jsme šli k jinému), a když jí někdo siluetou připomíná veta, tak bere nohy na ramena. Ale to je něco jiného.
Zkuste převzít vedení. Pes, když táhne Vás, hlídá prostor, aby se Vám nic nestalo. Naučte se chodit s ním tak, abyste Vy vedli jeho. Nejdříve těsně u nohy, pořád jej vracejte na místo, ukažte jí, že Vy jste ten, kdo jde první. Až to fenka pochopí, půjde automaticky o krok za Vámi a Vy budete ten, kdo vede, kdo má v popisu práce hlídat bezpečnost prostředí, kam jdete, a ona se uvolní (protože ví, že Vy hlídáte a je to jen na Vás a ona nemusí). Pro začátek bych se asi vyhýbala místům, kde víte, že se bojí - jde o to, aby se takto chodit naučila. Z týdne na týden to nebude.
Naše fena vždycky zpočátku (prvních 50-100 metrů procházky) chce tahat, ale nenechám ji. Neustále upozorňuji na to, že má být v pozici lehce za mnou, cca její hlava vedle mého stehna, pořád ji tam strkám. Po dalších 100 metrech (očuchá všechny patníky ) tam jde sama a když si chce na louce jóó odpočinout, tak mi jde s čenichem za zadkem.
Nechci tvrdit, že to pomůže, ale určitě to stojí za vyzkoušení.
je možné, že je zkrátka psychicky labilnější - moji kamarádi měli fenku, která byla také ze všeho vystrašená a vystresovaná, přitom ji nikdy nikdo neublížil... a v jiných oblastech (kromě procházek) se to neprojevuje?
Dobrý den, tak jako lidi - tak i zvířata mají různé povahy.. My máme voříška, úplně od šteňátka jsme ho navštěvovali, opravdu se mu nikdy nic špatného nestalo, na to dám krk. Ale u cizího člověka štěká, utíká, bojí se.. Skoro každá první reakce - ten musel mít špatou zkušenost... Jednou si ho před obchodem chtěl pohladit cizí člověk, vyrval se z obojku a začal utíka skrz dvouproudovku domu.. já málem dostala infarkt... naštěstí se nic nestalo.. někoho má ten náš rád od začátku, někoho ani po letech (obvyvkle ty kteří nemají rádi zvířata).. :/
Psi miluji - ale - psí psycholog? Vystresovaná ošklivá prasátka - která jsou mnohem vnímavější než psi, člověk pověsí za nohu a mnohdy zaživa mučivě stáhne z kůže.. a psy necháme podrobovat terapiemi proti stresu od psího psychiatra? ..
Já vím a omlouvám se.. ..ale nedalo mi to.. I toho našeho jsem celý život cvičila, když jsme chodili více mezi lidi, agility, voříškiády, tak se otrkal, ale teď jak má ty bolavý nožky a víceméně leží, nebo chodí jen kratičký procházky, tak se zase bojí, štěká a má strach v očích..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.