Nejste přihlášen/a.
Ahoj rádcové,
něco více než před půl rokem jsem si od chovatelky dovezl dvě morčátka. Dva samečky. Jeden má už něco kolem 1,5 roku a druhý je mladší asi půl roku. Než jsem si je vzal k sobě domů tak jsem je měl několikrát v ruce a byly to mazlové na první pohled. Byly spokojení když je člověk hladil, doběhly za váma a také se nechali krmit z ruky. Byl jsem nadšený. V den když jsem je převážel (asi 5 minut cesty autem) se ten mladší hrozně moc plašil byl s toho převozu hrozně vyplašený. Dal jsem je do jejich nového domova a jelikož jsem viděl že se ten prcek je dost vystresovaný tak jsem chodil kolem doslova po špičkách abych ho co nejmíň stresoval. Bohužel se plašil pořád a neustále a problém byl i v tom a to už jsem viděl tehdy, že tím pádem plašil i jeho staršího kamaráda. Prostě od té doby to žádní kamarádi nejsou, o jídlo si řeknou, v kleci to je jejich území a pohladit se nechají jakž takž ale jakmile jim jdu třeba čistit klec což je každý druhý den, nebo si je chci vzít na chvilku do ruky nebo pustit aby se proběhly tak je konec a vztekají se, piští, prostě jde vidět že je jim to nepříjemné. Takže už nevím jak postupovat aby trochu zkrotli. Jde o to že vím jak se chovali před tím a jak se chovají teď. Já jsem určitě nikde chybu neudělal ale jak jim ukázat že nemusí mít strach? Další problém je že ze začátku chodili na záchod do jednoho rožku a teď je celá klec promočená, nejvíce si však stelou pod sebe do domečku Díky za každou radu.
Že se vyprazdňuj všude a nejvíc v domečku, to se asi neodnaučí, naši "myšáci" to dělali taky.
A co se týká plašení, prostě bych ho šetrně chytil, posadil třeba na klín, přidržel, aby hned nezdrhnul a jemně chvíli hladil, nebo ho tam pak nechal jen tak sedět. A můžeš na něj taky mluvit. On si časem zvykne. Taky bych mu po chvilce (když bude vypadat klidně) nabídnul něco dobrého. Zezačátku nebude chtít, ale až si vezme, bude prakticky vyhráno.
A jakou mají vlastně klec? Mohou se v ní cítit aspoň trošku chráněni, nebo je otevřená do všech stran a morčák tam je jak na podstavci na náměstí?
doplněno 11.01.15 17:36:Doba je to dost dlouhá. Kdyby se jednalo o dva dny, řekl bych "počkejme ještě". Ale půl roku, to už je "věčnost".
Nemají třeba nějaké nešikovné dno v té kleci? Jestli se jim to třeba nesmeká a když chtějí udělat rychlejší krok, smeknou se, ještě to třeba skřípne nebo vydá jiný divný zvuk a už začnou jančit.
doplněno 11.01.15 17:39:A ještě se zeptám, ale to už je opravdu jen taková nouzová domněnka: není tam v jejich doslechu nějaký spínaný zdroj? Možná by ho morčáci slyšeli no a žít trvale v pištícím kraválu, to je na palici.
Tak já je samozřejmě beru do ruky ale jak říkám už to dělám delší dobu a nic, jinak si myslím že jim nic nezchází klec mají fakt obrovskou a zalézt si mají kam, jinak předtím bydleli spíše v otevřemém prostoru. Jak říkám nechtějí se už změnit tak jaký byly předtím než jsem je dovezl a doba se mi to zdá poměrně dlouhá No je mi to fakt líto, protože do toho dávám spoustu úsilí a řekl bych že je doslova rozmazluji Ale děkuji za odpověď.
No máte pravdu že mám v místnosti počítač ale většinou když ho zapnu tak se dívají na monitor. Ale zase když je dám do jiné místnosti což je docela problematické, tak se bojím že s nimi ztratím kontakt. I tak Vám moc děkuji za rozsáhlou odpověď. Máme před sebou ještě spoustu let tak se snad nakonec nějak zkamarádíme
já nevím kamaráde co může být příčinou, ale o jedné bych věděl. Nechodíte na návštěvy k někomu, kdo má kočku?
Nebo opačně, nechodí k vám někdo, kdo má kočku?
Anebo třetí možnost : Nemáte doma taky kočku?
Ona totiž morčata mají velmi dobrý nos a predátora poznají snad na kilometr. Poznají i přenesený pach.
Správně vidíte, že ti vaši dva morčáci jsou v těžkém stresu. Tak se normální spokojené morče nechová.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.