Nejste přihlášen/a.
Pokud je zvíře agresivní, je bezpodmínečně nutné mít zabezpečený výběh tak, aby neuteklo. Není možno, aby se někde potuloval po ulici. Na Silvestra si ho otec měl zavřít, patrně byl vyděšený z rachejtlí a mohl i přeskočit plot, ač to jindy nedělá. Stává se to a otec s tím musí počítat.
Jestli chce se psem pracovat a socializovat ho, bez cvičáku se to neobejde. Pokud byl na řetězu, bez kontaktu s lidmi a psy, je to deprivant a práce s ním bude chvíli trvat, ale mně to tak beznadějné nepřipadá, pokud respektuje otce a na toho agresivní není, jak jsem pochopila ze psaného výše. Je to patrně pes pro jednoho pána. Záleží tedy na otci, jak s ním bude pracovat a bude schopen mu vštípit poslušnost a přes výcvik obran ho naučit útočit pouze na povel. Pokud by byl otec ochoten, doporučuji se obrátit na Ivo Eichlera, na rozdíl od různých kynologických hochštaplerů své práci opravdu rozumí a jsou za ním vidět vycvičení psi. S převýchovou agresivních psů má rozsáhlé zkušenosti, ale, samozřejmě, nefunguje to tak, že se mu tam dá pes bez součinnosti s majitelem. Především majitel se musí snažit se se psem naučit zacházet, jinak by fungoval jen u cvičitele a doma vše spadlo do starých kolejí.
Chápu, že se ho bojíte, když tam jezdíte na návštěvy, ale pokud bude zabezpečený v kotci, odkud nemůže utéci a dítě budete mít pod dozorem, aby se mu před kotcem nemotalo a nestrkalo tam ruce, mělo by to být v klidu. Bezpečnost lze zvýšit i tím, že bude mít pes košík. Ale košík takový, který si nesundá, ale může se v něm napít a dýchat s otevřenou tlamou, když mu bude horkou, tedy dostatečně prostorný, aby byl schopen si v něm zívnout.
V útulku s ním může být obtížné pořízení a jsou útulky, kde ho prostě utratí, jestli mu ani po třech týdnech nebude možno vyčistit kotec a vstoupit do kotce, kdy by byl agresivní i na ošetřovatele a ve většině útulků agresivního psa ani nepřijmou, protože o takové psy není zájem a manipulace s nimi je obtížná. Nevím, jak moc rychle si pes zvyká, ale útulek mu na psychickém klidu nepřidá a ne všude budou schopni a ochotni se zabývat nějakou převýchovou. Možná, že by psa někdo uvítal na hlídání objektů, pokud je ostrý, můžete tedy zkusit inzerci, pokud se ho otec chce vzdát, ale na rovinu říkám, že je spíš výjimkou takového zájemce o agresivního psa najít.
Tak se ptám znovu. Jak je pes veden? Co se s ním dělá? Je celé dny zavřený na zahradě bez kontaktu s okolím? Vůbec jste ho necvičili? Problémové chování mělo být potlačeno hned v začátku, ne čekat, až si pes "zvykne". Jak reagujete na jeho agresivitu? Stahnete se od něj pryč? Jak reaguje jeho páníček?
doplněno 07.01.15 10:23:Jinak já Vám plně rozumím. Tchán má také přesně takovéhleho psa, také NO. Akorát ho mají od štěněte a udělali z něj deprivanta sami. My bydlíme v jednom dvougeneračním baráku a já si dávám sakra pozor, abych se psem nepřišla do kontaktu, což je hodně o nervy. Také se bojím, a věnovat se jejich psovi vážně nestíhám, s tím že oni tedy ještě jakékoli pokusy o výchovu nazývají týráním. Je to na palici. Především tohle totiž musí řešit majitelé psa, Vy s tím nic nezmůžete. Jen na ně můžete zatlačit, aby navštívili třeba toho pana Eichlera.
Ach jo, další agresivní německý ovčák pobíhající vlese navolno bez náhubku a bez vodítka. Kam že tedy nemáme chodit s dětmi na borůvky či se projet lesní cestou na kole?
Takže nějaké vyžití má, ale trpí strachem z lidí. To chce opravdu odbornou pomoc, nebo prostě ten kotec když jste na návštěvě - když ho otec bude brát na procházky, tak to tam pes přes odpoledne v klidu vydrží. Holt takovýhle agresivní pes je břemeno,ale určitě se s tím dá něco dělat, je jen mizivé procento opravdu nenapravitelných psů. Takže máte dvě možnosti - odborná pomoc, nebo ho dát pryč. Počítejte ale s tím, že útulek je pro takovéhle problémové zvíře defakto rozsudek smrti, kdyby ho náhodou přijali - což si myslím, že nepřijmou.
Cvičil jsem s dobrmany služební kynologii a jednou jsem koupil dvouletého psa v plné síle který jediné co uměl ,dvakrát mi roztrhal předloktí.Žádný teror ,prostě košík ,ihned prutem.To musí následovat aby si pamatoval za co.Potom hlavně základní poslušnost a to důsledně.Trest měl spíše volieru.A když ven tak s povelema a učit aby neměl čas na hlouposti.hlavně žádné FUJ ale používat NESMIŠ.Nejspíš neví co smí a co né.Můj byl tvrďák a lepšího psa jsem na práci a mazlení a kamaráda neměl.Nejsem bláto a toho jsem vořval když odešel.Na zadržení neměl konkurenci na straně druhé když jsem řekl nesmíš tak ho tahaly děcka a prostě nesměl.Můj názor.Práci,práci,práci a poslušnost.Pes vás musí respektovat né mít strach.Cvičit pokud ho to baví 10-15min. ráno a večer.A při učení jsem pořád opakoval.Pochvala až když to bylo OK.Zvíšit hlas ale netlouct.Zkuste mu to i ukázat.Moje praxe, nelžu, jsem amatér ale ty chlupáče mě učil začátky odborník..Vím co člověku dají.Ty chlupáče miluju.Zlej se nenarodil a když mu někdo ublížil tak se bojí že to bude zas.
Tak zdar jirak
Dobrý den. Se psem navštivte profesionálního kynologa. Je mladý, převychovat se jistě dá. Zkuste popsat, jak se k němu chováte Vy, jakým způsobem je veden a tak. Kvůli strachu by měl mít pes náhubek, když s ním pracujete. Strach mít prostě nesmíte pokud ho chcete vychovat, ale sami to stejně nezvládnete. V útulku Vám ho pravděpodobně vezmou, ale platí se za to. Rozepište se prosím víc.
Dal bych přednost před zdravím a životem dětí v případě napadení nebo napadení jakéhokoli člověka a jejich doživotní trauma za mne psa chytit a utratit
Mám pocit, že zadavatelka řešit psa ve skutečnosti nechce a jen tu chtěla posvětit zbavení se psa, aby měla pro rodiče argumenty. Je to ale zcela v jejich kompetenci co budou se svým psem dělat. Vzít si týraného problémového psa je záslužný čin, ale přináší bohužel i řadu problémů a omezení. Vím o čem mluvím, i když mám díkybohu se svými psy problém "jen" s agresí vůči cizím psům, ne vůči lidem. Ačkoli jsem k tomuto již dostala spoustu rad a zjistila jsem si o strachové agresi vše možné i nemožné, také se neobejdu bez odborníka a totéž bych poradila rodičům zadavatelky. Je otázka, zda jim to nějak přetlumočí nebo se chce psa za každou cenu zbavit (nedivím se jí, jen konstatuji).
doplněno 10.01.15 12:54:Jo dětičky jsou dobrá páka, jak příbuzné donutit se vzdát zvířete. No u mých tchánovců to asi nezabere.
Dobrý den, máme skoro stejný problém. Plně si uvědomuji, že je to má chyba, že jsem takového psa pořídila, ale bohužel už je na výčitky pozdě. Chci mu najít nového pána, ale nemohu ho darovat jen tak někomu. Když děda umřel, pořídila jsem o dva roky později babičce štěně s tím, že financovat a chodit na procházky s ním budu já, přeci jen je to velký pes (NO). Ale pes bude u babičky na zahradě a ona bude ta, co mu bude dávat jídlo. Nevím ani kde začít, abych to zkrátila, je to velmi dominantní pes, který si vybudoval místo Alfa tím, že po nás startuje, i po lidech venku, když jdeme třeba na procházku. Mému 7mi letému bratránkovi skoro překousl ruku, veterinář u nás letos neměl šanci, po babičce se taky ohání, po mě též a momentálně čekám dítě, takže je těžké se mu postavit. Když to tak shrnu, stále tomuhle psovi v něčem ustupujeme. Prostě se ho bojíme. Bylo by to na strašně dlouhou esej to vše vypsat, ale rozhodli jsme se ho dát pryč. V 11/2015 mu budou 4 roky, Dokáže ještě někdo s takovým psem pracovat a vybudovat si u něj autoritu? Jak postupovat při odchodu k novému majiteli?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.