Nejste přihlášen/a.
zdravím a prosím zkušenější rádce o radu - máme půlroční štěně velkého psa (fenka, kříženec), máme ji jen měsíc, je to takový závislák - moc vděčná a moc nás miluje, ale dává to najevo tím, že když vyjdeme z domu, vrhne se na nás a strašně vítá, to samé, když se vrátíme z práce, je úplně bez sebe radostí, skáče, líže, kňučí, aby dala najevo, jak moc jsme jí chyběli... nějaké fuj, nastavování kolena apod. nezabírá - je jak v tranzu, neslyší, nevidí, o pamlsky ani o hračky nemá v tu chvíli zájem, nejraděj by nás celé oblízala... samozřejmě to začíná vadit, poradíte prosím, jak na ni?
musite prvni naucit pejska prikaz (na necem jinem, nesmite ho trestat za vitani), kdy neco nesmi (ne, nesmis a podobne, kazdymu se lip rika neco jinyho) pripadne na par dni jej zavirejte, aby nemel pristup hned ke vstupnim dverim, a nechte jej si zvyknout ctvrthodinku, ze uz jste doma ("vyvítá" se tam a uklidni se)... nebo ho okamzite pustte ven na curaci vyvenceni, aby bezel ven a radoval se po ceste na curani kazdy pejsek je jiny, musite zkouset
Ráda bych řekla, že část temperamentu vymizí s věkem.. ale když to vezmu podle našeho 11ti letého psa, tak asi ne
Po příchodu domů jsme se s ním nevítali a nevšimali si ho! dokud se trochu neuklidnil a nevnímal povely. Pak následovalo nesmíš! sedni! a čekej! Během kterého nám umožnil se přezout a převléci a až teprve potom se došlo v klidu do bytu a dostal povel, že teď už se může vítat...
Kamarádka má velké plemeno a ač by se nad ním skála ustrnula, bez milosti po příchodu návštěvy, následuje povel "místo!" kam, ač by se rád vítal, se smutným okem odchází.. Jenže ono to nejde, když je rozdováděný, tak povalí statného chlapa
Věřím, že na každého pejska a temperament, může platit něco jiného - jedno mají společné, v učení čehokoliv je důležitá maximální důslednost...
doplněno 14.04.14 20:17:Někde jsem kdysi četla, že jde naučit psa na povely FUJ a NESMÍŠ. Nám znějí podobně, ale v případě povelu fuj, to znamenalo naprostý zákaz navždy - napadá mě např. když pes venku najde něco nevhodného k jídlu, zatímco nesmíš bylo jen dočasné, pro nějaký daný moment. Třeba právě skákání při vítání.
Jen nevím, jestli bych to já sama dokázala takto striktně po psovi vyžadovat..
doplněno 14.04.14 20:19:Jo a k tomu povelu nesmíš, byl opak povelu volno, nebo můžeš, kdy se to pejskovi zase povolilo..
normální chování štěnátka todle je jěště dítě časem se sklidní pána vítá i starší pes i když klidněji dejte mu čas i dítě skotačí víc než dospělák
Tak to se pletete, neuklidní se věkem. To je blábol! Když to nechají být, nejspíš někoho škaredě povalí a dotyčný si ublíží! Bude to nevychovaný kolohnát!
doplněno 14.04.14 20:07:Pro zadavatele: Píšete "nějaké fuj nezabírá" ona ví co je fuj? Cvičíte se psem něco? Zvládá nějaký povel?
ano, "fuj" zná, ale v situaci, kdy nás nadšeně vítá, to nechci použít - a na cizí neskáče, jenom na nás z radosti, že nás vidí...
Proč? Pes rychle pochopí, že fuj je na skočení, nikoli na vítání...ještě můžete, vždy když vyskočí okamžitě odejít zpátky za dveře, neotevřít branku dokud se neuklidní, ale je to zdlouhavé. Není nad to pořádně to vysvětlit hned. Psa na vodítko a při výskoku a dotyku osoby strhnout s povelem neskač, nastavit koleno funguje dobře, ale pes opravdu musí narazit a spanout aby si to zapamatoval. On si to rychle spojí s výskokem a pak bude vítat tak, že bude obíhat a jen lehce naskakovat, popřípadě skákat do výšky, ale bez doteku tlap. Přesně tak jsem to vysvětlila svému i sousedovému psu. Nemějte obavy vítat nepřestane. Ano má radost, že vás vidí, ale uvědomte si, že i kdyby žil ve smečce psů a vrhl se tak na šéfa, tak ten ho srovná jedna dvě. Jsou věci, které se prostě nedělají. A hold i když mu přečtete tisíc příruček o výchově, bez akce-reakce to sám nepochopí...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.