Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
máme 4m štěně GR, dříve bylo vše v pořádku, ale poslední dobou se počůrá doma, když má jít s přítelem ven se vyvenčit nebo když si jej přítel k sobě jen volá či láká na mlsku, aby se s ním pomazlil. Jde k němu vyloženě ze strachu a cestou k němu čůrá, ale nevíme proč chceme poradit, jak to překonat. Když jsme doma, tak k němu příjde pejsek sám od sebe a mazlí se s ním, vítá se s ním, i když příjde domů z práce. Jen jak s ním má jít ven nebo si myslí že mají jít ven, tak nastane problém nejsme si vědomi, že by mu přítel nějak ublížil, oba ho více chválíme a odměňujeme než káráme - ráznějším tónem. Napadlo mě, že to může být tím, že přítel je kus chlapa a má hrubší hlas, že to říká rázněji než já nebo ho může brát pejsek jako rivala? Mě si štěndo strašně hlídá, doslova i když jdu na wc, tak letí za mnou. Přítel ho nyní venčí tak, že jej vynáší na rukou, aby se vyčůral venku a né doma, ale už ho to přestává bavit, taky se už pěkně pronese Prosím poraďte jak tenhle problém odstranit.
Moc nerada otevírám tato témata a pejska je mi moc líto, že musí prožívat strach, až se počůrá. Určitě se něco přihodilo, možná si to páníček ani neuvědomuje, ale ten pejsek je psí miminko a tak se s ním má také zacházet. - pt
Pejsek se zřejmě něčeho bojí. Neměl s vaším partnerem nějakou nepříjemnost? Pes tohle dělá, když má veliký strach z něčeho.
O Mikuláši se zet jen tak z legrace oblékl za čerta, vnuk za Mikuláše a vnučka za anděla. Vzali nějaké ovoce a láhev vína a šli nadělovat k sousedům. Ti to nečekali. Způsobilo jim to radost, ne ale jejich pejskovi. Zalezl v panice pod stůl, klepal se a počůral se tam. Přitom jinak je velice čistotný.
Takže to opravdu může být strach - nějaký nepěkný zážitek s pánem. Zkuste to vyšetřit. Ale pes Vám to neřekne a partner, myslím, taky ne. Třeba někde psík něco vyvedl, pánovi ruply nervy a nařezal mu. To si psi pamatují dlouho. Jaga.
podle Vašeho popisu pejsek nechce být s Vaším přítelem sám. Bojí se jít k němu ,když ho láká (nedůvěra ), běhá za Vámi (hledá jistotu ),nechce s ním jít ven ( určite když půjdete oba tak není problém).Muselo k něčemu pro psa velmi nepříjemnému dojít , a pokud nebudete vědět co se stalo a nezamezíte tomu aby se to opakovalo , tak se nedá efektivně poradit.Promluvte si s přítelem , třeba to bylo něco , čemu on nepřikládá velkou váhu , ale pro štěně to bylo traumatizující.
Vyzkoušeli jste, co jsem radila? Jak to fungovalo? Uvědomila jsem si, jak je rozdílné jednání mužů, mladých mužů a žen na procházkách. Jsem jen pozorovatel. Mladý mužský pejska, promiňte mi ten výraz, ale jiný mě nenapadá, buzeruje. Cloumá vodítkem a ostrým hlasem říká, někdy řve: Co to je, nežer to, nechej toho, pocem, kam to lezeš, nečuchej to! A znovu: Co to je?! Fakt, buzerace. Žádná hra, žádné pohlazení, prostě dril. A je úplně jedno, jak velký pes to je. Jestli staford nebo čivava. Žádná důvěra, žádná laskavost. Nic! Jen "Tak, kdo bude poslouchat!" Nechci být protivná, třeba ten váš je světlou vyjímkou. Nenávidím zkratky. To GR, to je grifonek? Jaký to je pes?
Přítel by mu neublížil, to vím na 100%, nezabije ani komára. Má o hodně více trpělivosti než já a je to šílený flegmatik. Ale když jsme venku všichni, pes poslouchá, když je na volno převážně jej. Na vodítku chodí zase se mnou. Myslím, že jde o ten tón hlasu. Přítel je kus chlapa a říká mu to razantně, důrazně, ale není to ten styl co píšete, spíše prostě s větším důrazem řekne FUJ, nebo Ke mě..já když důrazně něco řeknu, tak to stejně zní mile. Nyní je to tak na střídačku, den není problém, druhý je a zase po tom není apod. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, stále na tom pracujeme. Přítel dostal kapsičku s mlskami na vodítko, aby je nezapomínal doma a za každou dobrou věc jej musí chválit pohlazením milým slovem a občas i tím pamlskem, aby pejsek neměl dril, aby zjistil, že mu prostě nic nehrozí. I přesto, že výchovu už přenechal jen mě. Doufám, že brzy zase budou mít ten vztah, jaký měli. Doma je to úplně něco jiného, pejsek se k němu má, žádný problém, pokud nezjistí, že jdou ven.
Zrovna jsem se vás chtěla zeptat, jaké pamlsky pán nosí? A taky, jakou hračku? Opravdu byste se divila, co pejsek za čtvrt piškotu dovede udělat. Ne občas, ale často. Ne větší kousky, ale skoro drobky. Štěně se s pamlsky vychovává mnohem snadněji.
Není to ze strachu! To rozhodně ne! V první řadě je potřeba naučit pejska-mimino, rituálem, že se jde ven. Jde a ne nese! Pro psa je nesení nepříjemnou věcí! Nošení při chování a mazlení, to je něco jiného. Takže: Obojek, pochvala jako z Národního divadla, pamlsek, radostný hlas. Je lhostejné co říká, ale zřetelné slovo ven, procházka, čurání. Obléci sebe, vodítko, pamlsek, pochvala. Když jsme chodili na cvičák a já vzala stahováček a pro sebe žebradlo, bylo radosti spousty. Věděl, že se jde pracovat a to on rád.
on je naučený že se jde ven vyčůrat, když chce jít ven, zakňučí si a jde se. V klidu si nechá nasadit postroj s vodítkem a jdeme, to není tím, že je štěně a že není naučený. Když dělal loužičky, říkali jsme FUJ a šli hned ven, naučil se to rychle. To nošení je, že do 4m se nosil i mnou po schodech kvůli kyčlím, potom začal chodit normálně po schodech již sám, nebyl problém, těšil se ven v pohodě. Asi týden tomu co nastal problém, že když s ním chce jít přítel ven, tak pejsek buď jde k němu, ale čůrá cestou, ocas schovaný mezi nohami, uši sklopené, celý přikrčený - tohle strach je! nebo si zaleze někam za gauč popř. ke mě a nehne se, jen tím, že buď ho nalákám já, že jdeme ven, nebo že si ho přítel prostě odnese až před barák, kde se vyčůrá a letí opět ke dveřím, že chce domů..já s ním takový problém nemám nebo když jdeme všichni, tak je taky natěšený ven. Přítel ho láká k sobě na mlsky a ani to už nepomáhá. Dříve problém nebyl, ale přítel neví co se mu stalo, není si ničeho vědom, že by mu něco udělal, proto si myslíme, že to je možná tím, že má hrubší hlas, je mohutnější. Nebo si mě tak moc chce hlídat? nevím vůbec proč to je a proto se ptám, zda někdo poradí? :/
Psa v podstatě netřeba učit, že se doma nevyměšuje. Pes je mnohem čistotnější, než většina lidí a rozhodně nehodlá znečištovat své domácí prostředí. Zhruba do půl roku až jednoho roku svého věku se to pes naučí víceméně sám. Majitel může napomoci v tom, že když vidí, jak se štěně začíná nervózně ošívat, vezme ho ven. Zdaleka největší volovina, které se s oblibou dopouštějí zamindrákovaní "chovatele", je buzerace štěněte nad loužičkou a dokonce strkání čumáku psa do moči. Copak někdo nadává kojenci a cpe mu do obličeje podělané pleny? A k otázce - každé štěně je často rozrušené a v tomto věku bych to vůbec neřešil. Po roce věku už to může něco znamenat, ale teď o nic nejde.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.