Pes hodně škrábe

Když jsem se psy začínala a spoustu věcí jsem něvěděla a také neuměla, vymyslela jsem na kníračka Andyho flignu. Naučila jsem ho přinášet papuče. Když jsem vešla do bytu, v každé ruce tašku, běžela jsem do kuchyně a povykovala: Endy, papučky, papučky! Pes mě nechal a běžel pro bačkoru, kterou mi nechtěl dát. Nekousal ji, jen s ní běhal. Když mi ji dal, tak jsem ho poslala pro druhou. A byl vyradovaný a já zachránila punčochy. :D Jednou jsem poslala kamaráda k nám pro kynystr. Nechtěl tam jít, že ho dost ostrý pes sežere. Poslechl mě a když suverénně otevřel dveře povykoval: Endy, papučky, papučky. A Andy byl tak zblblý, že místo aby mu vyrobil ktatasy, papuč přinesl. Ale to už kamarád odcházel s kanystrem z bytu.

Na to skákání také je finta, přišlápnout zadní packu těsně před skokem. Poprvé se to zdá jako strašná surovost, podruhé už poučení a pak už je skoro napraveno, protože před skočením pes pozoruje nohy vítaného a nemá čas skočit. A pokaždé slovo. Nesmíš! Tiše, ale ostře. To všechno ale za té podmínky, že už má kapku pojem o slušném chování a důsledném výcviku.

Zakažte mu skákání, tím pádem Vás nebude mít jak poškrábat. Ukázat přízeň může i na zemi. Jestliže se chce přivítat, když příjdete domů, dejte mu povel sedni, nebuďte příliš hr a v klidu ho podrbejte, popřípadně si ho přidržte za obojek at na Vás neskočí. Když zůstane více méně v klidu, pochvalte a odměňte ho, jestliže bude chtít znova skákat, tak mu dejte zase povel sedni a pochvalte jej.

Ostříhat drápky. Ale opatrně. Sama to dělám. I psům rostou nehty. Normálně to dělá "psí kadeřnice", ale já si ty kleštičky koupila. Nic to není. Jde o trochu trpělivosti. Můje pejsek také radostně skáče a není jeho vina, že má přerostlé drápky. I člověk si nehty stříhá. Kočka, to je něco jiného, ta si je obrušuje, to pejsek neumí.