Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,mám šílenou arachnofobii a slyšela jsem o odpuzovači pavouků .
Dává se to do zásuvky a vysílá to ultravysoké tony ,aby je to vyhnalo.
Nemá te s tímto někdo zkušenost,budu vděčna za odpověd či radu.
Díky Renča
Asi se mi budete smát, ale já zásadně pavouky nezabíjím, ani je nijak nevypuzuji. A přitom mi doma nevisí pavučiny až na zem, . Když se mi nějaký plete v koupelně u vany, tak ho naberu a vynesu ven. ne kvůli mně, ale kvůli němu, protože je to pitomec, a nechal by se opařit horkou vodou. Pavouků se nebojte, jsou to užiteční tvoři a neškodní. Tedy ty, se kterými se setkáváme v našich domácnostech. nemluvím o tarantuli :D, té bych se bála i já. S tou arachnobií se dá pracovat. Je to psychologická záležitost. Něco se Vám na pavoučím těle nelíbí, je Vám odporné... Zkuste se na toho tvora dívat jinýma očima. Je docela hezký, vůbec si Vás nevšímá, nevnímá Vás, prostě si žije ve svém prostoru a koutku tak, jak mu to jeho přirozenost umožňuje. Má zde na světě své místo a poslání, zrovna tak, jako ho máme i my lidé, a jiní živočiši. Je maličký a bezbranný vůči silnějšímu. Teď si představte, že by nad námi byl nějaký strašný hromotluk, který by si usmyslel, že ten lidský mravenec mu leze na nervy a začal nás drtit mezi nehty jako blechy, aniž bychom ho pokousali. Jen tak, prostě bychom se mu nelíbili svým vzhledem, protože on je jiný. No, trochu jsem se rozjela v té své "fanatasmagorii" a omlouvám se za to, ale fakt se nemusíte štítit pavouků. Řekněte mu "ty vole, co sem lezeš, to si koleduješ o zabití?" Vezměte novinový papír a vyneste ho ven. Takové hejno zase doma nemáte, abyste to nezvládla.
No jóóóó, máte recht, ale když ona arachnofobie je sviňa Vždyt on nikdo z lidí, kteří jí trpí (ikdyž u mě to asi ještě fóbie není, jenom se jich štítím) z nich přeci nikdo nedělá rusy nebo štěnice. Jenže fobie je fobie. Co si myslíte, že by se stalo s člověkěm, kdyby na něho takového pavouka "ze srandy" někdo hodil? Ok, já se jich štítím, okamžitě bych se oklepal a dotyčného vyklepal, ale člověk s fobií ztuhne a není schopen se ani pohnout... to asi taky na zdraví nepřidá, pokud je starší...
Tomasi, však mně to také trvalo, než jsem všelijaké nevzhledné broučky a larvičky a jiná stvoření, začala brát jinak. Taky se mi hnusili, jak to leze a je to pro mé lidské oko nevzhledné a odpudivé.Śkvor například. No dneska ho nezabiji. Ze zahrady si nosím květiny domů, do vázy, většinou tam sedí nějaký ten škvor, tak ho vyklepu, když ho vidím. Asi to bude tím, že jsem zestárla a hlavně jsem se přiblížila přírodě díky tomu, že mám zahradu. Taky jsem navýsost nas..ná, když mi ti černí slimáci ožerou co se dá a bojuji s nimi. Jinak to nejde, pokud jim nechci všechno nechat napospas. Ale mrzí mě, že je musím ničit. Nemůžou přece za svou existenci. Někdo je stvořil, k něčemu jsou třeba dobří, já nevím, přesahuje to mé chápání. Ale pokud mohu, tak nezabíjím.
No to víte, já, panelákové dítě Kdyby on ten pavouk dal první vědět, že jako jenom proběhne a zmizí, nic by se nestalo, ale když já se zrovna podívám na svou postel (trhne mi oko díky perifernímu vidění) a on si to štráduje po mé čerstvě povlečené a ustlané posteli - to moc člověku nepřidá. To se mi o pavoucích potom i zdá...
Ale tak v dětství to bylo horší. Dneska už to beru sportovně.
Dobrý den, Renčo. Nic takového, neexituje. (To je něco podobného, jako práce na doma.)
Jsou ruce, vysavač, spray - Predator.
Poctivě luxovat, nejen zem, ale i všechny rohy, kouty, zákoutí. Hlavně kouty na stropě, tam je důležité, posbírat pavučiny.
Všechny kouty, po vyluxování vystříkat spray Predátor. I na stropě.
Pavouci jsou většinou za obrazy, na poličkách, na závěsech, lustr apod.
Pořádným úklidem si usnadníte život. Jen můj názor.
Já jsem až nermožná s ůklidem každý den uklízím ,každý mi spíš říká,
že nejsem normální. Ale bohužel se tam nějak ty šmejdi dostanou hlavně ty velký vypadaj jak sklíplani.
Spíš jsem si říkala zdaly by mohlo aspon něco pomoct -ten odpuzovač do zásuvky.
Od dětství se strašně bojím pavouků. Toho strachu se mi nepodařilo zbavit a nikdy se nezbavím. Proti přítomnosti pavouků v bytě ale bojuji. Pavouci se většinou usadí za nábytkem, nebo předměty s kterými se nehýbe. Zamezte aby vám po bytě létal hmyz, stačí dát na okna síta. Já zhruba tak jednou za měsíc vystříkám lišty na zemi podél zdi, koupelnu a wc BIO KILLEM. Pavouka jsem už doma dlouho neviděla. O výrobku do zásuvky proti pavoukům jsem také neslyšela.
doplněno 14.09.12 18:17:Máte asi na mysli proti komárům? Tak ten na pavouky nepůsobí. Jedinný efekt to má, že vám nebude po bytě nic létat a pavouci nebudou mít co žrát.
doplněno 14.09.12 18:23:Tak já bych si to nekoupila. Proč? Kam ten odpuzovač toho pavouka vyžene?
Bojím se jich děsně šíleně a neskutečně. Jednou jsem si kvůli malému pavoučkovi rozpláclému pod polštářem, roztrhla celou pr... o radiátorová žebra.
Naučila jsem se, že nejlepší obranou je útok. Přestat se bát. Proč se vlastně bojím? Ten pavouk má určitě daleko větší strach, než já. Už jsem dost daleko. U nás jsou ponejvíce takoví ti nohatí, dlouhonozí pavouci. Těch jsem se už odnaučila bát. Chytnu je za ty nohy a šup do umyvadla.
Ti velcí, to je dosud problém. Ale když člověk pravidelně uklízí, luxuje a se vším doma hýbe, tak se tam nedrží. Už dlouho jsem takového oškliváka doma neviděla. Napadla mě ještě jedna možnost - pořídit si terárko s pořádným sklípkanem. Věřím tomu, že kdybych se o něj musela denně starat a neustále ho viděla, přestanu se ho bát. Jenže manžel doma sklípkana nechce. Nakonec - ani se mu nedivím. Jaga.
Vám se to řekne. Já už jsem tady o tom psala několikrát. Já nemůžu ani uklízet, dělá to chudák přítel. Né tedy že neuklízím, ale neluxuju a nevytírám. Co kdyby v tom koutě byl? Dvakrát se mi stalo, že jsme semálem nabourali s autem. Jednou byla fotka v časopise, kterým jsem listovala, podruhé byl na přístrojovce. Řidič se lekl mé reakce tak, že jsme fakt měli na mále. Od té doby před čtením časopisu mi ho přítel prolistuje a případně závadné stránky vytrhne a vyhodí. Takže já je nemůžu ani vidět na obrázku, natož chytat za nohy. Vím, že jsem zralá na léčení. Jednou jsem strávila v baráku na chodbě uřvaná 1,5 hodiny a nemohla jsem domu, protože byl na schodech.
Znám jednu takovou... takovou,dalo by se říci autosugesci,nebo afirmaci,nebo jak to nazvat... Není to z mé hlavy.Je to od jedné psycholožky.Trochu to pomáhá při zvládání té první zbytečné paniky. Jakmile cítíte v sobě při pohledu na pavouka ten zamtek, strach a odpor řekněte si: " Je lehoučký jako peříčko " Přehodí Vám to trochu mysl na jiný "level ".
P.S. U Tarantulí a tropických sklípkanů co zblajznou ještěrku a nebo myš toto moc nefunguje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.