Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
máme doma jezevčíka, budou mu v srpnu tři roky. Bydlíme v paneláku, chodíme s ním na procházky, ty má rád, ale rád je i za domem, kde máme dvůr. Vždycky jsme tam šli, já si sedla na lavičku a on si běhal. Je to necelý měsíc, kdy se to zlomilo. Nemůžu ho nechat navolno, jelikož když někdo(většinou někdo cizí) na dvůr vejde, rozeběhne se k němu, strašně štěká a cení zuby tak, že jde z něho strach. Moc mě to mrzí, nevím co s tím.
Nevím, jestli s ním začít chodit na cvičák, jestli už není pozdě, prostě nevím si rady.
Děkuji za odpověď.
Zdena K.
Nezměnilo se něco u vás? Nezískal on pocit, že vás musí bránit, ochraňovat? Z nějakého důvodu převzal post vůdce smečky. Ve vás necítí autoritu a plete si laskavost se slabostí. Daklíci byli vyšlechtěni na to, aby se uměli o sebe postarat, když stojí proti lišce nebo jezevci. Navíc, v malém prostoru. Musejí mít nesmírně tvrdou a rozhodnou hlavičku. On ji má, ale vy ne. Jozefčík musí být silná osobnost. Pohledejte si povídání o dominantním psovi a nad tím se zamyslete. Není to jen na cvičáku, ale na tom, kdy a kde dostává jídlo, jestli to je na přání psa nebo na přání pánečka, kdy a kde spí, kdo vchází do dveří první, kdo tomu druhému plní přání, které mu vyčte z očí, kdo a jak jde přes silnici, kdo si sedne a lehne na povel a vlastně na celém postoji. Věřte, že se vůdce ve smečce s podřízenými vůbec nemaže! :D Mi třeba na cvičáku strašně vadilo, když jsme stále pochodovali, dělali obraty a posazovali a odkládali psy. Měla jsem pocit, že pes už to umí stejně dobře jako já. Ale bylo to vlastně v tom, aby on si musel uvědomit, kdo tady šéfuje, kdo je pán a kdo je pes. Stejně tak, jako vojáci pochodují a padají k zemi a plazí se blátem. Nejsou lidé, jsou vojáci, kteří musejí ztatit osobnost, aby poslechli, když příjde rozkaz. A tak nějak to funguje i se psy. Nesmí si plést laskavost se slabosí! A já to, z toho kratičkého povídání od vás, vidím takto. Některým pejskům, silným osobnostem, nedělá vůbec dobře žít v bezvládí. Převezmou šéfování do svých, krátkých, tlapek.
Jedině cvičit a vychovávat - i když se svéhlavými jezevčíky i tak může být ´obtížná domluva´...
Mám - ze sídliště, s takovými psisky své zkušenosti, sám za sebe vím, že kdyby takový ´vyjel´ třeba po mé noze, bude to jeho poslední životní počin. Nejsem nepřítelem psů, nesnáším ale hajz*íky nevychované.
Dobrý den. Ve třech letech bych hledala příčinu, proč hodný pes, začal na každého štěkat. Začala bych tím, že si koupím vodítko, co se stahuje. Když si sednete na dvůr, může běhat volně, vodítko je asi 10 metrů. Vždy, když bude potřeba, ho k sobě můžete stáhnout zpět. Nechte ho sedět u sebe u lavičky, když bude i u lavičky štěkat a cenit zuby, tak bych mu dala košík. Štěká úplně na každého, nebo jen na někoho? Pes si musí zvyknout a on to uměl. Sledujte první kolem sebe, jak se chová k určitým lidem. Na cvičák bych nechodila, když vás poslouchal do třech let, bude vás poslouchat i dále, jen zjistit, co se mu stalo. Jen můj názor.
Asi by bylo nejlepší zajít na cvičák a zeptat se tam někoho, kdo pejskům rozumí, nebo se poradit jiným majitelem jezevčíka. Ovšem právě u tohoto plemene je veškerá domluva složitá.
Z mých zkušeností se psy vím, že pokud se náhle změní chování dospělého psa, je chyba většinou v nějaké špatné zkušenosti. Někteří psi začnou štěkat, protože brání své nové teritorium, někteří si nemohou zvyknout na více zalidněné prostředí. Pokud jste ovšem hlídala, kam váš pejsek chodí a nestalo se mu nic zvláštního, je to opravdu záhada a bylo by nejlepší jít za odborníkem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.