Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Mám problém. Nikdy jsem nežila se psem, jsem takzvaně "kočičí máma", miluji prostě kočky. Tak jsem pokaždé přijala každé kotě, co se mi nějak přihrabalo na zahradu, až jsem tady měta sedm přivandrovalců. Sama mám starou kóču už 14 let. Ty ostatní jsem vypiplala a letos se stala neuvěřitelná věc, jednu za druhou přejelo na silnici auto, a to tady se mnou některé žily už tři roky. Najednou mi zbyla jen ta moje stará Míca a já se při té poslední mrtvé kočičce psychycky zhroutila a zařekla se, že už žádnou kočku nechci. Ubulená jsem sedla na kolo a jela do psího útulku. Byla tam mladá jezevčice, ale určitě s něčím zkřížená, je jí prý kolem roku. Je krásná, má takové moudré oči, ale jelikož nejsem na psy zvyklá, tak to tady také nemám podle toho zařízené. Protože se bojím aby se nějak na zahradě podhrabala, když jedu na nákup, (na kole, nemohu ji tahat sebou) tak ji zavírám do chodby, odkud vše musím odstranit. Poprvé servala všechno z věšáků, rozkousala kabelku a ohryzala podpatky nových lodiček, to jsem ještě netušila, co dokážou psí zuby. Teď to všechno odklízím, ale mám problém, na chodbě mám vestavěné skřínky na potraviny, boty a tak různě. Mají zašupovací dveře a ona v mé nepřítomnosti objevila jak se odšupují a pokaždé, když se vrátím, je na chodbě spoušt. Všechno rozerve, pytlíky s moukou, těstoviny, rozbalí čokolády, rozervala pytle s granulema pro Mícu, a tak dál. Poprvé mě málem ranila mrtvice, vyhubovala jsem ji strašně a dostala na zadek, ne moc. Bylo jí vidět na očích, že dobře ví proč, jenže to udělá znovu. Naposledy jsem ji nenasekala, ale strašně jsem na ni křičela a vyhodila ji na zahradu. Trvalo mi přes hodinu, než jsem všechno uklidila a ona si sedla opodál, nehla se celou tu dobu z místa a nespustila ze mne oči. Lítala jsem s hadrem k pumpě. Pak se pomalu přišourala a chtěla dovnitř, nepustila jsem ji a razantně jí řekla, "marš pryč, ty bestie jedna". Koukla na mne z pod obočí, zatáhla ocas a odloudala se přes celou zahradu až pod smrky, tam si sedla na bedýnku a bez hnutí seděla na místě asi dvě hodiny. Pozorovala jsem ji oknem verandy a bylo mi jí líto a taky mi bylo divné, že se ani nehla z toho místa, jen upřeně zírala do oken verandy. Pak už se zešeřelo a já šla naschvál ven pro něco, a myslela si, že přiběhne tak, jako normálně a bude vyskakovat metr do vzduchu. Ne, zůstala sedět jako přibitá, ale koukaly jsme si do očí, když jsem šla blízko ní. Nezavolala jsem na ni, nechala ji být a vrátila se domů. Pak přišel syn na večeři a to se teprve odlípla a šla k němu. No pak jsem ji pustila domů a šla zkroušeně bez řečí na své místo, ale já nevím, jestli si to zapamatovala. Od té doby jsem raději nikam nejela. Jsou tomu teprve tři dny. Myslíte, že to dělá proto, že je ještě štěně, anebo tohle dělá jezevčík pořád? Myslíte, že by ji to šlo nějak odnaučit, nebo to musím vydržet a čekat až z toho vyroste? Jinak docela poslouchá na to, že ji mám asi tak měsíc. Vlastně začala dost rozumět mým povelům ihned. Neposlechne jenom v momentě, kdy se do toho vloží někdo jiný, to pak musím zvýšit hlas a hlavně říct návštěvě, aby se mi do toho nepletli. Tak nevím, jestli si tohle dlouhé povídání vůbec někdo přečte až dokonce. Prosila bych někoho, kdo má zkušenosti s jezevčíky a zná jeijich povahu. Přečetla jsem si i odkaz který je v otázce "Co si myslí pejsek", tam sice píší o jejich povaze, ale o trhání tam není ani slovo. A taky, tohle určitě nebude čistokrevná jezevčice, ale je zrovna taková, jako na těch obrázcích. Jenže já nejsem znalec. Díky za rady. Suzy.
Tak jsem se zájmem dočetla do konce. Já bych žádného jiného psa než jezevčíka nechtěla. Mám doma už druhého, teď mu bude půl roku. Fascinuje mne u této psí rasy, že má svoji důstojnost a hrdost i urážlivost. Je to hodně podobné kočkám, řekla bych. To, že jen sedí a kouká, nereaguje, je vlastně i uražená a je pravda, že jim to někdy trvá dlouho, než je to přejde. Bohužel jsou jezevčíci mezi lidmi proslulí i svojí tendencí pustošit byt a je pravda, že sklízím obdiv, že ti moji v životě nic neprovedli. Ale postup, který se mi osvědčil jsem praktikovala od štěňat, takže nevím, jestli by to zabralo u takhle odrostlé "pubertačky". Každopádně, pejsci z útulku jsou zvyklí na společnost, i když třeba jen z vedlejšího kotce, pokud byla sama, ale de facto sama nebyla. Když je sama u Vás, nudí se! Jezevčík se nesmí nudit! A je fakt, že jezevčíci obecně nesnášejí samotu. Já jsem zatím doma na MD, ale už teď vím, že jakmile nastoupím do práce a ten náš ratafa osiří, budu asi pořizovat psí kamarádku, aby tu nezůstal sám. Takže rada: vydržet, je to útulkový pes, takže na něj moc nevztahovat ruku, ztráta Vaší pozornosti by měla stačit. Ona VÍ, že dělá něco špatně, jen to v sobě zatím nedokáže potlačit. Má strach, že se už nevrátíte. Odcházejte na krátké, třeba 5-10 minutové itervaly a vždy, když se vrátíte abude vše v pořádku, nešetřete radostí a pochvalami. Intervaly vaší nepřítomnosti prodlužujte. V případě, že něco provede, tak vyhubovat, zvýšení hlasu stačí. Jak píšete, je si vědoma chyby. A vydržte. než si odjedete do obchodu, může to trvat i týden snahy po těch chvilkách, musí nabýt jistoty, že se vrátíte a budete mít radost. Nechte jí v té předsíni hračky, něco jejího na kousání - bůvolí kůži, tvrdou patku chleba nebo něco podobného, na čem zažene kousací tendence. Boty každopádně pryč! pokud se Vám moje rady líbí, tak dejte vědět, ráda ještě něco upřesním, snažím se být stručná.
Na rozdíl od kočiček, pejsek má rád svého pána a chce se mazlit. Když je pejsek z útulku, nikdy nevíte, jak se do té doby měl. Třeba ho pániček opustil někde na ulici, je stresovaný. Musí si na vás zvyknout. Kupte jí domů pelíšek, kde jí nechávejte, když jste doma, tak si vše očuchá. Pamlsek, to je třeba piškotek / pro psa / který se rozláme na pět kousků. Já dávám jako pamlsek, rohlík nakrájený na malé kousky a usušený.Volejte jí k sobě často, když přijde, pohlaďte jí a dejte pamlsek.Když sedíte u televize, mazlete se s ní, pohlaďte jí, hlavně na ní mluvte. Venku jí udělejte boudičku, kde jí občas přivazujte, když jste na zahradě, aby si zvykla. Nezapomeňte k boudičce dát misku s vodou. Když potřebujete odejít, tak jí přivažte k boudičce. Jakmile přijdete, tak jí pustte na volno, pohlaďte ji,že byla hodná, dejte jí pamlsek. Představte si, že je to nový člen rodiny, malé dítě, který se vše musí učit. Noviny, jen udělejte ruličku, přelepte páskou. Takových ruliček si udělejte více a nechte je různě položené. Stačí, když si ruličkou plácnete přes ruku a řeknete nesmíš. Chce to jen trpělivost, budete jí milovat a ona za vás vypustí duši.
Je to štěně a chce si hrát. Když příjdete domů křičet na ni je na nic! Je z toho chudinka jen vyřízená a NEVÍ OPAKUJI NEVÍ za co ji hubujete pokud ji nechytnete při činu!
TAkže radím koupit hračky...existují různé které se různě koušou, nebo plní něčím třeba salámkem (takové ty kongy) aby měla co dělat když někam jedete -tyhle hračky jí dávat vždy těsně před odjezdem a jindy ne..aby na ně nebyla zvyklá. Tak se na ně bude těšit, hrát si s nimi a nebude vám ničit dům.
Hlavně ji prosím prosím už netrestejte pokud ji nechytnete při činu. Oni pejsci OPRAVDU NEVÍ když je trestáte později za co to je a jen si narušíte ještě pořádně nevybudovaný vztah.
Roční pes mi už nepřijde jako štěně. Ten by už měl mít zvládnutou výchovu. Je to sice mladý a do jisté míry tvárný pes, ale ne štěně! A tím, že zkusíte odcházet jen na krátké chvilky jí chytnete víceméně při činu. A zpětně "trestat" lze, pokud mi udělá pes např. louži, vyráchám mu v tom čumák a vytahám za kůži a si pište, že ví, která bije. U další mi už jen stačí říct "co toj e tady?" a už se klidí s ocasem mezi nohama. Jestliže té fence po příchodu dáte rozumně na jevo, co vám vadí, zvýšený hlas, nikoli v afektu, jí bude jasný. A opakuji, nevíte, čím si prošla a fyzicky bych jí trestala až by opravdu nebylo jiného zbytí.
Suzy, prosím tě žádné bití, ani novinami a už vůbec ne, máchat čumák v loužičce. Pes čůrá, protože je to jeho přirozenost a nemůže být za to trestán. Asi to není tvůj problém, jen ten binec. já to vidím, že je to ještě hravé štěně, vyroste z toho. Musí mít hračky, svůj pelíšek a když jdeš pryč, nechej mu staré tričko, nebo ponožku, aby tě cítil. Když budeš křičet, bude se psík bát a bude stresovaný, potřebuje mazlení, hlazení, povídání, ale když nebudeš chtít, řeknež tak už dost a jdi na místo, nebo do pelíšku. Věřím, že z toho vyroste. Náš psík mi zpočátku také rozkousal nové boty, dostal hračky a nejraději má většího plyšáka a všude ho s sebou po bytě tahá. Ale, co dělá neustále, že nám doma, ale jen v noci čůrá. Ne po každé, chodíme s ním i v noci na travičku, ale někdy to udělá. Uklidím to, když na mně kouká, pohrozím Ty, Ty, Ty, tak si zaleze do pelíšku, ale za čas to udělá znovu. Jenže u nás je to asi jiný problém. Tak dej vědět, jaké jsou pokroky. - stařenka
PT: Je bezva, že se vyznáte v tom jak trestat nebo netrestat psa za loužičky, jen mi není jasný, když jste tak znalá, proč vám pejsek opakovaně doma dělá loužičky! Myslete si co chcete, ale "trošinku" si protiřečíte.
"rangy", jak jsem napsala:...Jenže u nás je to jiný problém... My máme psíka z útulku, byli čtyři vyhození v popelnici v krabici, ani mámě je nenechali olízat, přivezli je tam policajti. Náš psík má bouli na hlavě, moc se nenechá po hlavičce hladit. Pravděpodobně dostal klackem ránu po hlavě, ale přežil, myslíme, že má nějakou poruchu. Trvá mu někdy déle, než pochopí povel. Tak asi tak. - stařenka
Jaksi nevěřím, že ví. která bije. Když příště řeknu "co je to tady?. tak se klidí, protože posledně za to dostal. ale nespojí si to s tím, že nemá dělat loužičku. Máchání čumáku v loužičce si nanejvýš vloží tak, že chcete, aby ji vypila nebo tak něco. Ale s tím trestáním, respektive netrestáním souhlasím, a kdž už trest, tak v podstate jen bezprostředně po činu
Tedy, Suzy, neznám jezevčíky. Ale řekl bych, že když se budeš snažit být vnímavá, pochopíš ji. Porozumíš, jestli jen zlobí, nebo co se s ní děje. Možná se jen bála. No, bála - přímo ne, ale nemůžu teď najít správné slovo. Prostě jsi jí chyběla. Najednou tam byla sama a byla nervózní. Musela něco dělat. Jako někteří lidi si ve stresu musejí zapálit, i když už třeba dlouho nekouřili. Vědí, že to škodí, že dělají špatně, ale prostě najednou nemůžou jinak. Ona třeba taky ví (nebo tuší), že to nemá dělat, jenže si nemůže pomoci, nedokáže se ovládnout. - - - A pak bylo zle. A byla vyhnaná. Třeba ani netrucovala, moc chtěla přijít, ale nesměla. Pozorovala verandu, okno, pozorovala tebe, jestli už jí odpustíš, tys byla venku . . . a nic. Nezavolala, neodpustila. Tak seděla dál a byla smutná. Pak přišel syn, tak opatrně zkusila přijít k němu, pak směla i dovnitř, ale radši se ti moc nepřipomínala, když jsi se tak zlobila.
No, třeba to je jinak, ale protě jsem ti musel svůj první dojem napsat.
A měla bys být trošku "panovačnější" a přísnější ("zlejší"). Spát v posteli by neměla. Úplně klidně, nenásilně, ale důrazně a trpělivě začni trvat na tom, aby spala ve svém pelíšku. Kdyby to bylo v té chodbě, tím lépe (ale nezavírej ji tam). Taky ji ber na procházky a občas ji někde chvíli nech (třeba běž koupit nějakou maličkost) a když bude hodná, pochval ji. Nechávej ji doma, když půjdeš se smetím; usaď ji do pelíšku a řekni jí, at počká a hlídá. Vždycky, když ji někde budeš nechávat, tak jí řekni, at tam zůstane a čeká. A tak dál, však něco vymyslíš.
PS: A promiňte to tykání, už se mi to nechtělo celé opravovat.
Ahoj Hm. Jen mi tykej, za to se fakt neomlouvej. Od některých lidí to mám ráda. Neboj, já poznám, že to, co jsi mi napsal, Ti jde z duše. A taky jsem přesvědčena, že to bylo tak, jak píšeš. Ona moc dobře věděla, co provedla, neudělala to poprvé a předtím jsem sice nadšením do stropu neskákala, ale prošlo jí to takřka bez vážnějších následků. Ale v ten den to strašně přepískla, měla jsem na zemi rozervané pytlíky s moukou, v tom těstoviny, čokoládu, rozbitý olivový olej, rozervané chřupky Whiskas pro Mícu, hrách a tak dál. Byla to jedna hrůza. Pochopila ihned proč se zlobím, i když jsem se jí ani nedotkla, jen jsem hulákala a vyhnala ji kategoricky ven, zkusila hned přiběhnout, jako předtím, ale já ji odehnala znova. Pak tam seděla a mudrovala. Abych se přiznala, bylo mi to spíše k smíchu, ten pohled, jak tam sedí a a jak přemýšlí, ale tvářila jsem se nasupeně dál a nemluvila na ni. To s tou postelí, o to se pokusím, ale asi neuspěji. Ona totiž neotravuje a tak nebudu zřejmě důsledná, protože mi nevadí. Budeme asi zvláštní a netypický pár sama jsem moc zvědavá, jak se to bude mezi náma vyvíjet. Asi to bude stát zato. Ahoj Suzy.
Zdravím. Pejsek pokud ho nechytnete při činu později neví proč ho trestáte. S největší pravděpodobností si myslí že byla potrestaná za to že Vás přišla přivítat (protože Vás určitě vítala když jste se vrátila a našla jste tu spoušt). Může se pak lehko stát, že Vás pejsek po pár takových zkušenostech přestane vítat. To máte úplně stejné jako když pejsek uteče a nereaguje na přivolání. Dost častá chyba je, že když se vrátí tak mu lidé vyčiní - slovně nedej bože jinak. Časem se stane, že se pejsek už nevrátí...protože proč by se vracel k páníčkovi který je na něj ošklivý když ho vítá..přichází k němu? On si to VŮBEC NESPOJÍ s tím útěkem..a tady je to to samé ona se tvářila provinile a z toho většina lidí usoudí ano..ona chápe proč NECHÁPE ona jen vidí že jste naštvaná a svým výrazem vám říká "tak už se prosím na mě nezlob"...
Příklad kdy trestat je třeba tenhle: mám fenku bígla nemám ji od mala takže má některé návyky které jsme jí nedokázali přeučit třeba to skákání o kterém jste se tu bavili nebo má jeden zlozvyk a to že je schopná skočit na stůl a ukradnout vám jídlo z talíře. Takže když vidím že má tendenci na stůl koukat..nebo vidím že se "chystá" řeknu vrčivé NE a ona odpochoduje stylem "já u toho stolu vůůůbec nikdy nestála " jednou se ale stalo že jsem jí chytla "in flagranti" v tlamičce měla MŮJ toust takže jsem jí chytla toust jsem jí z tlamičky vyrvala chytla jsem jí za kůži za krku a přišpendlila k zemi jako nemám to ráda..ale muselo to být s výrazným NEEEE a mazej na místo..V tu chvíli na ní bylo vidět že velice dobře chápe PROČ dostala trest ...
Kdepak Vrtulko, to nebylo žádné vítání, jakmile jsem otevřela dveře vyrazila ven jako blesk a zastavila se u altánu a odtamtud čekala co bude. Proto taky nemohla dostat nasekáno, je mazaná jako "jezevec" No, a jakmile jsem začala řvát, tak se schlíple odšourala o kus dál, tam si sedla do bezpečné vzdálenosti a ty dvě hodiny se ani nehnula. Ale nespustila ze mne oči. Pozorovala, jak lítám ven a dovnitř s hadrem a do popelnice. Abych se přiznala, ten pohled na ni, jak tam dřepí jako pecka, mi byl k smíchu, ale přemohla jsem se, protože ona mi visí očima v obličeji a pozná co si myslím ihned. Tak jsem to musela vdržet a tvářit se jako čertice, protože stačí náznak úsměvu a je po výchově, okamžitě začne vrtět ocasem a už si myslí, že to je v pohodě. Tak takhle to bylo. Víš, asi jsem měla na toho psa štěstí, už jsem to tady někde psala, ale ona už ten první den, co jsem ji přivezla, a řekla jí zůstaň, okamžitě poslechla, sedla si na zadek a čekala. Hned začala mé rozkazy poslouchat. Tedy já ji jich moc nedávám, protože nemám proč a nerada komukoliv cokoliv rozkazuji, sama to nesnáším, tak to také nedělám druhým. Jasně, je to pes, a asi potřebuje nějakou displínu a v tom bude nejspíš ten háček. Já neumím vychovávat. Ano, někdo asi řekne, že jsem si tedy neměla brát psa, i to vím, a omlouvám se, ale už se stalo. Tak díky a ahojky Suzy.
Později to přejde, je to ještě štěně - já bych řekla, že se nudí a chce si hrát . Hlavně na ni už nekřičte, nebo ji zkazíte. Na štěně nejlíp zabírá, když se popadne za kůži ne hřbetě a zatřepe se s ním (pokud už je větší, tak raději vzít složené noviny, a přetáhnout ji po hřbetě - poleká se šustění a dá chvíli pokoj).
doplněno 04.11.11 13:36:Mladí psi často ničí věci, musíte ji vychovávat a věnovat se jí. Opravdu je to něco úplně jiného než kočka.
Máte pravdu s tím křičením. Ale já myslela že mne trefí šlak, když jsem uviděla tu spoušt. Také jsem si všimla, že poslechne, když mluvím potichu a spíše je taková roztržitá, když zvýším hlas. No, dala jsem se na vojnu dobrovolně, tak dezertovat nebudu. Budeme se muset sobě vzájemně přizpůsobit. Za tu kůži bych ji neuzvedla, už je docela velká, ale možná bude stačit chytit a trochu ji nadzvednout, protože než já bych našla nějaké noviny, tak mě vztek přejde a ona zas už nebude vědět, zač ji vlastně plácám. Teď jsem na "netu" ,skoro hodinu sledovala nějakou angličanku, která zvládá všechny psy a všechno je odnaučí a i naučí a to bez řvaní a skoro ihned. Je to až k neuvěření, jak ji ti psi okamžitě začnou poslouchat. Já tedy nevím, jestli je v té rodině týden, nebo den, ale asi to je nějak sestříhané, aby to bylo účinnější. Ale každopádně díky za odpověď, asi lepší stejně nedostanu. Suzy. Já jenom že mi bylo divné, že je takový hezký pes v útulku a že má docela pěkný obojek a také očkovací průkaz, za který jsem zaplatila 300kč. Přece když se pes zatoulá, nenese si sebou v zubech očkovací průkazku. Takže jsem si to nakonec vysvětlila tak, že ho tam někdo dal právě z těch důvodů, že mu doma všechno rozerval a dotyčného to přestalo bavit.
Tak a teď jste mne dostali. Nevím koho dříve obdarovat "hokejkou". Ten pejsek byl v útulku pouze týden. Napřed mi ho ani nechtěli dát, že prý je nařízení čekat 14dní, jestli so to původní majitel nerozmyslí a nepřijde si pro ni. Uprosila jsem s tím, že ji když tak vrátím. Já byla totiž pekelně zničená ze smrti té poslední kočičky, bylo to až hysterické. Vůbec se po nikom neohání, naopak, i cizí lidi, které nikdy neviděla, vítá tak, jakoby je znala odjakživa. Nemám tady dveře mezi pokojem a ložnicí a divila jsem se, že první dva dny poslušně ležela na místě celou noc a ani se nehla až do té doby, než mne ráno uslyšela, že se vrtím v posteli. To přiběhla a hupky dovnitř a neskutečné mazlení, packy kolem krku kničela a doslova mne objímala jako člověk. Bylo to zvláštní. Pak ovšem pochopila, že je tady její domov a už každý večer racá se mnou do postele. Nevyhazuji ji, ale asi dobře nedělám. Se vším máte pravdu. Ale i mne napadlo, že musí "kousátka", ty jsem jí koupila, několik a má dvě oblíbené a ty jí samozřejmě dávám i s její dečkou do té chodby, než odejdu. Jediné co ještě neumím, to je to mazlení, já se totiž nemazlila ani s kočičkama, když odrostly. Jenom když to byla ještě kotata, pak už ne. Já to neumím, jsem nějaká divná, nebo co. Ale všimla jsem si, že tomu pejskovi stačí aby se vedle mne přitiskl a ani nic víc nevyžaduje, když tedy sedím na gauči a vejrám na telku. Ani jídlo po mně neloudí, i když jím u konferenčního stolku a ona je vedle mne. A celou noc vydrží spát v klidu a neobtěžuje, jen ráno má radost, že jsem se probudila. Přistihla jsem ji, jak sedí a čeká, až se pohnu, nebo otevřu oči, to pak radostně poskakuje. To vstanu a pustím ji vyčůrat. Ten pejsek je určitě pro mne jako stvořený, začíná se chovat jako já, samotářsky, neobtěžuje mne ani přes den. Spí na svém místě a jen mne provází očima. Jen kdyby tak netrhala co jí přijde pod zuby, v době mé nepřítomnosti. Já vím, že ten pes za nic nemůže, že je to jeho přirozenost, jenomže já nemám možnost před každým odchodem vyklízet všechny skříňky. Kdyby to šlo alespoň zašprajcovat, ale nejde to, už jsem to zkoušela, jezdí to v těch kolejnicích. Já ani nevím, jestli si od posledka zapamatovala ten rambajs, protože jsem raději nikam nešla. Na zahradě mám krytý altán, vymyslela jsem, že ji tam udělám pelíšek u lavice a když půjdu pryč, tak bude holt venku. Dnes jsem prolezla celou zahradu, prohledala plot a díry zatarasila. Snad jsem viděla všechny. Nebojte, já ji bít nebudu, to není můj styl. A ječet jako pavián taky už nebudu, to bylo jen posledně, ale tobyste museli vidět, jak to tady vypadalo. Chytil mě amok. Ten pes to přece nevyřeší, já jsem člověk a já musím uvažovat a předejít tomu a věřte mi, že se o to snažit budu. Dám Vám všem vědět, jak to zvládáme. Děkuji za Vaše rady a podporu, a teď jdu udílet ty "hokejky", ale omlouvám se těm, na které se nedostane. Bude to těžké Suzy.
Ještě máte možnost koupit klec. Do té ji vždycky zavřít když půjdete pryč. Dát jí tam kost at se má čím bavit. Nebudete mít nervy jestli něco nezničila, popřípadě neutekla ze zahrady.
Rady typu vymáchat čumák ignorujte...jen si pokazíte vztah, který si se psíkem budujete. Jinak určitě časem nebude ta klec potřeba, ono to přejde...přeji jen samé milé zážitky s novým členem.
Suzy, jak to tady popisuješ, tak jsem usoudila, že si psí holčička chtěla hrát na Popelku, že jo? Neboj, to se časem změní. - stařenka
Dovolím si napsat milá Suzy. Neříkejte, že se neumíte mazlit. Uvidíte postupně, jak si na sebe budete zvykat, bude stačit, když se na vás váš pejsek podívá a zavrtí ocáskem, dáte ruku dolů a pohladíte ho. To je mazlení. Píšete, že jste samotář, dejte nějakou dečku vedle své postele, večer, když si půjdete lehnout, ukažte na místo, pohlaďte jí a řekněte, zůstaň. Když si vezmete jablíčko, šlupičku ji po malých kouskách dávejte. Třeba první nebude chtít, tak šlupičku ochutnejte jako vy. Tak jí naučíte jíst zeleninu a vše co budete dělat v kuchyni. Když si budete dělat masíčko, malé kousky jí také nabídněte. Čím menší kousky jí rukou budete dávat, tak si na vás rychleji zvykne. Není důležité dát pejskovi kus masa. Vím, že to není podle pravidel, ale náš pejsek,/ čubička/vždy, když dělám snídani, nebo se vrátíme domů, asistuje při tvorbě jídla a dostává ochutnat, masíčko, patičku rohlíku, kůrku chleba apod. Největší mazlení je při příchodu domů. Pozor, bude pršet a padat sníh, když budete odemykat branku, pes může skákat radostí na vás. Hned od začátku jí říkejte nesmíš, aby si nezvykla na vás skákat. Za měsíc si život bez pejska už nebudete umět představit. Přejí Vám i pejskovi hodně, hodně mazlení.
doplněno 04.11.11 18:25:
Nekupujte klec... Prosím. Ona bude hodná.
Neboj Viky, zatím jsem se pro klec nerozhodla. Ale děkuji Ti za rady s tím rohlíkem a chlebem a s těmi drobnými pozornostmi. To víš, to je pro mne nové. Co se týče bláta, to už znám, hrabe nory na zahradě, ale maže do vany bez protestů, tam ji osprchuji a stojí jako ovečka, nepokouší se vyskočit, dokavaď jí neřeknu "hop". Pak jede jako namydlený blesk. Já to vydržím, já si zvyknu, ale jsem ráda, že o tom mohu s vámi všemi mluvit. Připadá mi, že k ní začínám mít jiný vztah, jak o ní pořád mluvíme. Díky Viky a ahoj, Suzy.
Kdo chce psa bít, vždy si najde hůl. A dávat psa do klece mi přijde stejně ubohý jako elektrický obojky. Je to pro chudáky, co si neví rady se psem. To byste zavírali i děti do klece nebo co? Ta paní má zahradu a spoutu jiných možností jak budovat vztah jinak než přes klec. Že by ji ještě krmila klackem, aby měla klid, ne? Ubohost!
Myslím že klec není tak španý nápad. Na cvičáku psy normálně odkládáme do kotců a úžasně si tam odpočinou protože tam mají málo vjemů a pak se s nimi krásně civčí protože jsou čerství..Takže já bych do té klece klidně šla..samozřejmně zavírat ji do ní jen v těch nutných případech..dát jí tam třeba kousací ucho, ten kong nebo něco aby se tam nenudila ale ona tam s největší pravděpodobností usne..a až se panička vrátí tak ji zase pustí a vztahu bude v pořádku.
Ještě si dovolím oponovat elektrické obojky jsou špatná věc pokud se dosanou do nepovolaných rukou!Tak můžou napáchat spustu škody na psí dušišce..ale pokud jsou používány správně - absolvovala jsem na tohle téma přednášku tak tuším..pak to může být velice dobrý nástroj který pomůže vyřešit konkrétní problémovou situaci (napři lovení zvěře)
Rangy, neboj. Klec kupovat nebudu, a bít klackem také ne. Teď mi sedí za zády, na mém polštáři a spokojeně si vykusuje packy. Já něco vymyslím. Suzy.
Tak vypadají nasušené rohlíky, nakrájené na malé kousíčky. V každé kapse, bunda, vesta, co nosím na sobě mám pár kousků, abych jí mohla pochválit a odměnit. Nechci dávat moc sladkého, tak má rohlík.
Jsem pejskař, protože je to s nimi jednodušší než s kočkami. Jste kočičí máma a když jste si dokázala získat lásku kočky, fenečka pro Vás nebude problém. Jen potřebuje více pozornosti a přátelství než kočička, ale nebojte se, to zvládnete! Ta metoda s tím odcházením po chvilkách s prodlužováním intervalů se nejednou osvědčila, je uváděna i v knihách o výchově psa a dokonce jsem to viděla i v pořadu na Spektru - pořad Buď já nebo pes! A nemusíte trestat vůbec. Můj příklad s rácháním čumáku v louži byl jen příklad opožděného trestání, nikoli Váš případ! Pozitivní přístup a chválení, důvěra a společnost pomůže Vaši fence nejvíce. Mám zkušenosti s útulkovými psy, pitbuly, teriéry, jezevčíky, vlčáky a bývalými služebními psy. Vím, co říkám. Kočka je narozdíl od psa více samostatná, pes je jako dítě, potřebuje Vás. Držím Vám palce, to zvládnete!
doplněno 04.11.11 22:51:Z důvodu výměny názorů s odborníky končím diskuzi (ti už nemusí psát, že jsou rádi, stejně to číst nebudu)
Ahoj Rangy, tak právě na to video s tím "Buď pes nebo já", jsem koukala. Je to ta angličanka a bylo to až neuvěřitelné, jak ti psi reagovali na její hlas. I já jsem přesvědčena, že to spolu zvládnem. Bude to trvat, to vím, ale zase bohudík používám mozek a rozhodně na ni nebudu klást takové nároky, které by nezvládla. Já od ní vlastně ani nic nechci, budeme prostě žít jako dvě holky vedle sebe. Ty skříně ji otevírat neodnaučím a ani to dělat nebudu. Jednoduše jsem přes noc vymyslela jak je zabezpečím, aby se jí to nepovedlo. Ta bude mrkat na drát, škoda, že u toho nebudu, až je bude chtít odšoupnout. Loužičky mi tady nedělá, protože ji pouštím několikrát za den na zahradu. Je faktem, že kočky miluji pro jejich nezávislost a samostatnost, jsou mi tím hodně blízké. Vidím, že se psem to je úplně jiné, ten vyžaduje pozornost a na člověku závisí. To jsem si ale měla rozmyslet dříve, než jsem do toho útulku šla. Teď už je pozdě. Třeba to bude přínosem i pro mne, třeba mne právě ten pes naučí to, co mne za celý život nenaučili lidé. Já jsem docela tvrdošíjná a když už se do něčeho angažuji, tak vytrvám i přes překážky. Jednoduše je jednu po druhé eliminuji a nevzdávám se. To už by muselo být, abych "složila zbraně". Tak díky za podporu, jak Tobě, tak i těm ostatním. Pomohlo mi to. Suzy.
Ahoj Suzy, jsem ráda, že Vám to pomohlo...I ten pořad v TV. Člověk se učí celý život. Mnoho zdaru a kdyby něco, tak zase tady ...Držím pěsti oběma, holky
Ahoj Rangy, teď jsem se vrátila. Všechno úplně v pohodě! Nic nerozerváno, spokojenost na obou stranách. Jsme veselé obě dvě. Já tedy nelítám jako zběsilá s kousátkem, zatím-co Kesy vyvádí radostí. Dostala tři škvarečky na zoubek, domácí ovšem. Papa Suzy. Teď se sápe na počítač, kdyby věděla, co se kvůli ní odehrávalo...
Ta paní se bojí, že jí pes ze zahrady uteče. Nikdo netvrdí, že má psa zavírat do klece nadlouho. Pouze na dobu nezbytně nutnou (nákup). Mimochodem když jsem běžela s košem, taky jsem dala děti do klece(ohrádky). To jsem hrozný tyran! Rozhodně je klec lepší řešení než řvaní a trestání až je po všem a pes nechápe co se děje.
Jinak od někoho, kdo radí psovi vymáchat v chcakách čumák, sedí řeči o budování vztahu, to je totiž jedna z nejodpornějších věcí ve výchově. Ani mě nepřekvapuje, že se před vámi pes klidí s ocasem mezi nohama.
A co se elektriky týká,můžete si přečíst názor třeba pana Ladislava Macha, pokud vám to jméno něco říká...ne že bych souhlasila se vším co říká, ale zkuste mu napsat, že je chudák co si neví rady se psem, pak dejte vědět co vám odpověděl, to by mě zajímalo.
Viky, tak jsem si to přečetla a zrovna s těmi ořechy mám také zkušenost takovou, že jsem ji přistihla, jak si je sama vylupuje, vlašské. Já blbec měla strach, aby nespolkla skořápku a tak jsem jí dva sama vyloupla a dala sežrat. Už to dělat nebudu. Čokoládu ta potvora našla v té skříni a já nevím, jestli ji snědla a kolik. Bylo to rozkousané na zemi v tom oleji a dalším. Sama bych jí ji nikdy nedala. I to hroznové víno ukradla ze stolu v altánu a roztahala po zemi. Taky nevím, jestli ho jedla, nebo s tím jenom hrála. Ale moc Ti děkuji za ten odkaz, protože alespoň vím, co je nebezpečné. To by mne ani ve snu nenapadlo, že toho tolik. Já jí tedy dávám domácí houskové knedlíky třeba s trochou rajské, nebo svíčkové, či jiné omáčky, protože můj syn je omáčkový, tak je dělám často. Včera jsem však zapoměla uvařit pro pejska kolínka, knedlíky budu dělat dneska a tak jsem jí ráno dala svou zeleninovou polévku, zahuštěnou pohankovými kroupy a obrané kuřecí kostičky z polévky, ne ty velké. Zblajzla to bez řečí. Ty ucha uzená, co se prodávají, tak to tedy nechce, a ani si s tím nehraje, vždycky to čumákem zastrká mezi polštáře gauče. Ale protože tu mám i moji Mícu, tak je legrační pozorovat, jak jedna druhé kontroluje misku, jestli náhodou nemá ta druhá něco lepšího, a pokaždé samozřejmě usoudí, že tomu tak je a lezou si vzájemně do misek. Tak to musím ještě nějak vymyslet, aby jedly na etapy. Jinak papa a díky, Suzy. Jdu montovat ty skříňky, já jí dám , tý vopici jedný ušatý, že mi tady bude likvidovat zásoby.
doplněno 05.11.11 12:09:Jo, a ten elektrický obojek bych jí samozřejmě nenasadila nikdy a vůbec mi nejde do hlavy, z jakých důvodů byl vůbec vymyšlen, když všichni píšete, že pes poslouchá svého pána na slovo, dokonce na "pohled". Není to spíše na cvičení nějakých tygrů v cirkuse, aby se tím nějak ovládali? Ale ani tam se mi to nezdá přípustné z hlediska lidskosti.
Dobře tak Vás nevítala a netvářila jste se našvaně už když jste se vracela? Jako "co tam zase bude za spoušt"? Já jene psala jsete že to není poprvé..takže už si monžá udělala zkušenost a proto nevítala a radši hend zdrhala..Ale pořád je to o tom že ONA NEVÍ ŽE STE NA NI NAŠTVANÁ KVŮLI TOMU CO UDĚLALA PŘED PŮL HODINOU! Kdybyste jí u toho chytla tak ještě...v tu chvíli chápe že to co dělá je špatně ale zpětně..psi prostě žijí TEĎ jsou to tvorové tohohle okamžiku ne minulosti a ne budoucnosti...i když zkušenostmi se učí předvídat reakce svého okolí - pána.
Doporučila bych vám jeslti v okolí nemáte možnost chodit na cvičák..aspoň pár lekcí..já vím řekntete si proč? Ono nejde o to že ji naučíte sedni, lehni..zůstaň ..což možná už umí..ale jde o to že budete spoulu, strávíte spolu nějaký čas..naučíte se spolu komunikovat..Vy se naučíte jak jí povely dávat aby je splunila vždycky..víte co ono u pejska je to úplně něco jiného než u kočičky. Ten když se něco naučí nějaký povel tak ho splní když ale páníčkovi rozumí...tzn. povely se musí dávat stejně..a tak..to by vás naučili na cvičáku, vysvětlili by vám že třeba pejsek nerozumí lidských slovům..jedno slovo jinak vyslovené (s jiným přízvukem) jsou pro něj už dvě různé zvuky a můžou mít různý význam nebo pro pejska žádný..to jen na okraj..Navíc pejsek není jako kočička ten potřebuje s páníčkem trávit aktivně čas..od toho tu je..on není na to aby celý den někde spal a občas ho člověk podrbal a nakrmil..to je pro pejska málo..A s tím souvisí další věc když bude fenka utahaná po náročné procházce..nebo jiné činnosti nebude mít chut si hledat zábavu sama a nebude vám ničit zahradu..dům...
Podívejte mám bígla..takže tuším jak těžké je vychovávat malé tvrdohlavé stvoření..navíc hyperaktivní..protože at už tu napsal kdo chtěl co chtěl je to ještě štěně nebo maximálně pubertáček a ti to ještě v hlavičkách fakt srovnané nemají..na druhou stranu máte čas na výchovu je to mladý pes a bude tvárný..
K těm elektrickým obojkům.. ty může dostat do ruky jen proškolený člověk..ale v určitých situacích to dobré věci jsou..např. my jsme byli na jaře na antilovícícm a prtiútěkářském víkendu vzhledem k tomu že nám fenka utíkala za zvěří..a občas neposlechla..táhla na vodítku a tak dál..Takže měli jsme tam přednášku i na téma elektrických obojků.. Chvíle kdy ho použít ...např. když vám pes utíká za zvěří..mělo by to probíhat asi tak že se koupí obojek, pejsovi se nandá a nevím třeba 14dní se nic neděje...až pak když dojde k situaci že vám pejsek vystřelí za králíkem,srnkou a nereaguje na přivolání..použijete obojek..resp. pustíte elektřinu (jedná se o takové vrnění spíš skoušeli jsme si to tam na ruce) pejsek se lekne..vytrhne ho to z toho loveckého rauše..a vy si ho přivoláte a hoooodně odměníte že je šikovný že přišel.takže on vůbec neví že to přišlo od vás ..a jde se kvám vlastně schovat nebo tak něco..paní tam s tím měla zkušenosti říkala že to na pejska použila 2x a od té doby NIKDY nebylo potřeba..takže to beru jako dobře splněný účel..a postup..ale jinak ne!
Suzy, když čtu vaše řádky, tak už z nich sálá pohoda. Ta vaše čubička, už si našla cestu k vašemu srdíčku. A také dala vašemu životu, jiný směr. Upravujete dvířka, aby je neotevřela a těšíte se, co na to ona. Mám z toho moc velikou radost. Když jsem četla o tom, co vaše čubička jí, tak si dovolím vám poslat foto, co jí naše Sindy. Jestli máte možnost, Kaufland má stále v nabídce tyto pytle pro pejsky. Vyzkoušeli jsme na naše dobrmany všechny možné jídla / suché /. Nakonec jsme nyní zůstali u tohoto druhu jídla. Celý pytel má deset kg, když je v akci, tak je to 13 kg a stojí 299,-Kč. Výhoda suchého jídla je, že pejsek dostane každý den malou misku jídla amá všechny vitamíny. To co dostane bokem od vás, to je na mlsání. U malého psíka tento pytel vydrží 3 až 4 měsíce. Třeba přes zimu je to velice výhodné. Pejsek y měl mít stále vodu, řešíme to PVC- vědro vody, kde si pije jak chce. Krásný den, Vám přeje Viky.
Dobrý den, devastování bytu je normální věc vždy, když nejsou daná nebo dobře zvládnutá pravidla, to nelze hned i když jsou velmi vnímaví psi, kteří dokáží velmi záhy pochopit, že to či ono ano a ne. Když budete mít psa od šesti týdnů a měsíc s ním budete moci trávit 24 hodin, dost to pomůže.
Viky, tohle krmivo které kupujete svému psovi je promiňte mi ten výraz, sajrajt, který nežerou ani útulkový psi. Vážím si vašeho přístupu ke zvířatům, za to máte u mě velkoý obdiv, ale to jídlo.. Co zkusit vařit? Bizon
Tak napřed pro Vrtulku. Ne, netvářila jsem se naštvaně, ale neznáte můj charakter, takže si můžete myslet i tohle. Naopak, já si byla jista, že jsem udělala všechno proto, abych doma spoušt nenašla, tedy "všechno", to jsem si myslela. Nacpala jsem mezi dvířka papíry, aby jí to nešlo otevřít. Ale nepodařilo se jí otevřít jenom jednu, ostatní zvládla. Takže když jsem otevřela dveře, a ona vyjela, konstatovala jsem jsem tu spušt až za několik sekund nato. To už byla v tahu. Dnes jsem skříňky zajistila tak, že je prostě neotevře, ani kdyby se na hlavu postavila. Jsem zvědavá, co si vymyslí. Asi nic. Leda že rozerve vlastní dečku. Opakuji, že jí nechávám její oblíbená kousátka k dispizici. Na cvičák s ní nepůjdu, to se na na mne nezlobte, já z ní nepotřebuji mít psa, který bude poslouchat na slovo, kvůli tomu jsem si ji nebrala, abych z ní vycvičila psího fenomena, kterého budou všichni obdivovat, jak poslouchá. Já už s ní komunikuji po svém a myslím, že se jí to líbí. Každým dnem jsme o kousek dál, obě dvě . Ale vážím si Tvého naléhání, protože vím, že to myslíš v tom nejlepším pro nás obě. Tak už se neboj, bude to v rychtiku. Je to milej "puňta", nic fenomenálního, zrovna tak, jako jsem já. Tak. A co se týče těch granulí, tak jsem jí koupila tří kilový pytel Pedigrée a ona sem tam ukradne Míce ty Whiskarsky stejně, protože jí závidí. Míca ty její nemůže, jsou moc velké, ale taky se o to snaží. Takže dám vědět, jak to dopadlo se skříňkami. Ještě neví, co jsem jí připravila za hlavolam. :D Ahoj všem Vaše Suzy.
doplněno 05.11.11 18:51:Tedy za ty 3 kila Pedigreé, jsem dala skoro tolik, co Viky za deset. No uvidím, na jak dlouho jí to vydrží. Ale jak už jsem psala, dávám jí také "lidské" jídlo. Asi bude polévková, jako jsem já, protože jí ta moje zelenivá "kejda" děsně chutnala.
doplněno 05.11.11 18:51:Tedy za ty 3 kila Pedigreé, jsem dala skoro tolik, co Viky za deset. No uvidím, na jak dlouho jí to vydrží. Ale jak už jsem psala, dávám jí také "lidské" jídlo. Asi bude polévková, jako jsem já, protože jí ta moje zelenivá "kejda" děsně chutnala.
doplněno 05.11.11 18:52:Zeleninová!
Jsem ráda že se problém vyřešil.
Jinak k tomu cvičáku. Rozhodně chápu že doma nechcete mít žádnou cvičenou opici já třeba na cvičák chodím proto, že pejsek je tvor společenský a tak rád si zablbne..zahraje s ostatními pejsky..na konci nebo na začátku před cvičením se tam pejskové pouští a na to se moje fenka těší nejvíc. Celkově ona se na cvičák strašně těší to máte vidět jak je štastná když tam jedeme..kdyby mohla tak tam běží sama! No a s cviky..víte některé jsou fakt dobré umět například přivolání za všech okolností může být rozhodnutí mezi životem a smrtí (přivolat si pejska aby nevlítl pod auto)...nebo takový povel stůj...zůstaň...nebo chůze u nohy na vodítku aby s pejskem člověk na vycházkách nebojoval jak tygrem..tyhle věci vůůůbec nejsou od věci..S pejskem se pak líp žije..máte víc možností..nemusíte ho vždy nechávat doma..a můžete si ho brát třeba na tu návštěvu ke kamarádce..My třebě s fenkou běžně cestujeme i na velké vzdálenosti..zvládá bydlet s námi ve stanu..v penzionu..byla s námi na dovolené a užili jsme sit o všichni tři ..A je to mnohem lepší než kdybysme jí museli nechat doma a ona by tesknila týden po nás a my po ní..řešili jsme krmení..od nějakého ze sousedů nebo tak..
Nechám na každém, čím bude krmit svoje miláčky. Vařit nemohu, někdy se vracíme až v noci, tak jedině jídlo pro nás. Žádný náš pes nikdy netrpěl hladem, nikdy nic nedostal vařeného, jediné co dostával k suché stravě, byl tvaroh s vajíčkem. Podívejte se, jak vypadá náš pes.
Moje milá Viky, a ostatní přátelé! Mám velikou radost a o tu se s Vámi podělím. Problém vyřešen! Odešla jsem ke kámošce a nechala tu svou trhačku jako obvykle v chodbě. NIC se nestalo, a to se určitě snažila protože se jí podařilo sundat jednu moji tenisku, které jsem dala na skříňku, a z té vyrvala vnitřek, a rozcupovala na padrt, ale to bylo všechno, co dokázala. Byla jsem pryč dvě hodiny! Takže hurá! Jinak pro Viky, ten Tvůj pes je úctyhodný a krásný, určitě mu nic nechybí. Já se taky naučím vkládat obrázky a pošlu tu svou "potvoru rezavou", abyste alespoň věděli, jak vypadá. Papapa Suzy.
Ten první dobrman, co jsme měli, byl ještě větší, postavou, to byl pan pes, dožila se 12,5 roku. Perfektní hlídači.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.