Okousané kytky od psa

Je to ještě hloupé štěne které si chce jen a pouze a hrát a tohle jsou jeho hračky.. je třeba nějak zabavit, zařídit na tak dlouhou dobu nějakou podstatnou zábavu.. malé dítě taky člověk nenechá 7 hodin o samotě.. děcko za tu dobu převrátí barák vzhůru nohama..

Za to můžete Vy, ten pejsek zaručeně ne. Je to stejné, jako by jste 7 hodin nechal v bytě samotné 3leté dítě a chtěl, aby tam nic neprovedlo. Je to mládě, objevuje svět, hraje si.

Neměli jste si malého pejska brát, když není nikdo, s kým by mohl být. Pejsek vyrůstal v houfu sourozenců, měl mamku - fenu a najednou zůstal sám. Je mu smutno a nudí se. Kupte mu hračky, aby měl co kousat, s čím se zabavil. A jak to je s nácvikem čurání a kakání? Dospělý pes sám vydrží doma, ale takovéhle pejsátko nutně potřebuje společnost, potřebuje objevovat a učit se novým věcem. Nejlepší by bylo, jestli máte třeba prarodiče v důchodu, zda by nemohl po tu dobu Vaší nepřítomnosti být u nich. Není mu nic platné, že se mu po té 14. hodině třeba až do večera věnujete, když tam je od rána, chudinka sám, jako obnošený kabát. Nebo co nějací hodní sousedé? Věřte mi, mně by štěňátko na půl dne vůbec nevadilo. /spíš bych měla strach, že k němu natolik přilnu, že ho budu chtít napořád/.

Stesk a touha po společnosti, po kamarádech se těžko vyváží sebelepší hračkou. Měli jste uvažovat pro i proti. Já jsem si brala štěňátko jen tehdy, když se mu mohl někdo věnovat celý den /byla jsem na MD, bydleli jsme s manželovými rodiči, kteří byli v důchodu a tak měl pejsek pokaždé společnost/. Myslím, že ten Váš se nudí a trápí, proto ten nepořádek po něm. Jaga.

Když už jste si pořídil štěňátko do bytu, udělejte pro něj něco. Máte chodbu, tak mu jí vyprázdněte, myslím tím zabezpečit botník, nebo co máte na chodbě, aby na to nedosáhl. Udělejte mu z chodby jeho domeček. Od vchodových dveří dál do bytu, mu tento prostor nechte, tam kde začínají další dveře, dejte zábranu. Tím mu na hraní a odpočinek vznikne nějaký prostor. Musí tam mít hlavně vodu, tu je nejlépe dát do kbelíku, svojí deku na spaní, nějaké hračky, prodávají míčky, /vzor od našeho pejska s tím si vyhraje hodiny / je to nezničitelný.Začněte s tím, jak přijdete ze školy, udělejte pro něj prostor a hned ho tam nechte. Zůstaňte tam s ním, můžete si vzít knížku a číst si, občas ho pohladit a dělat, že si ho nevšímáte. Na chvilku jděte do jiné místnosti a jemu rukou ukažte, aby zůstal. Hned se zase vratte k němu, aby viděl, že on zůstává na místě a vy jdete do bytu. Musíte ze začátku trvat na tom, že pejsek bude na chodbě. Občas jděte k němu a přes zábranu ho pohlaďte. Po čase bude vědět, kde je jeho místo. Stačí říct místo a pes jde na svoji deku.

Když dítě začne lézt, doporčuje se rodičům po čtyřech prolézt celý byt, aby měli lepší představu, co to dítě vidí, a samozřejmě odstranit všechny nebezpečné věci. Můžete se utěšovat tím, že na rozdíl od dítěte vám pes neotevře šuplíky; a taky vás nezavřou, až od nějakého kabelu dostane šlupku a bude po něm. Stejně jako u dítěte ho však neodnaučíte tak obecné věci, na které má věk i svým způsobem nárok - to, že je obvyklé mít psa v bytě (navíc tak velkého!), neznamená, že je to dobrá móda.
Jen doufám, že neskončí zavřený v jednom pokoji, až rodičům dojde trpělivost.

Rozhodně nemá cenu po návratu domů psovi ex post za tu spoušt nadávat. Pejsek si už mezitím dávno nepamatuje, co to provedl a vůbec nechápe, co po něm chcete. Jak psáno výše: poskytnout pejskovi rozptýlení, vše nebezpečné odstranit nebo zajistit, a holt čekat, až dostane rozum. Ono ho to s věkem přestane bavit.

A moc se neutěšujte, že vám neotevře šuplíky. Inteligenci a rychlý růst zrovna labradora bych nedoporučoval podceňovat.

My štěně zavírali v "bezpečném prostoru", ale nenechávali jsme ho doma až tak dlouho a ten bezpečný prostor byl velký. A stějně... přečtěte si příběh o tom na volny.cz/... .

Štěňátko potřebuje lidské teplo a lásku, než si zvykne. Kousíček prostoru na hraní a hlavně hračky na kousání.