Nejste přihlášen/a.
V posledních letech je spousta klíštat a tím pádem spousta lidí i dětí nakažených boreliozou /a jinými/. Jak na klíštata? Dříve naši předkové vypalovali trávu, my jako děti jsme váleli sudy v trávě a nikdy jsme klíště nechytli. Neměli bychom se vrátit zpět k vypalování trávy a tak snížit počet klíštat? - stařenka
Klíštat není výrazně více, spíše se o nich častěji dozvídáme, protože místy výrazně roste podíl klíštat nakažených. Jarní vypalování suché trávy jejich výskyt moc nesníží, protože v té době jsou nymfy klíštat přisáté na svých nejčastějších hostitelích - divoce žijících hlodavcích a dalších drobných savcích. Stadia napadající člověka se v trávě začínají objevovat až v době, kdy je tráva v plném růstu, a tedy v době, kdy se ani v minulosti tráva nevypalovala.
Dalším optickým rozdílem oproti minulosti může být fakt, že se v zimě o něco častěji vyskytují extrémy - buď dlouhé a mrazivé zimy, anebo naopak zimy velmi mírné a teplé. Vědci se dosud nedokážou shodnout, jaký vliv mají tyto extrémy na výskyt klíštat (a dalších škůdců). Podle jedné hypotézy dlouhá a mrazivá zima škůdce zdecimuje, a proto je jich v následující sezóně méně. Podle jiné hypotézy taková zima hlavně zdecimuje pavouky, dravé brouky a další predátory, a proto v následující sezóně se mohou škůdci rychleji přemnožit. Ani pro jednu z hypotéz zatím neexistují spolehlivé důkazy.
"reeve", děkuji za podrobnější vysvětlení. A kde se berou nakažená klíštata a z čeho se nakazí? Děkuji, stařenka
Stařenko, přenašeči viru boreliozy encefalitidy jsou tzv. rezervoárová zvířata, nejčastěji malí hlodavci (o kterých je psáno výše). To klíště z toho hlodavce saje krev a takto se nakazí.
Hlavní přírodní "zásobárnou" (odborně se říká "rezervoárem") klíštové encefalitidy a lymeské boreliózy (ale i dalších onemocnění přenášených klíštaty) jsou divoce žijící hlodavci a další savci (hmyzožravci, menší šelmy, netopýři ap.). Nedá se s tím nic dělat, leda by nějakého šílence napadlo tyto přírodní přenašeče vyhubit. Kdyby se to povedlo (jako že se to nikdy nepovede), byla by to ekologická katastrofa netušených rozměrů.
"des", je pravda, že dnes je více zastavěné a obydlené plochy, ale dříve se tráva vypalovala, jezdily parní lokomotivy, jiskry lítaly, ale podél tratě. Nepamatuji se, že by nějaká vesnice, či les vyhořely. No uvidíme, jaké budou další odpovědi. Děkuji, stařenka
Ale v trávě nežijí jen klíštata, ale i ostatní brouci a jiná havět. Opravdu se vám to zdá vhodné vypálit všechny? A kromě toho, klíště můžete chytnout i v lese. Budete tedy vypalovat i les?
"eulalie", nevím, jestli je klíštat víc v lese nebo jinde. Samozřejmě, že nechci pálit les. Jen, že předkové vypalovali starou trávu a tolik klíštat nebylo. Máte nějaký jiný nápad, jak zlikvidovat klíštata, nemyslím jen, jak se před nimi chránit. Děkuji, stařenka
Víte, Pt, dle mého skromného názoru je přemnožení klíštat produktem nevyváženosti (nerovnováhy) v přírodě. Pálením trávy bohužel zahyne i spousta hmyzí havěti užitečné, která by eventuálně mohla nějaké to klíště zahubit. Mimochodem v dobách Husákových jako malé dítě jsem se přes prázdniny pohybovala v přírodě, v lese, na louce, běhávala jsem jen v trenýrečkách a teniskách a tričku, hrála si na Indiány v lese, též ve vysoké trávě se pohybovala a klíště jsem nechytla. A to se prosím tráva v mém blízkém okolí nikdy nevypalovala, jelikož v blízkosti byl les. Takže vypalování trávy za hubením klíštat určitě nestojí.
Já si myslím, že to je tím, že bývaly spousty koroptví a bažantů a křepelek a vůbec spousty ptáků, kteří zlikvidovali tu ohavnou havět. Bývaly meze a spousty remízků a keřů, třeba trnky nebo šípky. A tam bylo útočiště pro ptáky, kteří posbírali co se dalo. A když už jsme u těch ptáků, všimli jste si, že už nezpívají. Je to tak každý rok. Na jaře koncertují od tmy do tmy a v létě ztichnou. Jen vlaštovičky a rorýsi křičí. Krásně křičí. Zpěv kosů, pěnkav, pěnic, drozdů, sýkorek a všech zpěváčků mi chybí.
Tak to u nás na severu Čech v okolí chalupy ptáci krásně zpívají po celý den. Jsou zde takoví docela velicí šedohnědí ptáci (nevím jak se jmenují), kteří zpívají a pak kosi a řada dalších. O vrabcích se říkalo, že vymírají, ale ti zde jsou také. Dokonce zde létají i volavky a čápi, o kachnách ani nemluvě. Na telefonních kabelech sedí vlaštovky a jiřičky a kálí mi na auto.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.